Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.
V nové studii se podívali badatelé ze Sydneyské univerzity na to, jak influenceři informují o jedné konkrétní skupině zdravotních produktů – o lékařských testech. Podle výsledků výzkumu jsou tyto informace „v drtivé většině zavádějící“.
Vědci zkoumali téměř tisícovku příspěvků vlivných influencerů na dvou sociálních sítích, které se týkaly pěti kontroverzních lékařských screeningových testů. Tato videa oslovila asi dvě stě milionů sledujících. Autoři studie zjistili, že většina příspěvků neodkazovala na vědecké důkazy, měla propagační charakter, nezmiňovala se o možných škodách a zejména tato videa „odpovídala explicitním finančním zájmům influencerů“. Což znamená, že na nich dotyční nějakým způsobem vydělávali.
Mezi testy, které experti u influencerů sledovali, byla vyšetření celého těla magnetickou rezonancí, genetické testování, které údajně odhaluje včasné příznaky padesáti druhů rakoviny, krevní testy měřící hladinu testosteronu, test na anti-mulleriánský hormon (AMH), který zkoumá počet ženských vajíček, a test střevního mikrobiomu. Podle vědeckého konsensu tyto testy mají u zdravých lidí jenom omezený přínos a mohly by navíc vést k nadměrné diagnostice a nadužívání.
„Velká většina těchto příspěvků byla v drtivé většině zavádějící,“ upozornila doktorka Brooke Nickelová, která výzkum vedla. „Propagují se pod záminkou včasného screeningu jako způsob, jak převzít kontrolu nad vlastním zdravím. Problém je v tom, že pro většinu lidí jsou zbytečné a v některých případech je vědecká opora jejich účinnosti značně nejistá,“ doplnila odbornice.
Za hlavní problém považuje Nickelová fakt, že téměř žádný influencer nezmínil možná rizika těchto testů. „Je s nimi spojená možnost, že zdraví lidé dostanou zbytečnou diagnózu, která může vést ke zbytečné léčbě nebo může negativně ovlivnit jejich duševní zdraví,“ konstatuje vědkyně. A má i konkrétní příklad.
„Zbytečné a nákladné zákroky“
„Jedním z příkladů je ‚časovač vajíček‘ nebo test AMH,“ jmenuje. „Propagují ho vlivní influenceři jako způsob měření plodnosti, ale odborníci ho nepovažují za spolehlivý. Existují obavy, že výsledek uvádějící nízkou hodnotu zjištěný mimo kontext konkrétního zdravotního problému může některé ženy dohnat ke zbytečným a nákladným zákrokům v oblasti plodnosti,“ uvedla expertka na veřejné zdraví.
Dalším příkladem je podle ní testosteronový test, který se často prodává mužům. Je součástí taktiky, která je podle Nickelové spojená s vyvoláváním strachu z nedostatku „mužnosti“. Test ukáže nízkou úroveň testosteronu, což vyvolá trauma z toho, že dotyčný sledující „není dost chlap“. Na to influenceři navazují propagací testosteronových doplňků, které údajně mužnost a sexuální výkonnost naopak zvyšují. Takový postup je ale riskantní, protože dlouhodobá bezpečnost substituční terapie testosteronem na kardiovaskulární zdraví a úmrtnost stále není známa.
Není to ale jediný psychologický trik, jímž influenceři, kteří prakticky nikdy nemají vzdělání v oboru, který propagují, používají. „Jedním ze základních témat, které v propagaci testů influenceři používají, je, že ve znalostech je síla. Ale většina jejich informací je vyzobávání rozinek. Pokud jde o zdraví, je tak důležité získat úplný obraz,“ nabádá australská vědkyně s tím, že polopravdy mohou být spíše lži.
Vyzobávání rozinek obecně znamená snahu zajistit si pro sebe nejlepší nebo nejvýhodnější části něčeho a horší či méně výhodné části přenechat druhým. V teorii argumentace se tak označuje klam neúplných důkazů, tedy neetický postup, kdy se uvádějí jen argumenty nebo příklady, které svědčí ve prospěch vlastního názoru, zatímco opačné argumenty nebo příklady se vědomě vynechávají. Proto byli z užití této taktiky podezíráni například obhájci tabákového průmyslu v debatě o škodlivosti kouření nebo zastánci popírání lidmi vyvolaných příčin klimatické změny.
„Naše výsledky naznačují, že sociální média jsou otevřeným kanálem lékařských dezinformací,“ dodávají autoři studie s tím, že jde o součást moderní informační krize, což ve zdravotnictví ohrožuje udržitelnost zdravotnických systémů.
Bez finančního zájmu větší vyváženost
Podrobná analýza výsledků ukázala, že příspěvky od lékařů, ty zmiňující vědecké důkazy a obsah od influencerů bez finančního zájmu na testech měly celkově tendenci být vyváženější.
Vědci aktuálně zkoumají způsoby, jak tento typ zavádějících lékařských informací na sociálních sítích lépe regulovat. „Vzhledem k tomu, že se platformy sociálních médií, jako je Instagram, odklánějí od kontroly faktů, nabývá potřeba silnější regulace, která by zabránila zavádějícím lékařským informacím, na naléhavosti,“ míní Josh Zadro, vedoucí výzkumný pracovník a spoluautor studie z University of Sydney.
Široce rozšířený problém
Na to, že právě sociální sítě a influenceři na nich mohou negativně ovlivňovat veřejné zdraví, upozorňují lékaři už delší dobu, netýká se to pouze zdravotních testů. Tento problém je mnohem rozsáhlejší, týká se širokého spektra otázek, kde mohou amatérské a mnohdy špatné rady podle odborníků působit škody na veřejném zdraví a současně oslabovat autoritu expertů. Mezi ty nejrozšířenější oblasti patří například zdravá strava, fitness plány, doplňky stravy, ale také psychologické rady.
Vědci z Chicagské univerzity nedávno publikovali v časopise Otolaryngology-Head and Neck Surgery novou studii, ve které systematicky analyzovali zdravotní informace na TikToku, aby zjistili, jestli mohou identifikovat trendy v kvalitě videí – konkrétně kolik dezinformací obsahují a jestli tyto pocházejí od určitých typů tvůrců obsahu. Zjistili, že téměř polovina analyzovaných videí obsahovala nepravdivé informace, přičemž velký podíl zavádějících příspěvků pocházel od nelékařských influencerů.
