Sibiřský mráz v Československu uvěznil auta a omezil elektrárny

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.

Čechoslováci se ráno 7. ledna probudili do arktických teplot. Například stanice ve Vyšším Brodě naměřila 32,3 stupně Celsia pod nulou, v osadě Jizerka na Jablonecku dokonce 41,1 pod nulou. Extrémní mráz ale sevřel i větší města: v Třeboni ukázaly teploměry minus 30,5 stupně Celsia a v Ostravě-Porubě minus 27,3 stupně.

1 minuta
Zima v lednu 1985
Zdroj: ČT24

Na takový mráz nebyla tehdejší společnost, energetika ani ekonomika připravená. Experti se obávali, že by mohlo dojít k masivnímu výpadku celého energetického systému, a proto úřady rozhodly, že se musí omezit dodávky elektřiny nejen podnikům, ale dokonce i domácnostem. Vybrané regiony byly proto až na 19 hodin odpojeny od elektrické energie. Tehdy se ale elektřinou ještě rozsáhleji netopilo, takže dopady nebyly tak velké, jak by se dnes mohlo předpokládat.

Mnohem horší ale bylo, že vlny mrazů způsobily také výpadky výkonu uhelných elektráren – zejména proto, že uhlí zkrátka zamrzlo a nešlo nakopat do kotlů. A také zamrzlo Labe, což zase znamenalo, že se například do elektrárny Chvaletice nedalo uhlí dovézt obvyklým způsobem po vodě. Ani to ale nebylo všechno: například v oblasti Krušných hor se pod tíhou ledové krusty zřítily stožáry vysokého napětí.

1 minuta
Zamrzlá auta v Praze
Zdroj: ČT24

Ze sněhu a mrazu měli radost hlavně ruští filmaři, kteří právě v lednu 1985 natáčeli pod režijní taktovkou Sergeje Bondarčuka v Praze film Boris Godunov. Mráz jim přinesl do záběrů autentickou ruskou zimu.

Sovětský herec a režisér Sergej Bondarčuk (vpravo) při natáčení československo-sovětského koprodukčního filmu Boris Godunov v pražském filmovém studiu Barrandov v lednu 1985
Zdroj: ČTK/Karel Vlček
1 minuta
Labutě nalezly útočiště před mrazem v JZD
Zdroj: ČT24

Nešlo tehdy o absolutní historický rekord. Dosud nepřekonaný český teplotní rekord minus 42,2 stupně Celsia byl naměřen 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Neznamená to ale, že nikdy v posledních sto letech nebyla na našem území větší zima. Tehdy se totiž ještě neměřily teploty v takzvaných mrazových kotlinách, například na Šumavě, kde zřejmě rtuť v teploměru klesala ještě mnohem hlouběji: podle odhadů tam mohlo být i 45 stupňů pod nulou.

Pro srovnání: největší přírodní mráz – minus 89,2 stupně Celsia – dosud naměřili v Antarktidě na základně Vostok v roce 1983.

1 minuta
Zamrzlé Labe
Zdroj: ČT24

Na přelomu let 1978 a 1979 zasáhl Československo také náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia, který paralyzoval velkou část Československa. O Vánocích bylo kolem nuly a před koncem roku se teploty šplhaly přes deset stupňů, v noci ze Silvestra na Nový rok se přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu. Následovaly tři týdny tuhých mrazů, během kterých byly vyhlášeny takzvané uhelné prázdniny, které nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
06:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 16 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 19 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 21 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
6. 4. 2025

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
6. 4. 2025

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025
Načítání...