První africká země schválila vakcínu proti malárii

Ghana jako první země světa schválila používání vysoce účinné vakcíny proti malárii, uvedl  list The Guardian. Látka vyvinutá na Oxfordské univerzitě byla ve výzkumu účinná u 77 procent testovaných lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které v roce 2021 čelila riziku nakažení malárií polovina světové populace, požaduje účinnost alespoň 75 procent. Většina obětí nemoci jsou děti do pěti let. V roce 2021 na malárii podle odhadů WHO zemřelo na 619 tisíc lidí.

Očkovací látka R21/Matrix-M podle studie zveřejněné v roce 2021 jako první překročila požadovanou úroveň účinnosti. Ghanské úřady proto schválily očkování u dětí ve věku pěti až 36 měsíců, které jsou úmrtím v důsledku malárie nejvíce ohroženy.

„Představuje to završení třiceti let výzkumu vakcíny proti malárii v Oxfordu. Vzniká vysoce účinné očkování, které lze v dostatečném rozsahu dodávat do zemí, které ho nejvíc potřebují,“ uvedl Adrian Hill, ředitel výzkumného Jennerova ústavu, který se na vývoji látky podílel.

Podle šéfa neziskové organizace Malaria no more Garetha Jenkinse je tato látka opravdovým přelomem v boji proti malárii: „S malárií můžeme skoncovat už v naší generaci, ale pouze pokud budou vlády investovat do výzkumu, který je nezbytný k zajištění nových léků a přípravků, jež mohou urychlit boj s touto strašlivou nemocí.“

WHO zatím pro širší užití vakcínu R21 neschválila, protože teprve probíhá třetí fáze testování této látky. Testy, které potvrzují, že vakcína je bezpečná, už ale proběhly a pro očkovací látku dopadly dobře. „Přestože může být očkování označované za obrovskou výhru v boji proti malárii, nejedná se o žádný všelék a je potřeba zvážit mnoho faktorů, než bude látka R21 schválená pro širší užití,“ uvedl Javier Guzmán ze Střediska pro globální rozvoj (CGD).

Podle něj není jasné, jestli na výrobu očkování bude k dispozici dostatek finančních zdrojů a také zda se vůbec vyplatí. Obzvlášť když se vezmou v potaz jiné cenově dostupnější cesty, jak se malárii bránit, jako například sítě ošetřené insekticidy, které se v endemických zemích doposud plně nezavedly.

Problém milionů

Malárii způsobují paraziti přenášení komáry. Přestože je nemoc léčitelná, každoročně si vyžádá stovky tisíc obětí a miliony nakažených. Prvními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a zimnice.

Vědci proti ní v minulosti vyvinuli několik dalších vakcín, které ale měly nižší účinnost než R21. Podle Hilla je u malárie zapotřebí zkoumat tisíce genů a vyžaduje velmi širokou imunitní reakci, aby se člověk nemoci ubránil. Proto většina látek doposud nefungovala.

Pokrok v boji proti nemoci mimo jiné komplikuje také odolnost parazitů vůči běžně používaným lékům nebo příchod komárů odolných vůči insekticidům, kterým se daří v městském prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 3 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 4 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 4 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...