Čeští vědci vytvořili unikátní 3D atlas chrupavky lidských embryí

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC dokázali v minulosti precizně popsat vývoj chrupavčité tkáně u myší. Teď tyto zkušenosti využili při ještě ambicioznějším úkolu: udělat to stejné u lidských embryí.

Vědci bez problémů studují zvířecí embrya – ale u těch lidských to tak snadné není, zejména díky oprávněným etickým otázkám. A to komplikuje posun poznání, když se vědci musejí i ve 21. století spoléhat na kresby a malby vytvořené anatomy ve dvacátém století.

Změnit se to pokusili vědci z Laboratoře rentgenové mikro a nano-výpočetní tomografie na CEITEC VUT, kteří spolupracovali s kanadskou University of British Columbia (UBC). Češi přinesli do výzkumu know-how, Kanaďané embrya. Tamní nemocnice má totiž ve své sbírce lidská embrya získaná v osmdesátých letech dvacátého století.

Jedná se o potratová embrya, kdy matka dala anonymní souhlas pro použití plodu pro vědecké účely. Embrya z této sbírky byla převezena do Brna, kde byla nejprve připravena tak, aby bylo pomocí rentgenu možné zobrazit i měkké tkáně, jako je právě chrupavka. Následovalo skenování metodou rentgenové výpočetní tomografie a pak náročné zpracování dat se zaměřením nejen na chrupavku, ale i další měkké tkáně.

Nejnáročnější bylo získat povolení k využití lidských embryí; jedná se o nesmírně vzácný materiál, takže není snadné ho získat. Brněnským vědcům v tom pomohly osobní kontakty: Marcela Buchtová z Akademie věd totiž strávila nějaký čas právě na UBC. Její šéfová, profesorka Joy Richmanová zkoušela embrya skenovat sama, ale tamní přístroje nestačily ke špičkovému výsledku. Česká republika je ale v zobrazovacích metodách na světové špičce: „Když Richmanová viděla naše výsledky s myšími embryi, rozhodla se, že zkusíme spojit síly,“ uvedl CEITEC.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Výsledkem této spolupráce je nová studie „3D atlas of the human fetal chondrocranium in the middle trimester“, která vyšla v odborném časopisu Nature Scientific Data. Jedná se vlastně o první komplexní 3D atlas vyvíjející se chrupavky lidských embryí ve druhém trimestru těhotenství. Je to významná pomoc pro vědce i lékaře: studium chrupavčitých struktur v lebce plodu má totiž význam pro pochopení normálního a abnormálního vývoje plodu.

„Získané poznatky najdou uplatnění ve vývojové biologii, klinickém výzkumu a prenatální diagnostice. Vzniklý 3D atlas by do budoucna mohl pomoct zlepšit prenatální vyšetření morfologie plodu a případné léčebné strategie,“ zdůrazňují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.