Válka na Ukrajině probíhá již téměř jednadvacet měsíců, napadená země se připravuje na další náročnou zimu, během které budou ruské síly opět útočit na energetickou síť s cílem terorizovat místní obyvatelstvo. Ukrajinci se ale nehodlají jen bránit – podle prohlášení vrcholných představitelů budou pokračovat v protiofenzivě a na okupanty chystají mimo jiné „masivní dronovou kampaň“.
Ukrajina hodlá pokračovat v protiofenzivě i přes zimu, pomoct mají drony
První útoky na kritickou energetickou infrastrukturu už začaly. Minulý týden se v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny kvůli nočnímu ruskému dronovému útoku ocitlo bez proudu kolem 1550 lidí, v pondělí zase Rusové poškodili elektrické vedení a plynovod ve městě Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Podobně útočili v posledních dnech na hlavní město Kyjev, které bylo jinak takových úderů ušetřeno skoro dva měsíce.
Moskva přiznala, že energetický systém Ukrajiny je pro ni jedním z primárních cílů. Podle Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války se přitom jedná o válečný zločin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu před nástupem mrazů požádal o více moderních západních systémů protivzdušné obrany, stejně jako o dělostřelecké systémy a rakety dlouhého doletu. Podle něj Moskva hodlá použít zimu jako „zbraň války“. Ministři obrany zemí NATO ho ujistili, že budou jeho zemi nadále poskytovat vojenskou pomoc.
Plán na stabilizaci
Zelenskyj schválil 7. listopadu plán Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny na stabilizaci energického sektoru země. Jeho součástí jsou krátkodobé cíle, například splacení dluhů na trhu s elektřinou a plynem, poskytnutí podpory státním podnikům a zvýšení technické kapacity plynárenské soustavy.
Vláda dále v rámci plánu hodlá do dvou měsíců posílit produkci energie z alternativních zdrojů a zavést trestní odpovědnost za neoprávněný odběr plynu provozovateli nebo průmyslovými spotřebiteli. V dlouhodobém horizontu, to znamená do šesti měsíců, chce Ukrajina celkově modernizovat energetickou infrastrukturu.
Loni se Rusku podařilo zničit asi šedesát jedna procent ukrajinské výrobní kapacity elektřiny. Dalšími cíli byly rozvody vody nebo přístup k internetu. Český prezident Petr Pavel v úterý na zahájení velitelského shromáždění armády v Praze varoval, že minimálně třetina energetické infrastruktury Ukrajiny je stále zničená a nepodařilo se ji před zimou opravit.
Přípravy na zimu
Samotní poskytovatelé energií podle listu The New York Times prohlašují, že jsou na vzdušné údery tentokrát lépe připraveni. Mnohá zařízení prý opravili, mají připravené nové vybavení, které může v případě potřeby nahradit výpadky, a kolem rozvoden a podobných objektů je rozmístěna obrana. „Z minulé zimy jsme se poučili,“ řekl Maxim Timčenko, generální ředitel DTEK, největší ukrajinské soukromé energetické společnosti.
Šéf ukrajinské společnosti Enerhoatom Petro Kotin uvedl, že neustále vylepšují obranu kolem jaderných elektráren. „Je to úkol pro naši armádu a jejich antidronové vybavení,“ prohlásil. Enerhoatom provozuje všechny čtyři ukrajinské jaderné elektrárny, jedna z nich, Záporožská jaderná elektrárna, je v současnosti okupována Rusy. Zbylé tři vyrábějí asi polovinu veškeré elektřiny v zemi.
Je pravděpodobné, že Rusové budou letos mířit své drony na dráty elektrického vedení, které spojují jaderné elektrárny s energetickou sítí – podobně jako to zkoušeli loni.
Zelenskyj v říjnu prohlásil, že Ukrajina bude útoky oplácet, pokud se Moskva znovu pokusí ohrozit přívody elektřiny a tepla. „Tento rok se nebudeme jenom bránit, ale také útočit,“ řekl prezident. Ukrajina letos narozdíl od loňského roku disponuje rostoucí flotilou bojových dronů dlouhého doletu a opakovaně dokázala, že je schopná zasahovat cíle v hloubi Ruska.
Pokračování protiofenzivy
Mimo jiné právě i k dronům upíná Ukrajina své další naděje ve snahách zlikvidovat okupanty a vytlačit je ze své země. Brigádní generál Serhij Baranov, který dohlíží na dronové vojenské operace, řekl serveru The Independent, že Ukrajina spustí v zimě velkou dronovou ofenzivu. Mířit má na oblasti na okupovaném poloostrově Krym či na hranici s Ruskem, uvedl. Cílit budou například na vojenské základny a infrastrukturu.
Ukrajincům se podařilo dosáhnout za pomoci dronů řady významných vojenských úspěchů. V září například dokázali zlikvidovat ponorku Rostov na Donu třídy Kilo a výsadkovou loď Minsk třídy Ropucha. Ze vzduchu i za použití raket vyhodili do povětří řadu cílů a zásobáren paliv na Krymu. Síla těchto útoků byla tak veliká, že donutila Rusko přesunout část plavidel Černomořské flotily z Krymu do černomořského přístavu Novorossijsk v jižní části Ruska.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Ukrajina hodlá navzdory nástupu zimy pokračovat v operacích v Záporoží i v okolí města Bachmut, které Rusové podle svých slov dobyli v květnu tohoto roku. Zelenskyj zmínil, že ukrajinská armáda má načrtnutých několik potenciálních směrů postupu v jižní a východní části Ukrajiny a v Chersonské oblasti, píše server Euromaidanpress.
