Páry, které nemohou mít děti přirozenou cestou, se často obracejí na náhradní matky, aby jejich embrya donosily. Dříve byla největším evropským trhem pro takzvané náhradní rodičovství Ukrajina, s válkou se ale situace zkomplikovala, zájemci proto svou pozornost obrátili k zemím dál na východ, jako je například Gruzie.
Zájemci o náhradní mateřství míří čím dál častěji do Gruzie
Horizont ČT24: Náhradní matky z Gruzie (zdroj: ČT24)
„Bylo pro nás finančně mnohem dostupnější jet do Gruzie (než zůstat v Británii). I co do množství byrokracie. Musíme Gruzii poděkovat za tak obrovskou příležitost přivést na svět nový život, což bych já sama nezvládla,“ řekla britská klientka využívající náhradní matku Joanna. Předtím se pět let s partnerem Paulem neúspěšně pokoušeli o umělé oplodnění.
Země jako Ukrajina a Gruzie páry v podobné situaci přitahují. Ostatní země Evropy totiž náhradní mateřství často buď zakazují, právně neošetřují, takže je za matku automaticky považována rodička, nebo ho povolují pouze v nezištných případech, kdy za odnošení dítěte není možné vyplatit finanční odměnu.
Gruzie ale nedokáže Ukrajinu nahradit. Má oproti ní jen desetinu obyvatel. Zprostředkovatelé proto pátrají po náhradních matkách v dalších zemích střední Asie, jako je třeba Kazachstán. Náhradní matka si může přijít v přepočtu asi na 450 tisíc korun. Podle některých odborníků ale agentury, které tyto ženy zastupují, využívají jejich zranitelnost a špatnou finanční situaci.
„Podle mého názoru se jedná o vykořisťování. Naše socio-ekonomické podmínky bohužel tlačí mnoho žen do těchto programů. Potřebují vydělat peníze,“ popsala ředitelka organizace Útočiště pro ženy Zulfia Baisakovová.
Gruzie se loni pokusila obchodování s náhradním mateřstvím omezit. Vedla ji k tomu ale hlavně snaha zabránit tomu, aby si děti mohly pořizovat stejnopohlavní páry. Ke schválení zákona ale nakonec i po nátlaku zprostředkovacích agentur doposud nedošlo.
