„Likvidace obyvatelstva“. Rusko sevřel tuhý mráz, lidé si kvůli výpadkům dodávek tepla stěžují Putinovi

Tisíce Rusů jsou v mrazivém počasí bez dodávek tepla a v posledních dnech stále častěji dávají veřejně najevo svoji frustraci, někteří výslovně mluví o „likvidaci obyvatelstva“. Výpadky dodávek, za nimiž je série havárií a často alarmující stav infrastruktury, tuto zimu postihly například obyvatele Moskevské oblasti, Petrohradu, Jekatěrinburgu, Voroněžské nebo Rostovské oblasti či Přímořského kraje na ruském Dálném východě, ale i dalších míst napříč Ruskem.

Například v Podolsku poblíž Moskvy nemá už několik dní možnost si zatopit asi 149 tisíc lidí. Na vině je havárie kotelny. „Je to velká hanba. Nejde topení a teplá voda. Musíme spát ve spacácích,“ řekl portálu The Moscow Times místní občan Jurij. „Nemám slov, abych popsal, jak moc je situace špatná. Vytápění nejde už skoro šest dní,“ postěžoval si.

Teploty v moskevské oblasti přitom uplynulém týdnu klesly až k minus dvaceti stupňům Celsia.

Agentura Reuters informovala, že ruští vyšetřovatelé zatkli kvůli výpadkům vytápění v Podolsku tři lidi. Úřady prý vinu za poruchu přičítají problémům v kotelně, kterou vlastní soukromá továrna na munici. Šéfové teplárny a továrny byli zatčeni pro podezření z poskytování nebezpečných služeb, uvedli vyšetřovatelé v prohlášení. Zadržen byl rovněž zástupce šéfa místní správy, který vše kryl.

Situace je pro úřady nepříjemná zvláště v době, kdy ruský vůdce Vladimir Putin zahajuje kampaň za znovuzvolení a voliči hledají záruky, že stát dokáže udržet slušnou životní úroveň a veřejné služby navzdory nákladům na válku na Ukrajině, připomněl Reuters.

Specialista ohřívá potrubí v několikapatrovém bytovém domě v Podolsku
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Kreml následně oznámil, že Putin o situaci jednal s moskevským regionálním gubernátorem Andrejem Vorobjovem a dalšími představiteli a že se vyvíjí „titánské“ úsilí k vyřešení problémů.

Obyvatelé se v úterý shromáždili v tamním sportovním centru, aby unikli ze svých mrazivých domovů. Finanční manažerka Larisa popsala, že teplota v jejím bytě se pohybovala kolem čtyř stupňů Celsia. „Už šest dní se netopí,“ řekla agentuře Reuters a dodala, že dodávky elektřiny jsou příliš nevyzpytatelné na to, aby se dala zapnout televize nebo lednice.

Guvernér Vorobjov zveřejnil informaci, že zmíněnou kotelnu přebírají místní úřady a že bude modernizována a restaurována.

Obyvatelé vesnice Novozavidovskij v Tverské oblasti si na nemožnost topit postěžovali ve videozáznamu adresovaném přímo Putinovi. Situaci v obci přitom nazvali „likvidací obyvatelstva“ a přirovnali ji k podmínkám, v nichž za druhé světové války žili lidé v obléhaném Leningradu. „Prakticky nás dál zabíjí mrazem. Je to svého druhu mučení a likvidace obyvatelstva jen sto kilometrů od Moskvy. Jednoduše mrzneme. Nemáme tu něco jako boje, ale žijeme jako během blokády Leningradu,“ nešetří kritikou jedna z nespokojených Rusek.

Podobné video natočily také obyvatelky města Elektrostal u Moskvy. „Vevnitř v domech se nedá být. Mrzneme!“ skandují ženy stojící venku u ohně.

Ve středu se zprávy o vypnutí dodávek tepla v obytných domech objevily v Saratovu, Chantymansijském autonomním okruhu na Sibiři, Vladimiru, Penze a také v několika městech v okolí Moskvy, napsal na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times.

Zchátralá infrastruktura si vybírá svou daň

V loňském roce se v ruských médiích objevilo více než 4900 zpráv o komunálních haváriích, je to skoro dvakrát více než v předválečném roce 2021. V roce 2022 bylo podobných oznámení více než 3200, před třemi roky bylo havárií 2900.

„V současnosti podléhají opotřebení sítě, které se budovaly v éře Leonida Brežněva,“ řekl urbanista Pjotr Ivanov pro The Moscow Times.

Pokud se před deseti lety rozpadaly domy postavené v éře Brežněvova předchůdce Nikity Chruščova, nyní přišla doba, kdy kulminuje rozpad staveb z Brežněvovy éry, uvedla agentura ČTK. Dodala, že však prakticky nikde v Rusku se neobjevily rozsáhlé projekty na renovaci zchátralé infrastruktury, všude se dělaly jen naléhavé opravy, když se něco rozbilo. A jen v prvním týdnu nového roku ruské regiony hlásily již desítky havárií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled