Na Vánoce přibývá infarktů a mrtvic. Lékaři radí, jak snížit riziko

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Není to jen problém specifický pro zámoří. Podobná čísla totiž nedávno vydal i odborný časopis BMJ na základě švédských statistik. Jediným rozdílem oproti USA je v nich to, že nejvíc srdečních a mozkových příhod je v Evropě spojených se 24. prosincem, konkrétně s desátou hodinou večerní.

Podle Patricie Vassallové, docentky kardiologie na americké Northwestern University, je jednou z příčin počasí. „Nízké teploty způsobují zúžení cév, což zvyšuje krevní tlak a nutí srdce pracovat intenzivněji při pumpování krve,“ nastiňuje. Není to ale ani zdaleka jediný důvod – Vánoce se sice stávají stále teplejšími, ale cévních příhod masivně neubývá.

Stresující období

Svou roli hrají také stresory, které v tomto ročním období zažívá drtivá většina lidí. „Pro někoho je toto období radostné, ale pro jiné může být rozrušující nebo stresující, truchlí nad ztracenými blízkými, zvládají velká sváteční setkání nebo jednají s příbuznými,“ vyjmenovala Vassallová. „Zátěž zvyšují například stres během svátků, ale také narušení rutiny spojené s nedostatkem spánku a vyšší konzumace alkoholu.“ Svou roli podle ní může hrát i fakt, že lidé ve vánočním zmatku častěji zapomínají brát léky.

2 minuty
Události: Vánoce a nemoci srdce
Zdroj: ČT24

Ke stejným závěrům došel i hlavní autor výše uvedené švédské studie. „Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,“ řekl David Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti pak podle něj toto riziko ještě umocňují.

Existují ale opatření, která mohou srdci pomoci přežít toto období ve zdraví. „Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,“ doporučuje Erlinge.

Americká kardiologická asociace má doporučení rozsáhlejší a detailnější:

Nebuďte zbytečně dlouho venku. V chladných měsících může být lákavé bojovat s počasím déle, než lidské tělo snese. Dlouhý pobyt v chladu ale může mít škodlivé účinky na zdraví lidského srdce. Vědci doporučují raději kratší procházky s pauzami v teple domova.

Vhodné oblékání. Teple se obléci sice může být zdlouhavé, ale zejména pro osoby trpící nějakými cévními problémy se to vyplatí. Doporučuje se nosit čepice, rukavice a teplé ponožky vždy, když člověka čeká delší doba v chladu.

Alkoholu raději méně. Není žádným tajemstvím, že sváteční období je spojeno s nárůstem konzumace alkoholu. Ten ale může mít nebezpečné účinky, rovnou z více důvodů. Lidé by se mu měli vyhnout zejména tehdy, když vyrážejí na delší procházky nebo výlety.

Méně námahy. Se změnou teplot přichází i změna v údržbě venkovních prostor, zejména v oblastech, kde je třeba často odklízet sníh. Kardiaci by se měli odklízení sněhu vyhnout, je-li to nezbytné, pak opět jen krátce a s přestávkami.

Volání o pomoc musí přijít včas. Pokud se u vás objeví nové příznaky srdečních potíží, ihned to oznamte lékaři, doporučují experti. Na Vánoce většinou slouží méně lékařů, proto je dobré hrozbu nepodcenit a hlásit ji včas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 8 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...