Ve Švýcarsku zatkli několik lidí kvůli „sebevražedné kapsli“

Nahrávám video

Švýcarské úřady na začátku tohoto týdne zatkly několik lidí, kteří podle prokuratury napomáhali k dokonání sebevraždy prostřednictvím nelegálního zařízení. To bylo ve Švýcarsku, které asistované umírání legalizovalo jako první na světě a poskytnutí pomoci a prostředků k umírání je v něm v souladu se zákonem, nasazeno vůbec poprvé a jeho propagátoři hovoří o poklidném odchodu ze života. Podle kritiků jde ale mimo jiné o spornou, nedostatečně popsanou a potenciálně trýznivou metodu umírání.

Podle poslankyně švýcarského federálního parlamentu Elisabeth Baumeové-Schneiderové legální asistovaná sebevražda ve Švýcarsku musí splňovat zejména dva lékařské a etické požadavky, a to aspekt vlastního rozhodnutí a samostatnosti na konci života. „Stejně jako schopnost vlastního úsudku osoby, která si přeje zemřít. Ty jsou ústřední,“ dodala.

Alpská konfederace zároveň tyto principy formuluje velmi úzce a přesně, a tak mimo jiné zakazují zapojení další strany – jmenovitě v krocích, které přímo vedou k úmrtí. Právě tato pravidla měla být podle švýcarské prokuratury porušena v případě úmrtí zahraniční klientky v kantonu Schaffhausen.

„Trestný čin, který vyšetřujeme primárně, je (porušení) článku 115 trestního zákoníku: podněcování a napomáhání k sebevraždě,“ sdělil vedoucí státního zastupitelství švýcarského kantonu Schaffhausen Peter Sticher.

„Ve Švýcarsku není dovolena eutanazie a není tam dovolena ani asistovaná sebevražda v rámci zdravotní péče,“ upozornil přednosta ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha. Zhruba od začátku čtyřicátých let je podle něj možné provozovat asistovanou sebevraždu s tím, že existuje několik společností, které dávají poradenství a prostředky, jak sebevraždu provést. V zemi se kvůli tomu rozmáhá takzvaný „sebevražedný turismus“.

Sarkofág s dusíkem

Police nyní zatkla hned několik osob, které umožnily sebevraždu v zařízení, které připomíná kokpit letadla. Přístroj je vybavený lůžkem a má uvnitř tlačítko, jímž se do interiéru vpouští dusík. Tento plyn vytlačí vzduch a člověk se v jeho nitru udusí. V kauze, která přitáhla pozornost k lesní usedlosti ve švýcarském Merishausenu, je to vůbec poprvé, kdy byla tato přenosná plynová komora k sebevraždě použita.

„Ten sarkofág skutečně vzniká jako nápad jedince, nemá nic společného se zdravotní péčí, ani v Austrálii, ani ve Švýcarsku. Je to 3D tiskárna a nápad jednoho člověka, tak je potřeba se na to dívat,“ upozornil Vácha.

Dusík byl poprvé k popravě použit na začátku roku v americkém státě Alabama. Kritici ji označovali za příliš krutou, ale vězeňská správa argumentovala tím, že odsouzený upadne do kómatu a muka necítí. Poprava podle očitých svědků však vypadala jinak.

„Nebyl to někdo, kdo by do třiceti sekund upadl do bezvědomí. To, co jsme viděli, byly minuty, ve kterých někdo zápasil o svůj život. A v (popravčí) místnosti jsme viděli vězeňské zřízence, kteří byli viditelně zaskočeni tím, jak špatně se ta věc vyvinula,“ popsal Jeff Hood, kněz starokatolické církve a duchovní průvodce odsouzeného Kennetha Smithe.

Bez etického i medicínského základu

Takzvaná dusíková hypoxie se do té doby používala jen při porážkách hospodářských zvířat. Pochybnosti vyvolávalo zejména to, že její účinky na lidský organismus nebyly dostatečně popsány. Její nasazení při popravě v Alabamě nahradilo rovněž sporné a nedostatkové injekce s jedem.

„Byla to už pátá exekuce, které jsem byl v Alabamě svědkem, a nikdy jsem neviděl tak drastickou reakci (organismu) na popravu,“ řekl reportér Lee Hedgepeth.

Pitevní protokol popraveného někteří odborníci v USA označili za znepokojivý, dusíkovou hypoxií jsou nyní zjevně znepokojené i švýcarské úřady. Země, která jako první na světě zpřístupnila asistovanou sebevraždu, použití plynového přístroje nikdy neautorizovala. Jeho propagátory dlouho před premiérovým nasazením varovala. Mimo jiné s tím, že projekt postrádá relevantní etický i medicínský základ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 17 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.