Na Vánoce přibývá infarktů a mrtvic. Lékaři radí, jak snížit riziko

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Není to jen problém specifický pro zámoří. Podobná čísla totiž nedávno vydal i odborný časopis BMJ na základě švédských statistik. Jediným rozdílem oproti USA je v nich to, že nejvíc srdečních a mozkových příhod je v Evropě spojených se 24. prosincem, konkrétně s desátou hodinou večerní.

Podle Patricie Vassallové, docentky kardiologie na americké Northwestern University, je jednou z příčin počasí. „Nízké teploty způsobují zúžení cév, což zvyšuje krevní tlak a nutí srdce pracovat intenzivněji při pumpování krve,“ nastiňuje. Není to ale ani zdaleka jediný důvod – Vánoce se sice stávají stále teplejšími, ale cévních příhod masivně neubývá.

Stresující období

Svou roli hrají také stresory, které v tomto ročním období zažívá drtivá většina lidí. „Pro někoho je toto období radostné, ale pro jiné může být rozrušující nebo stresující, truchlí nad ztracenými blízkými, zvládají velká sváteční setkání nebo jednají s příbuznými,“ vyjmenovala Vassallová. „Zátěž zvyšují například stres během svátků, ale také narušení rutiny spojené s nedostatkem spánku a vyšší konzumace alkoholu.“ Svou roli podle ní může hrát i fakt, že lidé ve vánočním zmatku častěji zapomínají brát léky.

2 minuty
Události: Vánoce a nemoci srdce
Zdroj: ČT24

Ke stejným závěrům došel i hlavní autor výše uvedené švédské studie. „Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,“ řekl David Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti pak podle něj toto riziko ještě umocňují.

Existují ale opatření, která mohou srdci pomoci přežít toto období ve zdraví. „Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,“ doporučuje Erlinge.

Americká kardiologická asociace má doporučení rozsáhlejší a detailnější:

Nebuďte zbytečně dlouho venku. V chladných měsících může být lákavé bojovat s počasím déle, než lidské tělo snese. Dlouhý pobyt v chladu ale může mít škodlivé účinky na zdraví lidského srdce. Vědci doporučují raději kratší procházky s pauzami v teple domova.

Vhodné oblékání. Teple se obléci sice může být zdlouhavé, ale zejména pro osoby trpící nějakými cévními problémy se to vyplatí. Doporučuje se nosit čepice, rukavice a teplé ponožky vždy, když člověka čeká delší doba v chladu.

Alkoholu raději méně. Není žádným tajemstvím, že sváteční období je spojeno s nárůstem konzumace alkoholu. Ten ale může mít nebezpečné účinky, rovnou z více důvodů. Lidé by se mu měli vyhnout zejména tehdy, když vyrážejí na delší procházky nebo výlety.

Méně námahy. Se změnou teplot přichází i změna v údržbě venkovních prostor, zejména v oblastech, kde je třeba často odklízet sníh. Kardiaci by se měli odklízení sněhu vyhnout, je-li to nezbytné, pak opět jen krátce a s přestávkami.

Volání o pomoc musí přijít včas. Pokud se u vás objeví nové příznaky srdečních potíží, ihned to oznamte lékaři, doporučují experti. Na Vánoce většinou slouží méně lékařů, proto je dobré hrozbu nepodcenit a hlásit ji včas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 2 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 4 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025
Načítání...