Záhadná smrtící nemoc v Kongu je forma malárie. Teď na ni možná zemřel Ital

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Záhadná nemoc, která si na jihozápadě africké země v listopadu vyžádala 143 životů, byla identifikována jako vážná forma malárie, uvedlo podle agentury Reuters konžské ministerstvo zahraničí. „Záhada byla konečně vyřešena. Nákaza se projevuje onemocněním dýchacích cest,“ napsalo ministerstvo v prohlášení.

Nemoc se začala šířit v provincii Kwango. Nakažené osoby měly symptomy podobné chřipce, včetně vysoké horečky a silných bolestí hlavy. Podle tamního epidemiologa forma malárie v regionu nejvíce zasáhla ženy a děti. Úřady informovaly, že kvůli absenci lékařské péče v regionu lidé umírali ve svých domovech.

Konžští výzkumníci už od začátku předpokládali, že neznámá nemoc by mohla být malárie. Tvrdil to i šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který však doplnil, že by se mohlo jednat o kombinaci několika chorob. Až nyní konžské úřady potvrdily, že se jedná právě o tuto chorobu.

Průnik do Evropy?

Ve středu se prokázala malárie u italského občana, který zemřel po nedávném návratu z humanitární mise v Kongu. Úřady se po mužově smrti rozhodly zjistit, zda by důvodem úmrtí nemohla být právě výše popsaná varianta, která se šíří na jihozápadě africké země.

Pětapadesátiletý Ital zemřel na začátku tohoto týdne nedaleko města Treviso na severu země. Podle úřadů jsou příznaky muže, který nevyhledal lékařskou pomoc a nedostával žádné léky, srovnatelné s těmi popsanými u nové nemoci v Kongu. Jednalo se například o horečku a krvácení.

Vzorky krve odebrané zesnulému prokázaly přítomnost původce malárie, parazitického prvoka zimničky tropické, informoval ve zprávě zaslané zpravodajské agentuře ANSA ústav pro nakažlivé nemoci Spallanzani v Římě. Stejné testy vyloučily přítomnost dalších virových a bakteriálních koinfekcí, sdělil ústav.

Italské úřady se soustředí na zmapování pohybu muže v Kongu a na dohledání jeho kontaktů. Jednomu člověku nařídily izolaci. Další dvě nemocné osoby, u nichž také vzniklo podezření na výskyt konžské choroby, se již uzdravily, napsala ANSA. Tito lidé zřejmě neměli se zemřelým mužem přímý kontakt a žijí v odlišných regionech.

Pro evropské občany, kteří necestují do Konga, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí. Parazit se totiž nepřenáší mezi lidmi, ale jen skrze samičky komárů, jež sají lidskou krev a krevničky mají ve svých slinách. Ty se pak množí v játrech, odkud se dostávají dál do těla, kde napadají červené krvinky.

Když se z nich krevničky uvolňují, nakažení dostávají záchvaty, při nichž dochází k prudkému zvyšování teploty. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí, z toho přes 90 procent právě v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 16 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...