Embryo strana 2 z 2

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít.

Na jednání o možném smíru se u soudu v Brně dohodly strany v případu záměny embryí při umělém oplodnění na klinice Reprofit. Média o záměně oplodněných vajíček dvou klientek ze zahraničí informovala v roce 2017. Žalobkyně, která porodila dítě ze zaměněného embrya a ponechala si ho, požaduje jako odškodnění milion eur (asi 27 milionů korun). Zástupci kliniky navrhují 400 tisíc eur (asi 10,8 milionu korun). Obě strany budou o smírčí částce jednat. Druhá žena potratila a není součástí jednání o odškodnění.

Laboratorní experiment zkoumající opravy poškozené DNA v lidských embryích ukázal, že zatím jsou takové genetické úpravy příliš nebezpečné, a neměly by se proto vykonávat. Ve více než polovině případů totiž vedly k nechtěných změnám, jako byla například ztráta celého chromozomu nebo jeho rozsáhlých částí.

Mezinárodní tým vědců, vedený paleobiologem Martinem Kundrátem z košické univerzity, analyzoval výjimečně zachovalou lebku dinosauřího embrya z Argentiny. Trojrozměrná vizualizace hlavy tohoto jedince ukázala odlišnosti, z nichž se dá usuzovat i na nového titanosaura. Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology.

Projekt záchrany severních bílých nosorožců, který na několik měsíců přerušila pandemie covidu-19, pokračuje. Mezinárodnímu týmu odborníků se v úterý v rezervaci Ol Pejeta v Keni podařilo dvěma posledním žijícím samicím tohoto druhu odebrat deset vajíček. Byl to třetí odběr od loňského srpna. V laboratořích v italské Cremoně se nyní vědci pokusí z vajíček vytvořit embrya. Informoval o tom ředitel Safari Parku Dvůr Králové nad Labem Přemysl Rabas.

Uzavření hranic a další opatření v boji s šířením koronaviru zbrzdily projekt na záchranu nosorožců severních bílých. Experti nemohli v dubnu udělat odběr vajíček od dvou samic, které žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni a jsou posledními nosorožci severními bílými na planetě. Oznámil to vedoucí mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jan Stejskal. Oba nosorožci patří dvorské zoo, která na záchraně druhu spolupracuje s dalšími vědeckými organizacemi ve světě.

V srpnu 2019 dosáhl tým vědců a ochránců přírody průlomu v záchraně nosorožců bílých severních před vyhynutím. Vědci odebrali vajíčka ze dvou zbývajících samic, ta uměle oplodnili pomocí zmrazených spermií uhynulého samce a vytvořili dvě životaschopná embrya nosorožců bílých severních. Tým vědců, v němž byli i experti ze Safari Parku Dvůr Králové, celý postup v prosinci 2019 zopakoval a během Vánoc vytvořil další embryo. Tím se výrazně zvýšila šance na úspěšné zplození mláděte a zároveň se ukázalo, že procedura je bezpečná a může být prováděna opakovaně, dokud zvířata příliš nezestárnou. Nyní probíhají přípravy na další kroky této záchranné mise.

V Číně odsoudili vědce, kteří se zabývali genetickou modifikací člověka. Agentura Nová Čína oznámila, že „neměli správnou certifikaci k vykonávání takových zákroků a při vyhledávání slávy a bohatství vědomě porušili národní omezení vědeckého výzkumu i lékařské léčby“.

Biologové a ekologové během roku 2019 varovali mnohokrát před vymíráním řady živočišných i rostlinných druhů. Ale několik tvorů také vědci nově objevili či popsali a u několika zvířat se dokonce podařilo dát jim naději na záchranu před vyhubením.

Před rokem provedli čínští vědci genetickou úpravu dvou embryí, z nichž se narodily děti – cílem změn bylo darovat jim imunitu vůči viru HIV. Části studie zveřejnil na začátku prosince web MIT Technology Review a ukazuje, jak neetické bylo jednání vědeckého týmu.

Embryo octomilky potřebuje zhruba den na to, aby se z vajíčka změnilo v larvu. A právě to jsou momenty, kdy naplno pracují nejdůležitější geny ovlivňující budoucí podobu této mušky. Ve svém výzkumu je studoval nobelista Eric Wieschaus, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Italská společnost Avantea oznámila přelomový úspěch v záchraně nosorožců severních bílých. Na světě už nežije jediný samec a existují poslední dvě samice. Italové nyní oznámili, že dvě oplodněná embrya se vyvinula do stadia, aby mohla být zamražena a později vložena do náhradní matky.

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se podařilo spermatem uhynulých samců oplodnit vajíčka posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Nyní je však potřeba počkat, zda se vyvine embryo. Výsledky vědci zveřejní okolo 10. září, uvedla královédvorská zoo. Jde o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul loni.

Vláda v Japonsku se rozhodla pro přelomový krok a jako první kabinet v dějinách podpořila plán na vznik zvířecích embryí obohacených o lidské buňky. Tato embrya dospějí a vznikne takzvaný lidsko-zvířecí hybrid.

Dvojice španělských vědců zjistila, že embrya racků reagují na varování rodičů už v době, kdy jsou ještě ve vejci. Popsali to v odborném žurnálu Nature Ecology and Evolution.

V Berlíně oficiálně odstartoval projekt BioRescue na záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního. Německá vláda na něj v příštích letech dá čtyři miliony eur (asi 102 milionů korun). Cílem projektu je za pomoci nejmodernějších technologií a techniky umělého oplodnění zachránit druh, z něhož přežívají už jen dvě samice. Najin a Fatu žijí v keňské rezervaci, kam byly v roce 2009 dopraveny z české zoologické zahrady ve Dvoře Králové.

Genetická úprava lidských embryí je téma, které rozděluje vědecký svět. Zatímco po posledním skandálu v Číně se od této praktiky většina světa odklání, ruský gentik Denis Rebrikov by v ní chtěl pokračovat a ještě ji vylepšit.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa oznámila, že ukončí financování výzkumu na lidských embryích. Rozhodnutí je vítězstvím pro odpůrce interrupcí, studie se totiž provádí na mrtvých plodech z dobrovolných potratů, píše agentura AP. Někteří vědci však tvrdí, že lidská embrya nelze při výzkumu léčby určitých nemocí ničím nahradit.

Čínští biologové přidali do genomu makaka „gen inteligence“. Prokázali, že takto upravená zvířata si vedou lépe v testech krátkodobé paměti a jejich mozek se vyvíjí déle. Jejich práce ale současně u řady expertů vyvolává otázky nad tím, zda je takový výzkum slučitelný s vědeckou etikou.

Nosorožec tuponosý severní je zvíře, které by za normálních okolností bylo prohlášené za vyhynulé. Žijí už jen dvě samice, poslední samec jménem Sudán zemřel 18. března 2018 v Keni. Vědci z celého světa se však snaží, aby přes všechny překážky dostala tato zvířata ještě šanci.

Když čínský vědec na konci loňského roku poprvé přivedl na svět dvě geneticky upravené děti, kromě odolnosti na virus HIV jim zřejmě také uměle zvýšil inteligenci, naznačuje nový výzkum.

Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.

Čínské úřady potvrdily, že mají informace o další ženě, která otěhotněla během prvního pokusu o vytvoření geneticky upraveného člověka. Vědec Che Ťien-kchuej, který za výzkumem stojí, už čelí policejnímu vyšetřování.