Záhadná smrtící nemoc v Kongu je forma malárie. Teď na ni možná zemřel Ital

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Záhadná nemoc, která si na jihozápadě africké země v listopadu vyžádala 143 životů, byla identifikována jako vážná forma malárie, uvedlo podle agentury Reuters konžské ministerstvo zahraničí. „Záhada byla konečně vyřešena. Nákaza se projevuje onemocněním dýchacích cest,“ napsalo ministerstvo v prohlášení.

Nemoc se začala šířit v provincii Kwango. Nakažené osoby měly symptomy podobné chřipce, včetně vysoké horečky a silných bolestí hlavy. Podle tamního epidemiologa forma malárie v regionu nejvíce zasáhla ženy a děti. Úřady informovaly, že kvůli absenci lékařské péče v regionu lidé umírali ve svých domovech.

Konžští výzkumníci už od začátku předpokládali, že neznámá nemoc by mohla být malárie. Tvrdil to i šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který však doplnil, že by se mohlo jednat o kombinaci několika chorob. Až nyní konžské úřady potvrdily, že se jedná právě o tuto chorobu.

Průnik do Evropy?

Ve středu se prokázala malárie u italského občana, který zemřel po nedávném návratu z humanitární mise v Kongu. Úřady se po mužově smrti rozhodly zjistit, zda by důvodem úmrtí nemohla být právě výše popsaná varianta, která se šíří na jihozápadě africké země.

Pětapadesátiletý Ital zemřel na začátku tohoto týdne nedaleko města Treviso na severu země. Podle úřadů jsou příznaky muže, který nevyhledal lékařskou pomoc a nedostával žádné léky, srovnatelné s těmi popsanými u nové nemoci v Kongu. Jednalo se například o horečku a krvácení.

Vzorky krve odebrané zesnulému prokázaly přítomnost původce malárie, parazitického prvoka zimničky tropické, informoval ve zprávě zaslané zpravodajské agentuře ANSA ústav pro nakažlivé nemoci Spallanzani v Římě. Stejné testy vyloučily přítomnost dalších virových a bakteriálních koinfekcí, sdělil ústav.

Italské úřady se soustředí na zmapování pohybu muže v Kongu a na dohledání jeho kontaktů. Jednomu člověku nařídily izolaci. Další dvě nemocné osoby, u nichž také vzniklo podezření na výskyt konžské choroby, se již uzdravily, napsala ANSA. Tito lidé zřejmě neměli se zemřelým mužem přímý kontakt a žijí v odlišných regionech.

Pro evropské občany, kteří necestují do Konga, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí. Parazit se totiž nepřenáší mezi lidmi, ale jen skrze samičky komárů, jež sají lidskou krev a krevničky mají ve svých slinách. Ty se pak množí v játrech, odkud se dostávají dál do těla, kde napadají červené krvinky.

Když se z nich krevničky uvolňují, nakažení dostávají záchvaty, při nichž dochází k prudkému zvyšování teploty. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí, z toho přes 90 procent právě v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 11 mminutami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 31 mminutami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 18 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 18 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 20 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 23 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
včera v 10:57

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
včera v 09:28

Evropský pohled