Australští vědci vytvořili klokaní embrya pomocí umělého oplodnění

Australští vědci poprvé vytvořili více než dvacet klokaních embryí pomocí umělého oplodnění. Spermie klokana obrovského byly injekcí vpraveny do zralého vajíčka, což je technika používaná u lidí. Může to pomoci k záchraně ohrožených druhů dalších vačnatců, napsal list The Guardian.

Vědci z Queenslandské univerzity použili metodu takzvané intracytoplazmické spermiové injekce (ICSI), která má oproti jiným způsobům umělého oplodnění zásadní výhodu: není pro ni potřeba velké množství živých spermií. Vědci je odebrali společně s vajíčky uhynulým klokanům.

Nahrávám video
Zdroj: University of Queensland

Andres Gambini, který výzkum vedl, se domnívá, že tato technologie může přispět k zachování genetické rozmanitosti těch vačnatců, jimž hrozí vyhynutí. Patří mezi ně koaly, ďáblové medvědovití a vombati severní.

Přírodu si nenaklonujeme

Klokani obrovští byli podle Gambiniho obzvláště vhodným druhem pro použití ICSI díky tomu, že jich je mnoho a v některých oblastech Austrálie jsou dokonce přemnožení.

„Náš další krok je zdokonalit se v této technologii a porozumět lépe reprodukční fyziologii, abychom tak mohli použít tuto techniku u dalších vačnatců,“ nastínil Gambini. Vytvořit živá klokaní mláďata tedy zatím není cílem vědců.

Vajíčko klokana v okamžiku umělého oplodnění
Zdroj: University of Queensland

Metoda asistované reprodukce nemá sloužit jako všelék na ochranu ohrožených zvířat. Je to „jen další nástroj v naší ochranářské soupravě“, vysvětlil Gambini. Důležitým prostředkem jak udržet genetickou rozmanitost živočichů tak zůstává například ochrana přirozeného prostředí zvířat, napsal The Guardian.

Metody umělého oplodnění využívá také mezinárodní konsorcium BioRescue, jehož součástí je i zoologická zahrada ve Dvoře Králové. Skupina usiluje o záchranu nosorožce bílého severního – na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin narozené právě ve dvorské zoo. Vědci BioRescue na začátku minulého měsíce uvedli, že se jim podařilo ve druhé polovině loňského roku vytvořit dalších pět nosorožčích embryí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.