Spermie savců chrání brnění ze sirovodíku, ukázal český výzkum

Prudce jedovatý plyn sirovodík, správněji sulfan, ostře páchnoucí po zkažených vejcích, chrání spermie savců, včetně člověka, před vážným poškozením. Zjistili to vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu role sulfanu v plodnosti samců spolupracují se španělskými odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha.

Úroveň ochrany spermií sulfanem může hrát významnou roli v léčbě lidské neplodnosti nebo v nejrůznějších biotechnologických postupech při rozmnožování hospodářských zvířat.

Úlohou sulfanu v regulaci plodnosti se tento tým zabývá dlouhodobě. Před několika lety jako první odhalili významnou roli sulfanu u vajíček savců. Přestože tento plyn jedovatostí předčí cyankáli, organismy si ho vyrábějí v malých množstvích ve svých buňkách a používají ho k nejrůznějším účelům.

„Z plynů, které plní v organismu důležitou roli signálních molekul, takzvaných gasotransmiterů, je už dlouho znám oxid dusnatý. Jednou z jeho hlavních úloh je regulace průtoku krve cévami. Na významnou roli sulfanu v těle živočichů nahlíželi vědci dlouho s despektem právě proto, že je ve větších koncentracích prudce jedovatý. Dnes už ale není o zásadním významu tohoto plynu pro náš organismus nejmenších pochyb,“ uvedl vedoucí týmu Jan Nevoral. Nejnovější studii jeho týmu publikoval vědecký časopis Scientific Reports.

Brnění pro spermii

Varlata samců vyrábějí podle Nevorala poměrně velká množství sulfanu. Chrání spermie na cestě k vajíčku před vnějšími vlivy, například před volnými radikály. Plyn se podle plzeňských vědců váže na určitá místa bílkovin ve spermii, a tím ji chrání před poškozením.

„Spermie získávají tuto ochranu sulfanem ještě během vývoje ve varleti. Do pohlavního traktu samice už vstupují náležitě 'obrněny' atomy síry na všech citlivých místech,“ popsala první autorka studie Hedvika Řimnáčová z Nevoralova týmu.

Než se spermie dostane k oplodnění vajíčka, musí podniknout i několikadenní cestu pohlavním traktem samice. Čelí přitom řadě nepříznivých vlivů, včetně působení silně reaktivních volných radikálů. Volné radikály vznikají i v samotné spermii jako zplodiny intenzivního metabolismu při produkci energie potřebné k pohybu spermie. Jsou ale i v okolním prostředí.

Volné radikály mohou vážně poškodit bílkovinné molekuly, a narušit tak životně důležité pochody spermie. Takovému poškození dokáže podle plzeňských výzkumníků sulfan bránit. Vědci potvrdili existenci přirozené ochrany sulfanem u lidských spermií, ale také spermií myší a divokých prasat. Jde tedy podle nich o fenomén, který se uplatňuje obecně u savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 10 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 11 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 13 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.