Vědci poprvé detailně nafilmovali, jak vypadá ovulace

1 minuta
Ovulace nafilmovaná mikroskopem
Zdroj: Nature cell biology

Německým biologům se podařilo pomocí vylepšené technologie nafilmovat, jak vypadá okamžik, kdy se vajíčko uvolní z folikulu, specializovaného útvaru ve vaječníku. Doufají, že jejich zobrazovací technika by mohla pomoci v řadě oblastí.

Celý fascinující proces, který vyvrcholí narozením nového člověka, začíná ve vaječníku. Každý měsíc se tam uvolní vajíčko, které pak sestupuje vejcovody k děloze. A čeká na to, jestli ho neoplodní spermie. Sice je to základ všeho, čím se člověk stane, ale ve skutečnosti je tento proces stále nedostatečně popsaný. Změnit se to pokusili němečtí vědci.

Ovulační cyklus objevili teprve před sto lety současně dva vědci: Japonec Kyusaku Ogino a Rakušan Hermann Knaus. Věda sice za tu dobu učinila obrovský pokrok v popisu počátku lidského života, stále jí ale spousta střípků mozaiky chyběla. Hlavně ten, co se děje předtím, než vajíčka zahájí svou pouť k děloze.

Právě vypuštěné vajíčko těsně vedle folikulu
Zdroj: MPG/Christopher Thomas, Tabea, Lilian Marx

Cesta k léčbě neplodnosti?

Měří totiž jen 0,12 milimetru a nedá se předpovědět, ze kterého vaječníku se uvolní – a narušit tento proces nějakým vnějším zásahem je neetické. Němečtí vědci ze Společnosti Maxe Plancka (obdoba české Akademie věd) teď ale vyvinuli metodu, která jim umožňuje tuto fázi sledovat, což je pokrok, který by jednoho dne mohl vést k nové léčbě neplodnosti.

Výzkumníci díky vylepšené technologii dokázali zobrazit zcela detailně ovulaci u myši – a také ji nafilmovali. Na zveřejněném videu je třetí, vizuálně nejzajímavější fáze. Během ní folikul praskne, vajíčko se uvolní a „vystřelí“ ven. Na záznamu je dobře vidět, jak se těsně před tím povrch folikulu vyboulí směrem ven a praskne, čímž se uvolní folikulární tekutina, takzvané kumulární buňky, a nakonec i samotné vajíčko.

Pro vědce je samozřejmě důležité pochopit co nejvíce o tom, jak tento proces probíhá a jaká jsou jeho pravidla. Jeho studování ale nemá potenciál jen v základním výzkumu, nýbrž s vysokou pravděpodobností i v praxi. Právě proto, že se o této fázi vývoje vajíčka ví tak málo, může být spojena se vznikem řady chorob a problémů, které se projeví u člověka, který se o devět měsíců později z tohoto oplodněného vajíčka narodí.

Výzkum, který z této práce v budoucnosti může vyjít, by se podle Společnosti Maxe Plancka, mohl zaměřit například na to, co se stane, když jsou vaječníky vystavené různým chemickým látkám a lékům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...