V Británii se narodily děti s geny tří rodičů. Postup má zabránit vzácným chorobám

V Británii se narodily první děti vytvořené experimentální technikou kombinující genetickou informaci tří dárců, která má zabránit tomu, aby zdědily vzácné genetické choroby. Potvrdil to britský úřad pro lidskou fertilizaci a embryologii (HFEA), podle nějž jde o méně než pět dětí, ale další podrobnosti neposkytl, aby ochránil identitu rodin.

V roce 2015 se Británie stala první zemí na světě, která přijala právní předpisy specificky upravující metody, jež mají pomoci zabránit přenosu některých genetických vad z matky na dítě. Ty mohou mít za následek onemocnění, jako je svalová dystrofie, epilepsie, srdeční problémy a mentální postižení.

V Británii se přibližně jedno z dvou set dětí narodí s mitochondriální poruchou. K dnešnímu dni byla tato léčba povolena 32 pacientům.

Ženě s vadnými mitochondriemi vědci odeberou genetický materiál z jejího vajíčka nebo embrya, který pak přenesou do vajíčka nebo embrya od dárkyně, které má zdravé mitochondrie, ale byl mu odstraněn zbytek klíčové DNA. Oplodněné embryo je poté přeneseno do dělohy matky. Genetický materiál z darovaného vajíčka tvoří méně než jedno procento dítěte vytvořeného touto technikou.

  • Mitochondriální dárcovství je speciální forma oplodnění in vitro. DNA budoucího potomka nepochází jen od jeho rodičů, ale také od dárce. Využití procedury má smysl, pokud je matka nositelkou genetického onemocnění, jemuž se konvenčními způsoby nelze vyhnout a přeneslo by se na dítě. Mitochondriální dárcovství je legální ve Velké Británii a jeho výzkum je povolený také ve Spojených státech.

Tato metoda podle úřadu nabízí rodinám s vážným dědičným onemocněním možnost mít zdravé dítě. Británie vyžaduje, aby každá žena podstupující léčbu získala souhlas HFEA. Podle regulačního orgánu má na tento zákrok nárok pouze v případě, že je to její jediná možnost, jak počít zdravé dítě.

Kontroverzní metoda

Mnozí kritici se staví proti technikám umělé reprodukce a tvrdí, že existují jiné způsoby, jak se vyhnout přenosu nemocí na své děti, například darování vajíček nebo screeningové testy. Podobné experimentální metody podle nich zatím nejsou bezpečné.

Jiní varují, že takovéto upravování genetického kódu by mohlo být šikmou plochou, která by nakonec vedla ke vzniku „designových“ dětí pro rodiče, kteří chtějí mít vyšší, silnější, chytřejší nebo lépe vypadající potomky.

Početí z DNA tří lidí
Zdroj: ČT24

Odborník na kmenové buňky z londýnského Institutu Francise Cricka Robin Lovell-Badge uvedl, že bude velmi důležité sledovat budoucí vývoj dětí s genetickou informací tří dárců. „Bude zajímavé zjistit, jak dobře technika fungovala na praktické úrovni, zda děti netrpí mitochondriálními chorobami a zda u nich existuje riziko, že se u nich v pozdějším věku objeví problémy,“ uvedl v prohlášení.

Vědci v Evropě počátkem tohoto roku zveřejnili výzkum, který ukázal, že v některých případech se malý počet abnormálních mitochondrií, které jsou nevyhnutelně přeneseny z vajíčka matky do vajíčka dárkyně, může rozmnožit, když je dítě v děloze, což by nakonec mohlo vést ke genetickému onemocnění.

Lékaři v USA oznámili narození prvního dítěte na světě, které se narodilo pomocí této techniky, v roce 2016 poté, co byl zákrok proveden v Mexiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...