Na Vánoce přibývá infarktů a mrtvic. Lékaři radí, jak snížit riziko

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Není to jen problém specifický pro zámoří. Podobná čísla totiž nedávno vydal i odborný časopis BMJ na základě švédských statistik. Jediným rozdílem oproti USA je v nich to, že nejvíc srdečních a mozkových příhod je v Evropě spojených se 24. prosincem, konkrétně s desátou hodinou večerní.

Podle Patricie Vassallové, docentky kardiologie na americké Northwestern University, je jednou z příčin počasí. „Nízké teploty způsobují zúžení cév, což zvyšuje krevní tlak a nutí srdce pracovat intenzivněji při pumpování krve,“ nastiňuje. Není to ale ani zdaleka jediný důvod – Vánoce se sice stávají stále teplejšími, ale cévních příhod masivně neubývá.

Stresující období

Svou roli hrají také stresory, které v tomto ročním období zažívá drtivá většina lidí. „Pro někoho je toto období radostné, ale pro jiné může být rozrušující nebo stresující, truchlí nad ztracenými blízkými, zvládají velká sváteční setkání nebo jednají s příbuznými,“ vyjmenovala Vassallová. „Zátěž zvyšují například stres během svátků, ale také narušení rutiny spojené s nedostatkem spánku a vyšší konzumace alkoholu.“ Svou roli podle ní může hrát i fakt, že lidé ve vánočním zmatku častěji zapomínají brát léky.

2 minuty
Události: Vánoce a nemoci srdce
Zdroj: ČT24

Ke stejným závěrům došel i hlavní autor výše uvedené švédské studie. „Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,“ řekl David Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti pak podle něj toto riziko ještě umocňují.

Existují ale opatření, která mohou srdci pomoci přežít toto období ve zdraví. „Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,“ doporučuje Erlinge.

Americká kardiologická asociace má doporučení rozsáhlejší a detailnější:

Nebuďte zbytečně dlouho venku. V chladných měsících může být lákavé bojovat s počasím déle, než lidské tělo snese. Dlouhý pobyt v chladu ale může mít škodlivé účinky na zdraví lidského srdce. Vědci doporučují raději kratší procházky s pauzami v teple domova.

Vhodné oblékání. Teple se obléci sice může být zdlouhavé, ale zejména pro osoby trpící nějakými cévními problémy se to vyplatí. Doporučuje se nosit čepice, rukavice a teplé ponožky vždy, když člověka čeká delší doba v chladu.

Alkoholu raději méně. Není žádným tajemstvím, že sváteční období je spojeno s nárůstem konzumace alkoholu. Ten ale může mít nebezpečné účinky, rovnou z více důvodů. Lidé by se mu měli vyhnout zejména tehdy, když vyrážejí na delší procházky nebo výlety.

Méně námahy. Se změnou teplot přichází i změna v údržbě venkovních prostor, zejména v oblastech, kde je třeba často odklízet sníh. Kardiaci by se měli odklízení sněhu vyhnout, je-li to nezbytné, pak opět jen krátce a s přestávkami.

Volání o pomoc musí přijít včas. Pokud se u vás objeví nové příznaky srdečních potíží, ihned to oznamte lékaři, doporučují experti. Na Vánoce většinou slouží méně lékařů, proto je dobré hrozbu nepodcenit a hlásit ji včas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 7 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 10 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 12 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...