Embrya vystavená marihuaně mají po narození dlouhodobé problémy, nastínil výzkum

Už několik kvalitních výzkumů varovalo před tím, že když je lidský plod vystavený konopí přes jeho matku ještě před porodem, může to bránit normálnímu růstu. Zatím ale chybí informace o tom, jak velký vliv má marihuana v tomto období na dlouhodobý vývoj mozku. Vědci teď přinesli první analýzu, v níž před užíváním konopí v těhotenství varují. A současně přinášejí i první doporučení pro případnou léčbu.

Testovat marihuanu na matkách a jejich dětech je samozřejmě zcela neetické, a tak vědci prováděli pokusy na laboratorních zvířatech. U jejich mozků byl vliv drogy dost silný a vedl k podstatným negativním dopadům na poznávací i paměťové funkce orgánu.

Studii vedli kanadští vědci Mohammed H. Sarikahya a Steven Laviolette, výsledky publikovali v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Fenomén se rozhodli prostudovat poté, co kanadské Centrum pro užívání návykových látek a závislost zveřejnilo, že marihuanu kouří asi 22 procent kanadských těhotných žen ve věku 18 až 24 let.

A nejde jen o počet žen – současná marihuana je velmi odlišná od té, kterou konzumovaly třeba „květinové děti.“ „Za posledních dvacet let se koncentrace THC, tedy hlavní psychoaktivní složky konopí, zvýšila ze tří na 22 procent. THC může procházet placentou a ovlivňovat vyvíjející se mozek plodu,“ upozornil Sarikahya.

„Náš výzkum ukazuje, že prenatální expozice THC může vést k závažným kognitivním a paměťovým deficitům, které jsou závislé na pohlaví, jsou dlouhodobé a možná i celoživotní,“ řekl vědec.

Zjištění a řešení

Tým výzkumníků použil k měření účinků THC řadu testů. Všechny ukázaly, že vystavení marihuaně významně ovlivnilo touhu potomků drogou ovlivněných tvorů po socializaci, paměť na předchozí sociální setkání i schopnost učení – jak u samců, tak u samic.

Při zkoumání molekulárních dopadů vědci zjistili změny v hladinách důležitých mastných kyselin v mozku a odchylky v úrovni některých bílkovin, které jsou pro normální funkci mozku zásadní. Tyto změny byly výraznější u dospělých mužů a lišily se v závislosti na konkrétní oblasti mozku. Podle autorů bylo nečekané, že účinky THC jsou natolik závislé na pohlaví, což naznačuje, že vystavení konopí v děloze může mít na samce a samice odlišný vliv.

A co je nejdůležitější, studie také navrhuje možné řešení těchto účinků. Zaměřením se na nepravidelnosti v mozkových mastných kyselinách by mohlo být možné snížit nepříznivé dopady prenatálního užívání konopí.

Výzkumníci zjistili, že THC narušuje takzvaný endokanabinoidní systém plodu (ECS), který je klíčovým hráčem v neurologickém vývoji plodu a dospívajících. „Toto narušení vede k nedostatku životně důležitých mastných kyselin, jako jsou DHA a ARA, což může způsobit celoživotní zdravotní poruchy,“ přiblížil Laviolette, který pracuje jako profesor na katedře anatomie a buněčné biologie na Schulichově lékařské a stomatologické fakultě.

Tento systém se ale dá řídit a „opravit“ pomocí léčiv, výše uvedené kyseliny se dají nahradit – takže právě zde se nabízí cesta k možným lékařským zásahům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 19 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 21 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
včera v 10:03

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
včera v 09:27

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...