Poslední šance na záchranu nosorožců severních: v Berlíně odstartoval nový projekt

V Berlíně oficiálně odstartoval projekt BioRescue na záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního. Německá vláda na něj v příštích letech dá čtyři miliony eur (asi 102 milionů korun). Cílem projektu je za pomoci nejmodernějších technologií a techniky umělého oplodnění zachránit druh, z něhož přežívají už jen dvě samice. Najin a Fatu žijí v keňské rezervaci, kam byly v roce 2009 dopraveny z české zoologické zahrady ve Dvoře Králové.

„Je to naše zodpovědnost, abychom zajistili, že tento druh ochráníme. Jinak se nás – kteří máme k dispozici všechnu moderní techniku – naši potomci budou ptát, co jsme dělali,“ řekl při startu projektu keňský velvyslanec v Německu Joseph Magutt.

„BioRescue je poslední šancí pro nosorožce bílé severní. Je to boj s časem,“ zdůraznil zase Michael Meister z německého ministerstva školství a výzkumu, které projekt financuje.

Cílem projektu, na němž se vedle zoo ve Dvoře Králové podílí i německé, italské nebo japonské instituce, je najít cestu, jak úspěšně rozmnožit ohrožené nosorožce za pomoci umělého oplodnění. Zatímco u jiných zvířat se tento způsob rozmnožování úspěšně aplikuje, u nosorožců nikdy vyzkoušen nebyl. Vědci jsou ale přesvědčeni, že je možné ho provést.

Nahrávám video

Jiná cesta k záchraně druhu ani není, protože poslední samec nosorožce bílého severního Sudán uhynul loni v březnu. Zbývající samice Najin a Fatu navíc stejně nejsou schopné odnosit potomky. Vědci jim proto v příštích měsících chtějí odebrat vajíčka, z nichž za pomoci spermií čtveřice již uhynulých samců, které jsou zatím skladované při teplotě minus 196 stupňů Celsia, vytvoří embrya.

Poslední nadějí je věda

„Nyní první zásadní krok bude vydat se do Keni a odebrat vajíčka z dvou zbývajících severních nosorožic, tak aby tato vajíčka mohla být použita pro vytvoření embrya,“ uvedl Jaroslav Hyjánek, zástupce ředitele zoo ve Dvoře Králové. Tento proces, po němž je embrya na nějakou dobu možné i zamrazit, už se podařilo uskutečnit u příbuzných nosorožců bílých jižních.

Právě samice tohoto druhu by pak embrya nosorožce bílého severního měla odnosit. „Můžeme očekávat do pěti let, že by byl tenhle projekt úspěšný,“ věří Hyjánek. Nově narozená mláďata nosorožce bílého severního by pak vychovávala samice příbuzného nosorožce jižního, která je odnosí. „Bylo by ale krásné, kdyby ty dvě samice, ty jejich opravdové genetické matky, se mohly se svými potomky potkat,“ míní.

Pokud bude projekt, který pracuje i na technice klonování, úspěšný, měl by na svět přivést tolik nosorožců bílých severních, aby se do budoucna mohli v přírodě znovu rozmnožovat přirozenou cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 4 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 5 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 6 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.