Mravy upadají, cítí většina lidí. Je to iluze, ukázala studie

Z neoficiálních údajů po celém světě vyplývá, že lidé vnímají dramatický úpadek morálky. Je to ale pravda? Na to se podívala mezinárodní studie, která prozkoumala stav v desítkách zemí celého světa, detailně se zaměřila na Spojené státy.

„Ó časy! Ó mravy!“ stěžoval si na úpadek morálky velký antický řečník a politik Cicero. Během svého dlouhého života těmito slovy opakovaně kritizoval to, jak se podle něj stále hůře projevovala morálka a etika v římské společnosti.

A nebyl jediný. Znepokojení nad tím, jak se lidské chování posouvá stále k horšímu, projevovalo mnoho autorů v historii lidstva. A podle nové studie to platí i dnes.

Vědci v rozsáhlém průzkumu zjistili, že lidé v nejméně šedesáti zemích světa věří, že morálka upadá. A věří tomu už nejméně sedmdesát let. Tento úpadek přisuzují jak klesající morálce jednotlivců, tak klesající morálce následujících generací.

Ve studii se ukázalo, že se toto vnímání všeobecného úpadku mravů v průběhu času vůbec nesnižuje, je neustále stejně silné. Z toho podle vědců vyplývá, že jde jen o iluzi, jejíž mechanismy ve studii také popsali. Součástí výzkumu byly dvě studie, první se zaměřila na USA, druhá obecněji odhalovala stav v několika desítkách zemí světa. 

Svět nakažený zlem?

„Myslíte si, že za posledních několik desetiletí se naše společnost stala méně čestnou a etickou ve svém chování, nebo naopak více čestnou a etickou, anebo nedošlo k žádné změně v míře čestného a etického chování lidí?“ zněla otázka, kterou vědci pokládali účastníkům studie v USA.

A doplnili ji o druhou: „Myslíte si, že se právě teď stav morálních hodnot v této zemi jako celku zlepšuje, nebo zhoršuje?“ Tento výzkum probíhal vícekrát v průběhu mnoha let, takže vědci měli pro svou analýzu dostupná data, která mohli srovnávat.

V průměru 84,18 procent respondentů uvedlo, že se morálka zhoršila. Analýza dat prokázala, že podíl účastníků, kteří cítili pokles morálky, se vůbec neřídí rokem, v němž byl průzkum proveden. Lidé zkrátka uvádějí pokles morálky pořád stejně. 

Autoři zdůrazňují význam dalších dvou výsledků: jednak účastníci studie častěji vnímali morální úpadek, když se jich vědci ptali na delší časové úseky (například „poslední desetiletí“) než na kratší časové úseky („poslední rok“). Což je přesně to, co by se dalo očekávat, kdyby účastníci věřili, že morálka klesá nepřetržitě. Za druhé, účastníci uváděli, že se morálka zlepšuje, když se jich vědci ptali na několik konkrétních témat.

Například 59 procent účastníků uvedlo, že se zlepšilo zacházení s Afroameričany, 51 procent uvedlo, že se zlepšilo zacházení s lidmi s tělesným postižením, a 50 procent uvedlo, že se zlepšilo zacházení s homosexuály. I přesto ti stejní lidé tvrdili, že morálka společnosti se celkově zhoršuje.

Vnímání morálního úpadku se netýkalo pouze Američanů. V druhém výzkumu vědci prošli data z 59 zemí, která obsahovala informace o 354 120 lidech. Šlo o údaje z let 1996 až 2007. Analýza těchto položek ukázala, že u 86,21 procenta položek většina účastníků mimo USA uvedla, že morálka poklesla. Což je prakticky stejné číslo jako to, které vyšlo ve Spojených státech – 84,18 procenta respondentů.

Úpadek morálky je iluze

Vědci se domnívají, že za rozšířeným vnímáním světa, který se řítí do morálního bahna, je jednoduchý mechanismus založený na dvou dobře známých psychologických jevech. Tím prvním je zkreslené vystavení informacím, druhým zkreslená paměť. Dohromady to podle studie může vyvolat iluzi morálního úpadku.

Autoři našli další výzkumy, které ukazují, že pokud se zvolí „správné otázky“, tak se vnímání morálního úpadku oslabuje, mizí nebo dokonce obrací.

Typické je, když se dotazníky ptají přímo na rodinu a přátele respondenta. V takovém případě lidé cítí, že se jejich blízcí chovají stále stejně morálně, případně že se jejich chování eticky zlepšuje. To je podle vědců další silný argument, že celkový obraz morálního úpadku společnosti je jen iluzí. Lidé totiž soudí ostatní, které vlastně neznají, ale u těch, jež znají, nic takového fakticky nepozorují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 21 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...