Zima strana 2 z 5

V Krkonošském národním parku (KRNAP) začal platit dočasný zákaz vstupu na devatenáct lesních cest kvůli přezimování jelení zvěře, a to do 30. dubna. K přezimování jelení zvěře slouží na území KRNAP osmnáct přezimovacích obor a krmelišť, jsou většinou v údolích. Na české straně Krkonoš žije šest set padesát jedinců jelena lesního.

Česko čeká mrazivý víkend plný sněhu. Za pátek a sobotu může na většině území napadnout až 25 centimetrů sněhu, ojediněle až 35 centimetrů. Na severozápadě a severu Čech bude sněžení méně intenzivní, čeká se tam maximálně 15 centimetrů nového sněhu. Na mnoha místech se pak budou tvořit sněhové jazyky, místy i závěje. Ani přes den teploty o víkendu nevystoupají nad nula stupňů Celsia, v noci se dostanou až k minus devíti stupňům Celsia. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí a aktuálního upozornění Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a jeho informací na Facebooku.

Válka na Ukrajině probíhá již téměř jednadvacet měsíců, napadená země se připravuje na další náročnou zimu, během které budou ruské síly opět útočit na energetickou síť s cílem terorizovat místní obyvatelstvo. Ukrajinci se ale nehodlají jen bránit – podle prohlášení vrcholných představitelů budou pokračovat v protiofenzivě a na okupanty chystají mimo jiné „masivní dronovou kampaň“.

V některých brněnských městských částech mají problémy s úklidem listí. Podzimní blokové čištění tam bylo už v říjnu. Letos ale kvůli relativně teplému podzimu listí ze stromů opadává později než obvykle. Technika už je připravená na zimu a místo smetáků má radlice.

Obyvatelé odlehlé ukrajinské obce Vilča mají za sebou hned dvě tragédie. Místo vzniklo jako útočiště po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Navíc ihned na počátku ruské invaze vesnici ovládly okupační síly, které se stáhly až po půl roce. Po jejich odchodu zůstaly v obci traumatizované děti a pouze čtvrtina z původního počtu obyvatel.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti, upozornila francouzská tisková agentura AFP. Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje.

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Autoři nové studie předpokládají, že v budoucnu výrazně ubude sněhu, ale také se změní jeho barva. A to by podle nich mohlo pomoci kompenzovat některé negativní dopady klimatických změn, a zpomalit tak v důsledku i rychlost tání sněhové pokrývky.

Letošní zima bude po celém světě pod vlivem několika současně působících jevů. Jednak zrychlující se změnou klimatu, ale také sílícím jevem El Niño. První předpovědi naznačují, jaký to bude mít vliv na průběh blížící se zimy.

I přes teplé počasí minulých dnů se přiblížil čas, kdy lidé hromadně opouštějí chaty a chalupy a připravují je na zimní sezonu. K té patří i obavy z vykradení rekreačních objektů. Kriminalisté každý rok prověřují stovky vloupání.

Ukrajina očekává s blížící se zimou další ruské útoky na kritickou infrastrukturu, přípravy na topnou sezonu proto právě vrcholí. Třeba v Kramatorsku, nedaleko frontové linie, dělníci opravují systém teplovodů, aby vydržel ostřelování a lidé na sídlištích během zimy doma nemrzli.

Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další klimatický rekord. Množství antarktického mořského ledu kleslo na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, píše CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha odpovídající rozloze Argentiny.

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

V Česku meziročně přibylo případů nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data krajských hygienických stanic (KHS). Podle odborníků je důvodem především klima, kvůli kterému přibývá klíšťat. Ta se v současnosti vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, kde se jim dříve kvůli chladnějším teplotám nedařilo. Onemocnění mohou vést až k úmrtí, lidé by se proto podle lékařů měli před klíšťaty co nejúčinněji chránit.

Evropané zažili neobvykle teplé a suché zimní měsíce. Zatímco v lednu si lyžaři museli vystačit s umělým sněhem, nyní ve vodních nádržích předčasně klesá hladina vody. Francouzská geologická služba BRGM čeká horší léto, než jaké způsobilo loňské rekordní sucho. Hydroložka z geologické služby doplňuje, že některé centrální regiony Francie a okolí Paříže možná budou muset zavést restrikce na odběr vody. Dopadům sucha čelí i Španělsko a další země.

Blíží se konec topné sezony. S teplejším počasím už ale řada domácností topit přestala a projevuje se to i na cenících prodejců paliv. Někde oproti podzimu výrazně zlevnili. Ceny uhlí nebo dřeva vyhnal před zimou nahoru souběh energetické krize a extrémní poptávky. Tam, kde to bylo možné, chtěli lidé právě tuhými palivy nahradit plyn nebo elektřinu.

V plzeňské zoo ve čtvrtek po tříměsíčním zimním spánku oslavili kulatiny všichni tři medvědi hnědí – brtníci. Nejstaršímu Mikymu je třicet let, večerníčkoví Honzík a Eliška jsou o deset let mladší. Oslavy narozenin jsou možné pouze s odkladem. Medvědi je totiž v lednu prospí, řekl mluvčí Martin Vobruba. V hektarovém výběhu, který zoo otevřela před pětadvaceti lety, dostali proutěné košíky a koule, které upletli zaměstnanci, s kořenovou zeleninou, trávou, borovicí, senem, syrovými „velikonočními“ vejci, kuřaty a ořechy.

Zatímco v Česku skončila zima, která moc sněhu nepřinesla, v americké Kalifornii po dlouhé době zažili zimní období na sníh mimořádně bohaté. Nejde přitom jen o výšku pokrývky jako takovou, ale hlavně o vodu, která je v ní uložená.

Místo důrazného nástupu jara se s prvním dubnovým týdnem vrátilo do Česka počasí spíše zimní. Všechny čtyři pracovní dny se budou nejvyšší denní teploty pohybovat kolem čtyř stupňů Celsia, na horách ještě méně a noci budou mrazivé. O svátcích se sice oteplí, ale bude také pršet.

Meteorologické jaro sice začalo už před čtyřmi týdny a kalendářní před více než týdnem, venku to tento týden ale vypadalo spíš jako na sklonku zimy. Což je docela velký kontrast ve srovnání s teplým počasím v minulém týdnu, kdy maxima šplhala až nad dvacet stupňů Celsia. A do jisté míry i v porovnání s extrémně teplým začátkem letošního roku.

Ovocnáři se chystají na jarní mrazy. Teploty pod nulou ohrožují především stromy, které aktuálně kvetou. Tedy mandloně, meruňky a broskvoně. Jedním ze způsobů pomoci mohou být speciální parafínové svíce, které dokáží teplotu v sadech o několik stupňů zvednout.

Zásobníky plynu jsou naplněny více než z poloviny, trojnásobně oproti loňsku. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uplynulou zimu Česko podle něj z energetického hlediska zvládlo, hlavní roli hrálo právě snížení spotřeby plynu. Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. Za stejné období se spotřeba plynu snížila o patnáct procent oproti stejnému období loni. Podle Jozefa Síkely ale i tak stojí před Českem další výzvy, aby plynu bylo dost i na příští topnou sezonu.

Je teplo, krajina má dost vody a po nadprůměrně horkém podzimu je v rostlinách dostatek chlorofylu. Díky tomu v Česku už nyní kvetou rostliny, které měli naši předkové spojené až s dubnem.