V Rusku přibývá havárií na energetické infrastruktuře, tisíce obyvatel jsou v mrazech bez tepla

Nahrávám video

Tisíce Rusů jsou během letošní zimy, kterou doprovázejí silné mrazy, bez dodávek tepla, neboť přibývá havárií komunálních zařízení. Může za to zastaralá infrastruktura a nedostatek peněz na její opravu. Do podobné situace se přitom snaží uvrhnout Ukrajince ruská armáda svými útoky na energetiku. Také Evropě Kreml před rokem vyhrožoval krutou zimou, když varoval, že pozastaví dodávky plynu.

Například v ruském Novosibirsku padají teploty hluboko pod dvacet stupňů Celsia. Ve více než stovce bytů tam selhalo vytápění a po poruše topného systému se ulicemi valila vroucí voda. Nepříznivá situace trvá už skoro týden.

Bez teplé vody se ocitla i veřejná místa jako školy nebo budovy státních institucí. Podobné incidenty se v posledních týdnech staly i v dalších částech země. Výpadky lidé hlásí od Petrohradu až po Vladivostok na Dálném východě. Jen v Podolsku vzdáleném asi třicet kilometrů od Moskvy kvůli havárii v tamní kotelně mrzlo několik dní na 150 tisíc lidí.

Na sociálních sítích se šíří záběry kompletně zamrzlých domů i vzkazy nespokojených Rusů. „Jednoduše mrzneme. Žádné boje tu sice neprobíhají, žijeme ale jako během blokády Leningradu,“ stěžovala si na sociální síti obyvatelka Tveru v evropské části Ruska. „Problém nás trápí už dlouho, od podzimu,“ přibližuje Olga, obyvatelka města Elektrostal v Moskevské oblasti.

Mráz podle některých zdrojů postihl i ruské věznice. Vypnuté topení a teploty až pětatřicet stupňů pod nulou mají podle deníku Bild přinutit vězně narukovat do armády.

Výpadky tepla v Rusku
Zdroj: ČT24

Teplotní rekord v Moskvě

Hned 4. ledna v Moskvě padl teplotní rekord, když rtuť na teploměrech klesla na sedmadvacet stupňů pod nulou. Jde o nejchladnější noc od začátku zimy a o nejnižší naměřenou teplotu ve městě pro tento den za posledních 42 let.

Situaci nepomáhá ani slabá infrastruktura z dob Sovětského svazu. Na její opravu chybí finance, které Kreml pumpuje do války proti Ukrajině. „Dneska je poslední den, pak slíbili, že všechno opraví. Nevíme, jestli tomu věřit, nebo ne,“ uvedla před týdnem obyvatelka hlavního města Valentina. Od té doby se situace v zemi nezlepšila.

Není to přitom tak dávno, co si Moskva utahovala ze západního světa. Na propagačním videu ruský plynárenský gigant Gazprom tvrdil, že otočením jedné páčky zastaví přísun plynu do Evropy a vrátí ji zpět do doby ledové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 15 mminutami

Arméni potvrdili proevropské směřování. Pašinjan vyhrál volby

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 1 hhodinou

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...