Se zimními měsíci přichází na Ukrajinu obtížné povětrnostní podmínky. V místech pokračujících bojů začíná mrznout a zároveň pršet, což vede ke vzniku hustého bahna. Těžká vojenská technika má potíže se v něm pohybovat, stejně tak může zamrzat a nestartovat. Také je obtížnější jakákoli vozidla skrýt, ve vegetaci, která shodila listí, se již nezamaskují, nemluvě o jejich kontrastu s případným sněhem. Za těchto podmínek budou ofenzivní akce obtížné, a to pro obě strany.
Ukrajina prý hledá způsoby, jak náročné počasí a bahno otočit ve svůj prospěch. Hlavním cílem bude přerušit zásobovací trasy Rusů, a to na frontě i za ní, uvedl mluvčí ukrajinských pozemních jednotek Volodymyr Fito. „Pokud se nám to podaří, myslím, že nám počasí – déšť a mráz – pomůže je z Ukrajiny vymrazit,“ dodal. Připustil ale, že se tempo bojů sníží a že déšť může omezit i počet nasazených letadel a dronů. Na druhou stranu dodal, že nepřátelé mohou čekat „překvapení z nebes“.
V Chersonské oblasti zřejmě v současnosti dosahuje Ukrajina úspěchů. Podle mluvčí jižního velení ukrajinské armády Nataliji Humenjukové zde armáda zatlačila ruská vojska tři až osm kilometrů dále od levého břehu řeky Dněpr. Pokud by se tvrzení armádní mluvčí potvrdilo, znamenalo by to největší postup ukrajinských vojsk za několik měsíců.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý tvrdil, že ruští vojáci veškeré pokusy ukrajinské armády o výsadek na levém břehu řeky Dněpr zmařili. Mluvčí Ukrajinské dobrovolnické armády Jih Serhij Bratčuk pro ČT řekl, že Ukrajinci na okupovaném břehu obsadili několik předmostí, která brání i přes těžkou palbu Rusů. „Jde o mořskou pěchotu, která vykonává konkrétní bojové úkoly,“ uvedl. Konkrétně zmínil přepadení a diverzní akce. „Mohu říct, že tato operace je velmi obtížná,“ prohlásil, na druhou stranu dodal, že se nezdá, že by nepřítel formoval jednotky k protiútoku. Rusko používá proti mořské pěchotě všechny druhy zbraní včetně letectva, dodal.
Prohlášení stran konfliktu není možné nezávisle ověřit.
Studio ČT24: Rozhovor se Serhijem Bratčukem (zdroj: ČT24)
Plány Ukrajiny na zimní období probíral minulý týden náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj s Charlesem Brownem, předsedou sboru náčelníků štábů ozbrojených sil Spojených států. „S generálem Brownem jsme také diskutovali o našich plánech na zimní období a samostatně jsme se zaměřili na naléhavé potřeby ukrajinské armády. Především se jedná o dělostřelecké náboje, systémy protivzdušné obrany a rakety země–vzduch,“ poznamenal Zalužnyj.
Plány Ruska
Rusko však nejspíše nehodlá pasivně čekat a bude pokračovat ve svých snahách podmanit si vzdorující demokratický stát. Kromě již zmíněných raketových a dronových útoků na civilní infrastrukturu bude pokračovat v útocích na východě v Doněcké či Charkovské oblasti. Těžké boje pokračují u měst Avdijivka a Kupjansk, velení ukrajinské armády zde v minulém týdnu hlásilo zvýšený počet ruských útoků.
„Rusové bez ohledu na ztráty útočí na naše jednotky, které se brání u Kupjansku. Kromě toho nepřítel ve větším počtu používá kamikadze drony (útočící přímo na cíl). Severně a jižně od Bachmutu se ruská vojska snaží protiútoky převzít iniciativu,“ informoval velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj.
„Zatímco Ukrajina na tom v důsledku nepříliš úspěšné letní protiofenzivy není dobře a Západ neví, co má dělat a je poněkud zmatený, Rusové se budou snažit zorganizovat další velkou mohutnou ofenzivu zaměřenou na obklíčení a porážku ukrajinských vojsk, aby na této pozitivní vlně zahájili jednání, možná neformální, po nichž bude následovat příměří za podmínek výhodných pro Rusko,“ myslí si rusko-ukrajinský politický komentátor Ivan Jakovyna. Podle něj situaci ovlivní ruské prezidentské volby, protože si Putin před nimi nedovolí vyhlásit mobilizaci k doplnění prořídlých řad vojáků.
„Samozřejmě by se rád vyhnul velkým ztrátám těsně před volbami. Ideální by pro něj bylo dosáhnout do března příměří, zejména uzavřeného za Putinových podmínek. Nejraději by byl znovu zvolen v klidném prostředí, nashromáždil síly, munici, vybavení a teprve potom pokračoval (ve válce),“ vysvětlil.
Dalším důležitým datem je pak oficiální potvrzení Putinovy kandidatury na prezidenta, která se čeká někdy v půlce prosince. „Předtím ale stále potřebuje velké, významné vítězství,“ dodal. Proto se domnívá, že se Rusové budou dále intenzivně snažit obsadit Avdijivku.
Podle vojenského stratéga a bývalého generála australské armády Micka Ryana se Rusové nejspíš pokusí přichystat na další ofenzivu v lednu 2024. Budou také hromadit zásoby a munici a zlepšovat jejich ochranu. „Rusko bude chtít minimalizovat schopnost Ukrajiny vést zimní válečnou kampaň a zároveň snížit její zásoby, které by mohly být použity při ukrajinské ofenzivě v roce 2024,“ doplnil.