Hygienici zaznamenali na Olomoucku poprvé výskyt invazivního druhu komára Aedes japonicus (asijský keřový komár). Tito komáři jsou potenciálními šiřiteli některých onemocnění, v tuzemsku ale přenos nemocí z nich na člověka není evidován. Napadají však lidi a jsou aktivní ve dne a vpodvečer. V Evropě je výskyt tohoto druhu monitorován od roku 2000, v Česku byl poprvé potvrzen v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách.
Na Olomoucku je poprvé invazivní japonský komár. Může přenášet nebezpečné nemoci
„Larvy tohoto druhu komára se vyvíjejí v přirozeně i uměle zadržené vodě v nejrůznějších barelech, kontejnerech, pneumatikách, květináčích, sudech, okapech, dutinách stromů a ve skalních dutinách. Ve své domovině ve východní Asii přezimuje ve stadiu vajíčka a v teplejších oblastech i ve stadiu larvy. Na Olomoucku byl zjištěn výskyt v IBC kontejnerech se zadrženou dešťovou vodou,“ uvedla mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná.
Jeho výskyt na Olomoucku může naznačovat, že se mu u nás bude v budoucnu lépe dařit, jedná se totiž o zatím nejsevernější nález na území České republiky. Nepříjemné je, že se podle výzkumů z Francie zřejmě dokáže chladnějším podmínkám na severu poměrně dobře přizpůsobit.
Hygienici zatím komárům v úmyslně zadržené dešťové vodě na zahradách a u rodinných domů nevěnovali pozornost, protože se jednalo výhradně o druhy komárů sající krev na ptácích, nikoli na člověku.
„Na rozdíl od těchto přirozeně se vyskytujících komárů samice druhu Aedes japonicus sají krev savců a aktivně napadají člověka, a to jak přes den, tak zejména v podvečer,“ doplnila Koutná. „Byť je výskyt komára druhu Aedes japonicus ve světě spojován s přenosem vážných nemocí, v České republice není případ přenosu nemoci z tohoto duhu komára na člověka evidován,“ uvedla.
Potenciální rizika
Vzhledem k tomu, že Aedes japonicus má schopnost přenášet arboviry, je lékařsky významným a představuje problém pro veřejné zdraví. Vědci v laboratořích experimentálně prokázali, že je schopen přenášet virus západonilské horečky a japonskou encefalitidu. A existují podezření, že by mohl přenášet i řadu dalších velmi nebezpečných chorob – viz grafika výše.
Co s tím?
Zatím neexistuje žádný účinný způsob, jak šíření tohoto hmyzu zpomalit, ale uvažuje se o možnostech takzvané biologické kontroly. Ví se totiž, že některé druhy parazitických vodních roztočů (konkrétně vodulí) dokáží snižovat plodnost japonských komárů a mohly by tedy pomoci „čistit“ nejhůř postižená místa.
Hygienici v souvislosti s výskytem tohoto invazivního druhu komára upozorňují na zásadní změnu v přístupu k ošetřování vody v umělých nádržích proti komárům v Olomouckém kraji. Tento komár totiž dokáže pobyt na zahradě podle nich značně znepříjemnit. Zabránit jeho množení má pomoci kontrola zahrad a tamních nádob s vodou.
„Lidé, v jejichž oblasti je přítomnost komára potvrzena, by měli vodu ve výše popsaných nádobách alespoň jednou týdně měnit. Řešením je také nádoby překrýt, aby do nich hmyz nemohl naklást vajíčka,“ dodala Koutná.