Poslední šance na záchranu nosorožců severních: v Berlíně odstartoval nový projekt

V Berlíně oficiálně odstartoval projekt BioRescue na záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního. Německá vláda na něj v příštích letech dá čtyři miliony eur (asi 102 milionů korun). Cílem projektu je za pomoci nejmodernějších technologií a techniky umělého oplodnění zachránit druh, z něhož přežívají už jen dvě samice. Najin a Fatu žijí v keňské rezervaci, kam byly v roce 2009 dopraveny z české zoologické zahrady ve Dvoře Králové.

„Je to naše zodpovědnost, abychom zajistili, že tento druh ochráníme. Jinak se nás – kteří máme k dispozici všechnu moderní techniku – naši potomci budou ptát, co jsme dělali,“ řekl při startu projektu keňský velvyslanec v Německu Joseph Magutt.

„BioRescue je poslední šancí pro nosorožce bílé severní. Je to boj s časem,“ zdůraznil zase Michael Meister z německého ministerstva školství a výzkumu, které projekt financuje.

Cílem projektu, na němž se vedle zoo ve Dvoře Králové podílí i německé, italské nebo japonské instituce, je najít cestu, jak úspěšně rozmnožit ohrožené nosorožce za pomoci umělého oplodnění. Zatímco u jiných zvířat se tento způsob rozmnožování úspěšně aplikuje, u nosorožců nikdy vyzkoušen nebyl. Vědci jsou ale přesvědčeni, že je možné ho provést.

Nahrávám video

Jiná cesta k záchraně druhu ani není, protože poslední samec nosorožce bílého severního Sudán uhynul loni v březnu. Zbývající samice Najin a Fatu navíc stejně nejsou schopné odnosit potomky. Vědci jim proto v příštích měsících chtějí odebrat vajíčka, z nichž za pomoci spermií čtveřice již uhynulých samců, které jsou zatím skladované při teplotě minus 196 stupňů Celsia, vytvoří embrya.

Poslední nadějí je věda

„Nyní první zásadní krok bude vydat se do Keni a odebrat vajíčka z dvou zbývajících severních nosorožic, tak aby tato vajíčka mohla být použita pro vytvoření embrya,“ uvedl Jaroslav Hyjánek, zástupce ředitele zoo ve Dvoře Králové. Tento proces, po němž je embrya na nějakou dobu možné i zamrazit, už se podařilo uskutečnit u příbuzných nosorožců bílých jižních.

Právě samice tohoto druhu by pak embrya nosorožce bílého severního měla odnosit. „Můžeme očekávat do pěti let, že by byl tenhle projekt úspěšný,“ věří Hyjánek. Nově narozená mláďata nosorožce bílého severního by pak vychovávala samice příbuzného nosorožce jižního, která je odnosí. „Bylo by ale krásné, kdyby ty dvě samice, ty jejich opravdové genetické matky, se mohly se svými potomky potkat,“ míní.

Pokud bude projekt, který pracuje i na technice klonování, úspěšný, měl by na svět přivést tolik nosorožců bílých severních, aby se do budoucna mohli v přírodě znovu rozmnožovat přirozenou cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled