Australští vědci vytvořili klokaní embrya pomocí umělého oplodnění

Australští vědci poprvé vytvořili více než dvacet klokaních embryí pomocí umělého oplodnění. Spermie klokana obrovského byly injekcí vpraveny do zralého vajíčka, což je technika používaná u lidí. Může to pomoci k záchraně ohrožených druhů dalších vačnatců, napsal list The Guardian.

Vědci z Queenslandské univerzity použili metodu takzvané intracytoplazmické spermiové injekce (ICSI), která má oproti jiným způsobům umělého oplodnění zásadní výhodu: není pro ni potřeba velké množství živých spermií. Vědci je odebrali společně s vajíčky uhynulým klokanům.

Nahrávám video
Klokaní spermie pod mikroskopem
Zdroj: University of Queensland

Andres Gambini, který výzkum vedl, se domnívá, že tato technologie může přispět k zachování genetické rozmanitosti těch vačnatců, jimž hrozí vyhynutí. Patří mezi ně koaly, ďáblové medvědovití a vombati severní.

Přírodu si nenaklonujeme

Klokani obrovští byli podle Gambiniho obzvláště vhodným druhem pro použití ICSI díky tomu, že jich je mnoho a v některých oblastech Austrálie jsou dokonce přemnožení.

„Náš další krok je zdokonalit se v této technologii a porozumět lépe reprodukční fyziologii, abychom tak mohli použít tuto techniku u dalších vačnatců,“ nastínil Gambini. Vytvořit živá klokaní mláďata tedy zatím není cílem vědců.

Vajíčko klokana v okamžiku umělého oplodnění
Zdroj: University of Queensland

Metoda asistované reprodukce nemá sloužit jako všelék na ochranu ohrožených zvířat. Je to „jen další nástroj v naší ochranářské soupravě“, vysvětlil Gambini. Důležitým prostředkem jak udržet genetickou rozmanitost živočichů tak zůstává například ochrana přirozeného prostředí zvířat, napsal The Guardian.

Metody umělého oplodnění využívá také mezinárodní konsorcium BioRescue, jehož součástí je i zoologická zahrada ve Dvoře Králové. Skupina usiluje o záchranu nosorožce bílého severního – na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin narozené právě ve dvorské zoo. Vědci BioRescue na začátku minulého měsíce uvedli, že se jim podařilo ve druhé polovině loňského roku vytvořit dalších pět nosorožčích embryí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...