Na Vánoce přibývá infarktů a mrtvic. Lékaři radí, jak snížit riziko

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Není to jen problém specifický pro zámoří. Podobná čísla totiž nedávno vydal i odborný časopis BMJ na základě švédských statistik. Jediným rozdílem oproti USA je v nich to, že nejvíc srdečních a mozkových příhod je v Evropě spojených se 24. prosincem, konkrétně s desátou hodinou večerní.

Podle Patricie Vassallové, docentky kardiologie na americké Northwestern University, je jednou z příčin počasí. „Nízké teploty způsobují zúžení cév, což zvyšuje krevní tlak a nutí srdce pracovat intenzivněji při pumpování krve,“ nastiňuje. Není to ale ani zdaleka jediný důvod – Vánoce se sice stávají stále teplejšími, ale cévních příhod masivně neubývá.

Stresující období

Svou roli hrají také stresory, které v tomto ročním období zažívá drtivá většina lidí. „Pro někoho je toto období radostné, ale pro jiné může být rozrušující nebo stresující, truchlí nad ztracenými blízkými, zvládají velká sváteční setkání nebo jednají s příbuznými,“ vyjmenovala Vassallová. „Zátěž zvyšují například stres během svátků, ale také narušení rutiny spojené s nedostatkem spánku a vyšší konzumace alkoholu.“ Svou roli podle ní může hrát i fakt, že lidé ve vánočním zmatku častěji zapomínají brát léky.

2 minuty
Události: Vánoce a nemoci srdce
Zdroj: ČT24

Ke stejným závěrům došel i hlavní autor výše uvedené švédské studie. „Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,“ řekl David Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti pak podle něj toto riziko ještě umocňují.

Existují ale opatření, která mohou srdci pomoci přežít toto období ve zdraví. „Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,“ doporučuje Erlinge.

Americká kardiologická asociace má doporučení rozsáhlejší a detailnější:

Nebuďte zbytečně dlouho venku. V chladných měsících může být lákavé bojovat s počasím déle, než lidské tělo snese. Dlouhý pobyt v chladu ale může mít škodlivé účinky na zdraví lidského srdce. Vědci doporučují raději kratší procházky s pauzami v teple domova.

Vhodné oblékání. Teple se obléci sice může být zdlouhavé, ale zejména pro osoby trpící nějakými cévními problémy se to vyplatí. Doporučuje se nosit čepice, rukavice a teplé ponožky vždy, když člověka čeká delší doba v chladu.

Alkoholu raději méně. Není žádným tajemstvím, že sváteční období je spojeno s nárůstem konzumace alkoholu. Ten ale může mít nebezpečné účinky, rovnou z více důvodů. Lidé by se mu měli vyhnout zejména tehdy, když vyrážejí na delší procházky nebo výlety.

Méně námahy. Se změnou teplot přichází i změna v údržbě venkovních prostor, zejména v oblastech, kde je třeba často odklízet sníh. Kardiaci by se měli odklízení sněhu vyhnout, je-li to nezbytné, pak opět jen krátce a s přestávkami.

Volání o pomoc musí přijít včas. Pokud se u vás objeví nové příznaky srdečních potíží, ihned to oznamte lékaři, doporučují experti. Na Vánoce většinou slouží méně lékařů, proto je dobré hrozbu nepodcenit a hlásit ji včas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...