Sibiřský mráz v Československu uvěznil auta a omezil elektrárny

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.

Čechoslováci se ráno 7. ledna probudili do arktických teplot. Například stanice ve Vyšším Brodě naměřila 32,3 stupně Celsia pod nulou, v osadě Jizerka na Jablonecku dokonce 41,1 pod nulou. Extrémní mráz ale sevřel i větší města: v Třeboni ukázaly teploměry minus 30,5 stupně Celsia a v Ostravě-Porubě minus 27,3 stupně.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Na takový mráz nebyla tehdejší společnost, energetika ani ekonomika připravená. Experti se obávali, že by mohlo dojít k masivnímu výpadku celého energetického systému, a proto úřady rozhodly, že se musí omezit dodávky elektřiny nejen podnikům, ale dokonce i domácnostem. Vybrané regiony byly proto až na 19 hodin odpojeny od elektrické energie. Tehdy se ale elektřinou ještě rozsáhleji netopilo, takže dopady nebyly tak velké, jak by se dnes mohlo předpokládat.

Mnohem horší ale bylo, že vlny mrazů způsobily také výpadky výkonu uhelných elektráren – zejména proto, že uhlí zkrátka zamrzlo a nešlo nakopat do kotlů. A také zamrzlo Labe, což zase znamenalo, že se například do elektrárny Chvaletice nedalo uhlí dovézt obvyklým způsobem po vodě. Ani to ale nebylo všechno: například v oblasti Krušných hor se pod tíhou ledové krusty zřítily stožáry vysokého napětí.

Nahrávám video

Ze sněhu a mrazu měli radost hlavně ruští filmaři, kteří právě v lednu 1985 natáčeli pod režijní taktovkou Sergeje Bondarčuka v Praze film Boris Godunov. Mráz jim přinesl do záběrů autentickou ruskou zimu.

Sovětský herec a režisér Sergej Bondarčuk (vpravo) při natáčení československo-sovětského koprodukčního filmu Boris Godunov v pražském filmovém studiu Barrandov v lednu 1985
Zdroj: ČTK/Karel Vlček
Nahrávám video

Nešlo tehdy o absolutní historický rekord. Dosud nepřekonaný český teplotní rekord minus 42,2 stupně Celsia byl naměřen 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Neznamená to ale, že nikdy v posledních sto letech nebyla na našem území větší zima. Tehdy se totiž ještě neměřily teploty v takzvaných mrazových kotlinách, například na Šumavě, kde zřejmě rtuť v teploměru klesala ještě mnohem hlouběji: podle odhadů tam mohlo být i 45 stupňů pod nulou.

Pro srovnání: největší přírodní mráz – minus 89,2 stupně Celsia – dosud naměřili v Antarktidě na základně Vostok v roce 1983.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Na přelomu let 1978 a 1979 zasáhl Československo také náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia, který paralyzoval velkou část Československa. O Vánocích bylo kolem nuly a před koncem roku se teploty šplhaly přes deset stupňů, v noci ze Silvestra na Nový rok se přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu. Následovaly tři týdny tuhých mrazů, během kterých byly vyhlášeny takzvané uhelné prázdniny, které nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.