Laboratorní experiment zkoumající opravy poškozené DNA v lidských embryích ukázal, že zatím jsou takové genetické úpravy příliš nebezpečné, a neměly by se proto vykonávat. Ve více než polovině případů totiž vedly k nechtěných změnám, jako byla například ztráta celého chromozomu nebo jeho rozsáhlých částí.
Výzkum vedli vědci z Columbia University a výsledky zveřejnili v odborném časopise Cell. Využili genetické nůžky CRISPR-Cas9, za jejichž vývoj byla letos udělena Nobelova cena. Jde o stejný nástroj, který využil před dvěma roky čínský vědec k první úpravě dětí – tehdy za to skončil ve vězení a jeho práce se stala mezinárodním vědeckým skandálem.
Tento nástroj se už dnes používá zcela běžně – umí totiž manipulovat písmeny DNA, a může tak sloužit k léčbě vrozených nemocí. Umí také vylepšovat výnosy plodin tím, že do organismu vloží například geny, které ho učiní odolnějším proti suchu.
Problém ale je, pokud se použije na embrya, spermie nebo vajíčka – pak se totiž jedná o změny, které se mohou přenášet na další generace. Zejména u lidí je to eticky velmi sporné a několik mezinárodních vědecký i etických panelů se shodlo, že na takové výzkumy je zatím příliš brzy. Nová studie ukazuje proč.
„Kdyby naše výsledky byly známé už před dvěma roky, pochybuji, že by si někdo troufl a zkoušel změny na embryích určených k těhotenství,“ uvedl biolog Dieter Egli, který výzkum vedl.
Vědci v něm vytvořili čtyřicet embryí z vajíček od zdravých dárkyň a spermií od muže s genetickou mutací – chybělo mu jedno písmeno v abecedě DNA, které způsobuje ztrátu zraku. Editace měla za cíl toto písmeno přidat, aby geny fungovaly správně.
U některých embryí se o to vědci pokoušeli přímo během oplodnění, což by měl být ideální čas. Další embrya byla upravována, když je tvořily dvě buňky, a byly tedy asi dva dny staré. Vědci pak embrya analyzovali během různého stavu jejich vývoje, aby tak mohli sledovat, k jakým změnám u nich dochází.
Co ukázal výzkum
Ukázalo se, že celý proces vůbec nefungoval na žádných z embryí, která byla měněna v době oplodnění – fungoval jen u tří embryí, která byla změněna v pozdějších fázích.
U mnoha ostatních „jsme zjistili, že místo, aby byla mutace opravena, celý chromozom, který ji nesl, prostě zmizel – což je změna, která odsuzuje embryo k smrti,“ uvedli vědci. Mnoho dalších embryí pak mělo v chromozomech jiné potenciálně škodlivé změny.
Tyto výsledky ukazují, že vědci, kteří se v minulosti domnívali, že opravili u embrya nějaké změny, se mýlili. Testy totiž pravdivě ukázaly, že už tam žádná mutace není – jenže došlo k jiným velkým změnám, například celý chromozom zmizel.
