Čínský vědec při úpravě DNA dvojčat zřejmě selhal. Kritika míří na zkreslení údajů i ignorování norem

Před rokem provedli čínští vědci genetickou úpravu dvou embryí, z nichž se narodily děti – cílem změn bylo darovat jim imunitu vůči viru HIV. Části studie zveřejnil na začátku prosince web MIT Technology Review a ukazuje, jak neetické bylo jednání vědeckého týmu.

Z dokumentu podle webu vyplývá, že Che Ťien-kchuej, který tým čínských genetiků vedl, se choval nesprávně po stránce vědecké i etické. Dětem imunitu vůči HIV nedokázal předat, navíc u nich způsobil neplánované mutace. Podle autorů článku čínský genetik zcela ignoroval existující vědecké normy.

Dvojčata Lula a Nana měly být prvními lidmi na Zemi, kteří se stanou díky vědě imunními vůči smrtící nemoci, kterou se stále ještě nepodařilo ani zdaleka porazit. Che Ťien-kchuej tehdy prohlásil, že jeho přelomová metoda je způsob, jak kontrolovat epidemii HIV. Ale již tehdy se objevila řada námitek, že tým vlastně vůbec nemusel uspět – nepodařilo se mu totiž reprodukovat mutaci genu, který tuto odolnost vytváří.

S imunitou vůči HIV se malé procento lidí již rodí: způsobuje ji mutace genu CCR5. Doktor Che tvrdí, že právě na tento gen namířil „genetické nůžky“ – nástroj jménem CRISPR. Pomocí něj měl mutaci vpravit do DNA embryí. Jenže zveřejněné informace říkají, že nic z toho není pravda.

Výzkum chybný vědecky i eticky

Expert na genetické úpravy z Kalifornské univerzity v Berkeley Fjodor Urnov uvedl pro MIT Technology Review: „Tvrzení, že se podařilo reprodukovat variantu CCR5 je do očí bijící dezinterpretace opravdových dat a dá se popsat pouze jediným výrazem: úmyslný podvod.“ Studie podle něj ukazuje, že vědecký tým selhal už v tom, aby vůbec reprodukoval vybranou variantu genu CCR5.

Čínští vědci sice zacílili správný gen, ale nedokázali už replikovat tu správnou variantu označovanou jako Delta 32. Místo toho stvořili úplně novou variantu, jejíž dopad na děti není známý.

Podle Urnova je to tím, že CRISPR je sice vynikající nástroj, ale stále ještě není bezchybný – občas vytváří nechtěné úpravy, což ho činí pro využití na lidech značně kontroverzním nástrojem.

V tomto případě našli vědci v embryích jen jednu takovou nechtěnou změnu, ale je možné, že jich bylo výrazně více – nebylo to ale reálné prozkoumat. Kdyby se o to genetici pokusili, došlo by k poškození buněk embrya a tedy k jeho zničení.

Manipulace s rodiči

Další kontroverzí je, že rodiče dvojčat zřejmě dostali špatné informace a souhlasili s experimentem pravděpodobně kvůli něčemu úplně jinému, než nakonec dostali. Otec dětí byl totiž HIV pozitivní, což je v Číně obrovské společenské stigma – a znemožňuje to v podstatě dostat se k umělému oplodnění. A to přesto, že již existuje funkční a osvědčená technika, jak v takovém případě zabránit spermiím, aby infekci přenesly na plod.

Endokrinoložka Jeanne O'Brienová se domnívá, že právě touha po umělém oplodnění byla tím, co manžele do tohoto experimentu přivedlo – byla to pro ně jediná možnost, jak získat vlastní děti. Nasvědčuje tomu i fakt, že se autoři pokusu snažili zamést řadu stop po této části experimentu; dokonce o ní záměrně nepravdivě informovali.

Profesor Che je přesto přesvědčený, že jeho experiment byl úspěšný a fungoval – studii se pokusil vydat v prestižních žurnálech Nature a JAMA, ty ji ale odmítly, takže zůstává oficiálně nevydaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...