V Británii se narodily děti s geny tří rodičů. Postup má zabránit vzácným chorobám

V Británii se narodily první děti vytvořené experimentální technikou kombinující genetickou informaci tří dárců, která má zabránit tomu, aby zdědily vzácné genetické choroby. Potvrdil to britský úřad pro lidskou fertilizaci a embryologii (HFEA), podle nějž jde o méně než pět dětí, ale další podrobnosti neposkytl, aby ochránil identitu rodin.

V roce 2015 se Británie stala první zemí na světě, která přijala právní předpisy specificky upravující metody, jež mají pomoci zabránit přenosu některých genetických vad z matky na dítě. Ty mohou mít za následek onemocnění, jako je svalová dystrofie, epilepsie, srdeční problémy a mentální postižení.

V Británii se přibližně jedno z dvou set dětí narodí s mitochondriální poruchou. K dnešnímu dni byla tato léčba povolena 32 pacientům.

Ženě s vadnými mitochondriemi vědci odeberou genetický materiál z jejího vajíčka nebo embrya, který pak přenesou do vajíčka nebo embrya od dárkyně, které má zdravé mitochondrie, ale byl mu odstraněn zbytek klíčové DNA. Oplodněné embryo je poté přeneseno do dělohy matky. Genetický materiál z darovaného vajíčka tvoří méně než jedno procento dítěte vytvořeného touto technikou.

  • Mitochondriální dárcovství je speciální forma oplodnění in vitro. DNA budoucího potomka nepochází jen od jeho rodičů, ale také od dárce. Využití procedury má smysl, pokud je matka nositelkou genetického onemocnění, jemuž se konvenčními způsoby nelze vyhnout a přeneslo by se na dítě. Mitochondriální dárcovství je legální ve Velké Británii a jeho výzkum je povolený také ve Spojených státech.

Tato metoda podle úřadu nabízí rodinám s vážným dědičným onemocněním možnost mít zdravé dítě. Británie vyžaduje, aby každá žena podstupující léčbu získala souhlas HFEA. Podle regulačního orgánu má na tento zákrok nárok pouze v případě, že je to její jediná možnost, jak počít zdravé dítě.

Kontroverzní metoda

Mnozí kritici se staví proti technikám umělé reprodukce a tvrdí, že existují jiné způsoby, jak se vyhnout přenosu nemocí na své děti, například darování vajíček nebo screeningové testy. Podobné experimentální metody podle nich zatím nejsou bezpečné.

Jiní varují, že takovéto upravování genetického kódu by mohlo být šikmou plochou, která by nakonec vedla ke vzniku „designových“ dětí pro rodiče, kteří chtějí mít vyšší, silnější, chytřejší nebo lépe vypadající potomky.

Početí z DNA tří lidí
Zdroj: ČT24

Odborník na kmenové buňky z londýnského Institutu Francise Cricka Robin Lovell-Badge uvedl, že bude velmi důležité sledovat budoucí vývoj dětí s genetickou informací tří dárců. „Bude zajímavé zjistit, jak dobře technika fungovala na praktické úrovni, zda děti netrpí mitochondriálními chorobami a zda u nich existuje riziko, že se u nich v pozdějším věku objeví problémy,“ uvedl v prohlášení.

Vědci v Evropě počátkem tohoto roku zveřejnili výzkum, který ukázal, že v některých případech se malý počet abnormálních mitochondrií, které jsou nevyhnutelně přeneseny z vajíčka matky do vajíčka dárkyně, může rozmnožit, když je dítě v děloze, což by nakonec mohlo vést ke genetickému onemocnění.

Lékaři v USA oznámili narození prvního dítěte na světě, které se narodilo pomocí této techniky, v roce 2016 poté, co byl zákrok proveden v Mexiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...