Na Vánoce přibývá infarktů a mrtvic. Lékaři radí, jak snížit riziko

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Není to jen problém specifický pro zámoří. Podobná čísla totiž nedávno vydal i odborný časopis BMJ na základě švédských statistik. Jediným rozdílem oproti USA je v nich to, že nejvíc srdečních a mozkových příhod je v Evropě spojených se 24. prosincem, konkrétně s desátou hodinou večerní.

Podle Patricie Vassallové, docentky kardiologie na americké Northwestern University, je jednou z příčin počasí. „Nízké teploty způsobují zúžení cév, což zvyšuje krevní tlak a nutí srdce pracovat intenzivněji při pumpování krve,“ nastiňuje. Není to ale ani zdaleka jediný důvod – Vánoce se sice stávají stále teplejšími, ale cévních příhod masivně neubývá.

Stresující období

Svou roli hrají také stresory, které v tomto ročním období zažívá drtivá většina lidí. „Pro někoho je toto období radostné, ale pro jiné může být rozrušující nebo stresující, truchlí nad ztracenými blízkými, zvládají velká sváteční setkání nebo jednají s příbuznými,“ vyjmenovala Vassallová. „Zátěž zvyšují například stres během svátků, ale také narušení rutiny spojené s nedostatkem spánku a vyšší konzumace alkoholu.“ Svou roli podle ní může hrát i fakt, že lidé ve vánočním zmatku častěji zapomínají brát léky.

Nahrávám video

Ke stejným závěrům došel i hlavní autor výše uvedené švédské studie. „Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,“ řekl David Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti pak podle něj toto riziko ještě umocňují.

Existují ale opatření, která mohou srdci pomoci přežít toto období ve zdraví. „Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,“ doporučuje Erlinge.

Americká kardiologická asociace má doporučení rozsáhlejší a detailnější:

Nebuďte zbytečně dlouho venku. V chladných měsících může být lákavé bojovat s počasím déle, než lidské tělo snese. Dlouhý pobyt v chladu ale může mít škodlivé účinky na zdraví lidského srdce. Vědci doporučují raději kratší procházky s pauzami v teple domova.

Vhodné oblékání. Teple se obléci sice může být zdlouhavé, ale zejména pro osoby trpící nějakými cévními problémy se to vyplatí. Doporučuje se nosit čepice, rukavice a teplé ponožky vždy, když člověka čeká delší doba v chladu.

Alkoholu raději méně. Není žádným tajemstvím, že sváteční období je spojeno s nárůstem konzumace alkoholu. Ten ale může mít nebezpečné účinky, rovnou z více důvodů. Lidé by se mu měli vyhnout zejména tehdy, když vyrážejí na delší procházky nebo výlety.

Méně námahy. Se změnou teplot přichází i změna v údržbě venkovních prostor, zejména v oblastech, kde je třeba často odklízet sníh. Kardiaci by se měli odklízení sněhu vyhnout, je-li to nezbytné, pak opět jen krátce a s přestávkami.

Volání o pomoc musí přijít včas. Pokud se u vás objeví nové příznaky srdečních potíží, ihned to oznamte lékaři, doporučují experti. Na Vánoce většinou slouží méně lékařů, proto je dobré hrozbu nepodcenit a hlásit ji včas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.