Záhadná smrtící nemoc v Kongu je forma malárie. Teď na ni možná zemřel Ital

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Záhadná nemoc, která si na jihozápadě africké země v listopadu vyžádala 143 životů, byla identifikována jako vážná forma malárie, uvedlo podle agentury Reuters konžské ministerstvo zahraničí. „Záhada byla konečně vyřešena. Nákaza se projevuje onemocněním dýchacích cest,“ napsalo ministerstvo v prohlášení.

Nemoc se začala šířit v provincii Kwango. Nakažené osoby měly symptomy podobné chřipce, včetně vysoké horečky a silných bolestí hlavy. Podle tamního epidemiologa forma malárie v regionu nejvíce zasáhla ženy a děti. Úřady informovaly, že kvůli absenci lékařské péče v regionu lidé umírali ve svých domovech.

Konžští výzkumníci už od začátku předpokládali, že neznámá nemoc by mohla být malárie. Tvrdil to i šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který však doplnil, že by se mohlo jednat o kombinaci několika chorob. Až nyní konžské úřady potvrdily, že se jedná právě o tuto chorobu.

Průnik do Evropy?

Ve středu se prokázala malárie u italského občana, který zemřel po nedávném návratu z humanitární mise v Kongu. Úřady se po mužově smrti rozhodly zjistit, zda by důvodem úmrtí nemohla být právě výše popsaná varianta, která se šíří na jihozápadě africké země.

Pětapadesátiletý Ital zemřel na začátku tohoto týdne nedaleko města Treviso na severu země. Podle úřadů jsou příznaky muže, který nevyhledal lékařskou pomoc a nedostával žádné léky, srovnatelné s těmi popsanými u nové nemoci v Kongu. Jednalo se například o horečku a krvácení.

Vzorky krve odebrané zesnulému prokázaly přítomnost původce malárie, parazitického prvoka zimničky tropické, informoval ve zprávě zaslané zpravodajské agentuře ANSA ústav pro nakažlivé nemoci Spallanzani v Římě. Stejné testy vyloučily přítomnost dalších virových a bakteriálních koinfekcí, sdělil ústav.

Italské úřady se soustředí na zmapování pohybu muže v Kongu a na dohledání jeho kontaktů. Jednomu člověku nařídily izolaci. Další dvě nemocné osoby, u nichž také vzniklo podezření na výskyt konžské choroby, se již uzdravily, napsala ANSA. Tito lidé zřejmě neměli se zemřelým mužem přímý kontakt a žijí v odlišných regionech.

Pro evropské občany, kteří necestují do Konga, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí. Parazit se totiž nepřenáší mezi lidmi, ale jen skrze samičky komárů, jež sají lidskou krev a krevničky mají ve svých slinách. Ty se pak množí v játrech, odkud se dostávají dál do těla, kde napadají červené krvinky.

Když se z nich krevničky uvolňují, nakažení dostávají záchvaty, při nichž dochází k prudkému zvyšování teploty. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí, z toho přes 90 procent právě v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 7 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 8 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 9 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 11 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.