Australští vědci vytvořili klokaní embrya pomocí umělého oplodnění

Australští vědci poprvé vytvořili více než dvacet klokaních embryí pomocí umělého oplodnění. Spermie klokana obrovského byly injekcí vpraveny do zralého vajíčka, což je technika používaná u lidí. Může to pomoci k záchraně ohrožených druhů dalších vačnatců, napsal list The Guardian.

Vědci z Queenslandské univerzity použili metodu takzvané intracytoplazmické spermiové injekce (ICSI), která má oproti jiným způsobům umělého oplodnění zásadní výhodu: není pro ni potřeba velké množství živých spermií. Vědci je odebrali společně s vajíčky uhynulým klokanům.

Nahrávám video
Zdroj: University of Queensland

Andres Gambini, který výzkum vedl, se domnívá, že tato technologie může přispět k zachování genetické rozmanitosti těch vačnatců, jimž hrozí vyhynutí. Patří mezi ně koaly, ďáblové medvědovití a vombati severní.

Přírodu si nenaklonujeme

Klokani obrovští byli podle Gambiniho obzvláště vhodným druhem pro použití ICSI díky tomu, že jich je mnoho a v některých oblastech Austrálie jsou dokonce přemnožení.

„Náš další krok je zdokonalit se v této technologii a porozumět lépe reprodukční fyziologii, abychom tak mohli použít tuto techniku u dalších vačnatců,“ nastínil Gambini. Vytvořit živá klokaní mláďata tedy zatím není cílem vědců.

Vajíčko klokana v okamžiku umělého oplodnění
Zdroj: University of Queensland

Metoda asistované reprodukce nemá sloužit jako všelék na ochranu ohrožených zvířat. Je to „jen další nástroj v naší ochranářské soupravě“, vysvětlil Gambini. Důležitým prostředkem jak udržet genetickou rozmanitost živočichů tak zůstává například ochrana přirozeného prostředí zvířat, napsal The Guardian.

Metody umělého oplodnění využívá také mezinárodní konsorcium BioRescue, jehož součástí je i zoologická zahrada ve Dvoře Králové. Skupina usiluje o záchranu nosorožce bílého severního – na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin narozené právě ve dvorské zoo. Vědci BioRescue na začátku minulého měsíce uvedli, že se jim podařilo ve druhé polovině loňského roku vytvořit dalších pět nosorožčích embryí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.