První africká země schválila vakcínu proti malárii

Ghana jako první země světa schválila používání vysoce účinné vakcíny proti malárii, uvedl  list The Guardian. Látka vyvinutá na Oxfordské univerzitě byla ve výzkumu účinná u 77 procent testovaných lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které v roce 2021 čelila riziku nakažení malárií polovina světové populace, požaduje účinnost alespoň 75 procent. Většina obětí nemoci jsou děti do pěti let. V roce 2021 na malárii podle odhadů WHO zemřelo na 619 tisíc lidí.

Očkovací látka R21/Matrix-M podle studie zveřejněné v roce 2021 jako první překročila požadovanou úroveň účinnosti. Ghanské úřady proto schválily očkování u dětí ve věku pěti až 36 měsíců, které jsou úmrtím v důsledku malárie nejvíce ohroženy.

„Představuje to završení třiceti let výzkumu vakcíny proti malárii v Oxfordu. Vzniká vysoce účinné očkování, které lze v dostatečném rozsahu dodávat do zemí, které ho nejvíc potřebují,“ uvedl Adrian Hill, ředitel výzkumného Jennerova ústavu, který se na vývoji látky podílel.

Podle šéfa neziskové organizace Malaria no more Garetha Jenkinse je tato látka opravdovým přelomem v boji proti malárii: „S malárií můžeme skoncovat už v naší generaci, ale pouze pokud budou vlády investovat do výzkumu, který je nezbytný k zajištění nových léků a přípravků, jež mohou urychlit boj s touto strašlivou nemocí.“

WHO zatím pro širší užití vakcínu R21 neschválila, protože teprve probíhá třetí fáze testování této látky. Testy, které potvrzují, že vakcína je bezpečná, už ale proběhly a pro očkovací látku dopadly dobře. „Přestože může být očkování označované za obrovskou výhru v boji proti malárii, nejedná se o žádný všelék a je potřeba zvážit mnoho faktorů, než bude látka R21 schválená pro širší užití,“ uvedl Javier Guzmán ze Střediska pro globální rozvoj (CGD).

Podle něj není jasné, jestli na výrobu očkování bude k dispozici dostatek finančních zdrojů a také zda se vůbec vyplatí. Obzvlášť když se vezmou v potaz jiné cenově dostupnější cesty, jak se malárii bránit, jako například sítě ošetřené insekticidy, které se v endemických zemích doposud plně nezavedly.

Problém milionů

Malárii způsobují paraziti přenášení komáry. Přestože je nemoc léčitelná, každoročně si vyžádá stovky tisíc obětí a miliony nakažených. Prvními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a zimnice.

Vědci proti ní v minulosti vyvinuli několik dalších vakcín, které ale měly nižší účinnost než R21. Podle Hilla je u malárie zapotřebí zkoumat tisíce genů a vyžaduje velmi širokou imunitní reakci, aby se člověk nemoci ubránil. Proto většina látek doposud nefungovala.

Pokrok v boji proti nemoci mimo jiné komplikuje také odolnost parazitů vůči běžně používaným lékům nebo příchod komárů odolných vůči insekticidům, kterým se daří v městském prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 7 hhodinami

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 9 hhodinami

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 13 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 13 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 17 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
13. 10. 2026‌‌

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
13. 10. 2026‌‌

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.