Kamerun začal jako první očkovat proti malárii. Může to zachránit statisíce dětských životů

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

Roku 2022 se po celém světě nakazilo malárií téměř 250 milionů lidí. Zemřelo na ni 608 tisíc lidí. Drtivá většina tohoto problému dopadá na Afriku, která zaznamenala na 94 procent nakažených, a dokonce 95 procent úmrtí. A asi 85 procent úmrtí se tam týká dětí ve věku do pěti let. To všechno se teď může změnit díky novému očkování.

Vývoj vakcíny RTS,S od společnosti GlaxoSmithKline, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO), trval zhruba třicet let. Vedle už existujících nástrojů, jako jsou například sítě proti komárům, má pomoci v boji s nemocí, před níž se Afrika zatím neuměla bránit.

Zachránit alespoň třetinu životů

Po úspěšných klinických testech, které proběhly například v Ghaně, Keni a Malawi, je Kamerun první zemí, kde budou dávky vakcíny podávány v rámci rutinního očkovacího programu. Symbolickou první injekci dostala v pondělí ve zdravotnickém zařízení poblíž Yaoundé holčička jménem Daniella.

Kamerun nabízí vakcínu RTS,S zdarma všem kojencům do šesti měsíců věku. Aby očkování plně zabralo, potřebují lidé dostat celkem čtyři dávky. Podle zdravotníků budou nová očkování podávána současně s obvyklými dětskými vakcínami, aby to bylo pro rodiče jednodušší. V Kamerunu totiž není pro řadu rodin žijících v odlehlejších částech země snadné dopravovat se častěji k lékařům.

Program vakcinace proti malárii chce letos podle globální aliance Gavi zavést dalších devatenáct zemí, kde má být do let 2024 až 2025 očkováno proti malárii přibližně 6,6 milionu dětí. Očkování je podle amerických vědců účinné nejméně ve 36 procentech případů, což znamená, že by mohlo zachránit více než jeden ze tří životů. To znamená asi dvě stě tisíc dětských životů ročně.

„Dlouho jsme čekali na den, jako je tento,“ komentoval tento program jeden z představitelů afrického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na společném on-line brífinku s WHO, Gavi a dalšími organizacemi.

Ozývá se i skepse

Naléhavost zavedení tohoto programu je podle agentury Reuters zřejmá. Následky pandemie covidu-19, rostoucí odolnost hmyzu vůči insekticidům a další problémy v posledních letech brzdí boj proti malárii, přičemž podle WHO se počet případů v roce 2022 meziročně zvýšil přibližně o pět milionů.

O tuto konkrétní vakcínu už projevilo zájem více než třicet zemí kontinentu. Obavy z omezení dodávek se zmírnily poté, co druhá očkovací látka v prosinci dokončila klíčový regulační krok.

Zavedení druhé látky „by mělo vést k dostatečné nabídce vakcíny, která uspokojí vysokou poptávku a dostane se k dalším milionům dětí,“ uvedla na brífinku ředitelka WHO pro imunizaci Kate O'Brienová. Vakcína R21, vyvinutá Oxfordskou univerzitou, by mohla být uvedena na trh v květnu nebo červnu, uvedla programová ředitelka Gavi Aurelia Nguyenová.

Někteří odborníci vyjádřili skepsi kvůli nízké účinnosti látky. Obyčejně látky s tak nízkou účinností nebývají schválené. Podle skeptiků by zavedení vakcín mohlo odvrátit pozornost od širšího boje proti této nemoci i financování. Lidé by mohli očkování příliš uvěřit a odvracet se od používání zavedených nástrojů prevence malárie, jako jsou například moskytiéry a antimalarika.

Zdravotničtí odborníci na brífinku uvedli, že zavádění vakcín bylo doprovázeno rozsáhlou osvětovou činností, aby se potlačila jakákoli váhavost ohledně vakcín a zdůraznila se důležitost dalšího používání všech ochranných opatření vedle vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.