Vědci poprvé detailně nafilmovali, jak vypadá ovulace

Nahrávám video
Zdroj: Nature cell biology

Německým biologům se podařilo pomocí vylepšené technologie nafilmovat, jak vypadá okamžik, kdy se vajíčko uvolní z folikulu, specializovaného útvaru ve vaječníku. Doufají, že jejich zobrazovací technika by mohla pomoci v řadě oblastí.

Celý fascinující proces, který vyvrcholí narozením nového člověka, začíná ve vaječníku. Každý měsíc se tam uvolní vajíčko, které pak sestupuje vejcovody k děloze. A čeká na to, jestli ho neoplodní spermie. Sice je to základ všeho, čím se člověk stane, ale ve skutečnosti je tento proces stále nedostatečně popsaný. Změnit se to pokusili němečtí vědci.

Ovulační cyklus objevili teprve před sto lety současně dva vědci: Japonec Kyusaku Ogino a Rakušan Hermann Knaus. Věda sice za tu dobu učinila obrovský pokrok v popisu počátku lidského života, stále jí ale spousta střípků mozaiky chyběla. Hlavně ten, co se děje předtím, než vajíčka zahájí svou pouť k děloze.

Právě vypuštěné vajíčko těsně vedle folikulu
Zdroj: MPG/Christopher Thomas, Tabea, Lilian Marx

Cesta k léčbě neplodnosti?

Měří totiž jen 0,12 milimetru a nedá se předpovědět, ze kterého vaječníku se uvolní – a narušit tento proces nějakým vnějším zásahem je neetické. Němečtí vědci ze Společnosti Maxe Plancka (obdoba české Akademie věd) teď ale vyvinuli metodu, která jim umožňuje tuto fázi sledovat, což je pokrok, který by jednoho dne mohl vést k nové léčbě neplodnosti.

Výzkumníci díky vylepšené technologii dokázali zobrazit zcela detailně ovulaci u myši – a také ji nafilmovali. Na zveřejněném videu je třetí, vizuálně nejzajímavější fáze. Během ní folikul praskne, vajíčko se uvolní a „vystřelí“ ven. Na záznamu je dobře vidět, jak se těsně před tím povrch folikulu vyboulí směrem ven a praskne, čímž se uvolní folikulární tekutina, takzvané kumulární buňky, a nakonec i samotné vajíčko.

Pro vědce je samozřejmě důležité pochopit co nejvíce o tom, jak tento proces probíhá a jaká jsou jeho pravidla. Jeho studování ale nemá potenciál jen v základním výzkumu, nýbrž s vysokou pravděpodobností i v praxi. Právě proto, že se o této fázi vývoje vajíčka ví tak málo, může být spojena se vznikem řady chorob a problémů, které se projeví u člověka, který se o devět měsíců později z tohoto oplodněného vajíčka narodí.

Výzkum, který z této práce v budoucnosti může vyjít, by se podle Společnosti Maxe Plancka, mohl zaměřit například na to, co se stane, když jsou vaječníky vystavené různým chemickým látkám a lékům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 20 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled