První africká země schválila vakcínu proti malárii

Ghana jako první země světa schválila používání vysoce účinné vakcíny proti malárii, uvedl  list The Guardian. Látka vyvinutá na Oxfordské univerzitě byla ve výzkumu účinná u 77 procent testovaných lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které v roce 2021 čelila riziku nakažení malárií polovina světové populace, požaduje účinnost alespoň 75 procent. Většina obětí nemoci jsou děti do pěti let. V roce 2021 na malárii podle odhadů WHO zemřelo na 619 tisíc lidí.

Očkovací látka R21/Matrix-M podle studie zveřejněné v roce 2021 jako první překročila požadovanou úroveň účinnosti. Ghanské úřady proto schválily očkování u dětí ve věku pěti až 36 měsíců, které jsou úmrtím v důsledku malárie nejvíce ohroženy.

„Představuje to završení třiceti let výzkumu vakcíny proti malárii v Oxfordu. Vzniká vysoce účinné očkování, které lze v dostatečném rozsahu dodávat do zemí, které ho nejvíc potřebují,“ uvedl Adrian Hill, ředitel výzkumného Jennerova ústavu, který se na vývoji látky podílel.

Podle šéfa neziskové organizace Malaria no more Garetha Jenkinse je tato látka opravdovým přelomem v boji proti malárii: „S malárií můžeme skoncovat už v naší generaci, ale pouze pokud budou vlády investovat do výzkumu, který je nezbytný k zajištění nových léků a přípravků, jež mohou urychlit boj s touto strašlivou nemocí.“

WHO zatím pro širší užití vakcínu R21 neschválila, protože teprve probíhá třetí fáze testování této látky. Testy, které potvrzují, že vakcína je bezpečná, už ale proběhly a pro očkovací látku dopadly dobře. „Přestože může být očkování označované za obrovskou výhru v boji proti malárii, nejedná se o žádný všelék a je potřeba zvážit mnoho faktorů, než bude látka R21 schválená pro širší užití,“ uvedl Javier Guzmán ze Střediska pro globální rozvoj (CGD).

Podle něj není jasné, jestli na výrobu očkování bude k dispozici dostatek finančních zdrojů a také zda se vůbec vyplatí. Obzvlášť když se vezmou v potaz jiné cenově dostupnější cesty, jak se malárii bránit, jako například sítě ošetřené insekticidy, které se v endemických zemích doposud plně nezavedly.

Problém milionů

Malárii způsobují paraziti přenášení komáry. Přestože je nemoc léčitelná, každoročně si vyžádá stovky tisíc obětí a miliony nakažených. Prvními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a zimnice.

Vědci proti ní v minulosti vyvinuli několik dalších vakcín, které ale měly nižší účinnost než R21. Podle Hilla je u malárie zapotřebí zkoumat tisíce genů a vyžaduje velmi širokou imunitní reakci, aby se člověk nemoci ubránil. Proto většina látek doposud nefungovala.

Pokrok v boji proti nemoci mimo jiné komplikuje také odolnost parazitů vůči běžně používaným lékům nebo příchod komárů odolných vůči insekticidům, kterým se daří v městském prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
17. 7. 2026
Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.