Sibiřský mráz v Československu uvěznil auta a omezil elektrárny

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.

Čechoslováci se ráno 7. ledna probudili do arktických teplot. Například stanice ve Vyšším Brodě naměřila 32,3 stupně Celsia pod nulou, v osadě Jizerka na Jablonecku dokonce 41,1 pod nulou. Extrémní mráz ale sevřel i větší města: v Třeboni ukázaly teploměry minus 30,5 stupně Celsia a v Ostravě-Porubě minus 27,3 stupně.

1 minuta
Zima v lednu 1985
Zdroj: ČT24

Na takový mráz nebyla tehdejší společnost, energetika ani ekonomika připravená. Experti se obávali, že by mohlo dojít k masivnímu výpadku celého energetického systému, a proto úřady rozhodly, že se musí omezit dodávky elektřiny nejen podnikům, ale dokonce i domácnostem. Vybrané regiony byly proto až na 19 hodin odpojeny od elektrické energie. Tehdy se ale elektřinou ještě rozsáhleji netopilo, takže dopady nebyly tak velké, jak by se dnes mohlo předpokládat.

Mnohem horší ale bylo, že vlny mrazů způsobily také výpadky výkonu uhelných elektráren – zejména proto, že uhlí zkrátka zamrzlo a nešlo nakopat do kotlů. A také zamrzlo Labe, což zase znamenalo, že se například do elektrárny Chvaletice nedalo uhlí dovézt obvyklým způsobem po vodě. Ani to ale nebylo všechno: například v oblasti Krušných hor se pod tíhou ledové krusty zřítily stožáry vysokého napětí.

1 minuta
Zamrzlá auta v Praze
Zdroj: ČT24

Ze sněhu a mrazu měli radost hlavně ruští filmaři, kteří právě v lednu 1985 natáčeli pod režijní taktovkou Sergeje Bondarčuka v Praze film Boris Godunov. Mráz jim přinesl do záběrů autentickou ruskou zimu.

Sovětský herec a režisér Sergej Bondarčuk (vpravo) při natáčení československo-sovětského koprodukčního filmu Boris Godunov v pražském filmovém studiu Barrandov v lednu 1985
Zdroj: ČTK/Karel Vlček
1 minuta
Labutě nalezly útočiště před mrazem v JZD
Zdroj: ČT24

Nešlo tehdy o absolutní historický rekord. Dosud nepřekonaný český teplotní rekord minus 42,2 stupně Celsia byl naměřen 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Neznamená to ale, že nikdy v posledních sto letech nebyla na našem území větší zima. Tehdy se totiž ještě neměřily teploty v takzvaných mrazových kotlinách, například na Šumavě, kde zřejmě rtuť v teploměru klesala ještě mnohem hlouběji: podle odhadů tam mohlo být i 45 stupňů pod nulou.

Pro srovnání: největší přírodní mráz – minus 89,2 stupně Celsia – dosud naměřili v Antarktidě na základně Vostok v roce 1983.

1 minuta
Zamrzlé Labe
Zdroj: ČT24

Na přelomu let 1978 a 1979 zasáhl Československo také náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia, který paralyzoval velkou část Československa. O Vánocích bylo kolem nuly a před koncem roku se teploty šplhaly přes deset stupňů, v noci ze Silvestra na Nový rok se přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu. Následovaly tři týdny tuhých mrazů, během kterých byly vyhlášeny takzvané uhelné prázdniny, které nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 2 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 5 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 6 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 7 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 21 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025
Načítání...