Australští vědci vytvořili klokaní embrya pomocí umělého oplodnění

Australští vědci poprvé vytvořili více než dvacet klokaních embryí pomocí umělého oplodnění. Spermie klokana obrovského byly injekcí vpraveny do zralého vajíčka, což je technika používaná u lidí. Může to pomoci k záchraně ohrožených druhů dalších vačnatců, napsal list The Guardian.

Vědci z Queenslandské univerzity použili metodu takzvané intracytoplazmické spermiové injekce (ICSI), která má oproti jiným způsobům umělého oplodnění zásadní výhodu: není pro ni potřeba velké množství živých spermií. Vědci je odebrali společně s vajíčky uhynulým klokanům.

Nahrávám video
Zdroj: University of Queensland

Andres Gambini, který výzkum vedl, se domnívá, že tato technologie může přispět k zachování genetické rozmanitosti těch vačnatců, jimž hrozí vyhynutí. Patří mezi ně koaly, ďáblové medvědovití a vombati severní.

Přírodu si nenaklonujeme

Klokani obrovští byli podle Gambiniho obzvláště vhodným druhem pro použití ICSI díky tomu, že jich je mnoho a v některých oblastech Austrálie jsou dokonce přemnožení.

„Náš další krok je zdokonalit se v této technologii a porozumět lépe reprodukční fyziologii, abychom tak mohli použít tuto techniku u dalších vačnatců,“ nastínil Gambini. Vytvořit živá klokaní mláďata tedy zatím není cílem vědců.

Vajíčko klokana v okamžiku umělého oplodnění
Zdroj: University of Queensland

Metoda asistované reprodukce nemá sloužit jako všelék na ochranu ohrožených zvířat. Je to „jen další nástroj v naší ochranářské soupravě“, vysvětlil Gambini. Důležitým prostředkem jak udržet genetickou rozmanitost živočichů tak zůstává například ochrana přirozeného prostředí zvířat, napsal The Guardian.

Metody umělého oplodnění využívá také mezinárodní konsorcium BioRescue, jehož součástí je i zoologická zahrada ve Dvoře Králové. Skupina usiluje o záchranu nosorožce bílého severního – na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin narozené právě ve dvorské zoo. Vědci BioRescue na začátku minulého měsíce uvedli, že se jim podařilo ve druhé polovině loňského roku vytvořit dalších pět nosorožčích embryí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.