Vědci poprvé detailně nafilmovali, jak vypadá ovulace

Nahrávám video
Zdroj: Nature cell biology

Německým biologům se podařilo pomocí vylepšené technologie nafilmovat, jak vypadá okamžik, kdy se vajíčko uvolní z folikulu, specializovaného útvaru ve vaječníku. Doufají, že jejich zobrazovací technika by mohla pomoci v řadě oblastí.

Celý fascinující proces, který vyvrcholí narozením nového člověka, začíná ve vaječníku. Každý měsíc se tam uvolní vajíčko, které pak sestupuje vejcovody k děloze. A čeká na to, jestli ho neoplodní spermie. Sice je to základ všeho, čím se člověk stane, ale ve skutečnosti je tento proces stále nedostatečně popsaný. Změnit se to pokusili němečtí vědci.

Ovulační cyklus objevili teprve před sto lety současně dva vědci: Japonec Kyusaku Ogino a Rakušan Hermann Knaus. Věda sice za tu dobu učinila obrovský pokrok v popisu počátku lidského života, stále jí ale spousta střípků mozaiky chyběla. Hlavně ten, co se děje předtím, než vajíčka zahájí svou pouť k děloze.

Právě vypuštěné vajíčko těsně vedle folikulu
Zdroj: MPG/Christopher Thomas, Tabea, Lilian Marx

Cesta k léčbě neplodnosti?

Měří totiž jen 0,12 milimetru a nedá se předpovědět, ze kterého vaječníku se uvolní – a narušit tento proces nějakým vnějším zásahem je neetické. Němečtí vědci ze Společnosti Maxe Plancka (obdoba české Akademie věd) teď ale vyvinuli metodu, která jim umožňuje tuto fázi sledovat, což je pokrok, který by jednoho dne mohl vést k nové léčbě neplodnosti.

Výzkumníci díky vylepšené technologii dokázali zobrazit zcela detailně ovulaci u myši – a také ji nafilmovali. Na zveřejněném videu je třetí, vizuálně nejzajímavější fáze. Během ní folikul praskne, vajíčko se uvolní a „vystřelí“ ven. Na záznamu je dobře vidět, jak se těsně před tím povrch folikulu vyboulí směrem ven a praskne, čímž se uvolní folikulární tekutina, takzvané kumulární buňky, a nakonec i samotné vajíčko.

Pro vědce je samozřejmě důležité pochopit co nejvíce o tom, jak tento proces probíhá a jaká jsou jeho pravidla. Jeho studování ale nemá potenciál jen v základním výzkumu, nýbrž s vysokou pravděpodobností i v praxi. Právě proto, že se o této fázi vývoje vajíčka ví tak málo, může být spojena se vznikem řady chorob a problémů, které se projeví u člověka, který se o devět měsíců později z tohoto oplodněného vajíčka narodí.

Výzkum, který z této práce v budoucnosti může vyjít, by se podle Společnosti Maxe Plancka, mohl zaměřit například na to, co se stane, když jsou vaječníky vystavené různým chemickým látkám a lékům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 9 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 53 mminutami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 6 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...