Čeští vědci vytvořili unikátní 3D atlas chrupavky lidských embryí

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC dokázali v minulosti precizně popsat vývoj chrupavčité tkáně u myší. Teď tyto zkušenosti využili při ještě ambicioznějším úkolu: udělat to stejné u lidských embryí.

Vědci bez problémů studují zvířecí embrya – ale u těch lidských to tak snadné není, zejména díky oprávněným etickým otázkám. A to komplikuje posun poznání, když se vědci musejí i ve 21. století spoléhat na kresby a malby vytvořené anatomy ve dvacátém století.

Změnit se to pokusili vědci z Laboratoře rentgenové mikro a nano-výpočetní tomografie na CEITEC VUT, kteří spolupracovali s kanadskou University of British Columbia (UBC). Češi přinesli do výzkumu know-how, Kanaďané embrya. Tamní nemocnice má totiž ve své sbírce lidská embrya získaná v osmdesátých letech dvacátého století.

Jedná se o potratová embrya, kdy matka dala anonymní souhlas pro použití plodu pro vědecké účely. Embrya z této sbírky byla převezena do Brna, kde byla nejprve připravena tak, aby bylo pomocí rentgenu možné zobrazit i měkké tkáně, jako je právě chrupavka. Následovalo skenování metodou rentgenové výpočetní tomografie a pak náročné zpracování dat se zaměřením nejen na chrupavku, ale i další měkké tkáně.

Nejnáročnější bylo získat povolení k využití lidských embryí; jedná se o nesmírně vzácný materiál, takže není snadné ho získat. Brněnským vědcům v tom pomohly osobní kontakty: Marcela Buchtová z Akademie věd totiž strávila nějaký čas právě na UBC. Její šéfová, profesorka Joy Richmanová zkoušela embrya skenovat sama, ale tamní přístroje nestačily ke špičkovému výsledku. Česká republika je ale v zobrazovacích metodách na světové špičce: „Když Richmanová viděla naše výsledky s myšími embryi, rozhodla se, že zkusíme spojit síly,“ uvedl CEITEC.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Výsledkem této spolupráce je nová studie „3D atlas of the human fetal chondrocranium in the middle trimester“, která vyšla v odborném časopisu Nature Scientific Data. Jedná se vlastně o první komplexní 3D atlas vyvíjející se chrupavky lidských embryí ve druhém trimestru těhotenství. Je to významná pomoc pro vědce i lékaře: studium chrupavčitých struktur v lebce plodu má totiž význam pro pochopení normálního a abnormálního vývoje plodu.

„Získané poznatky najdou uplatnění ve vývojové biologii, klinickém výzkumu a prenatální diagnostice. Vzniklý 3D atlas by do budoucna mohl pomoct zlepšit prenatální vyšetření morfologie plodu a případné léčebné strategie,“ zdůrazňují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 8 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 13 hhodinami
Načítání...