Kamerun začal jako první očkovat proti malárii. Může to zachránit statisíce dětských životů

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

Roku 2022 se po celém světě nakazilo malárií téměř 250 milionů lidí. Zemřelo na ni 608 tisíc lidí. Drtivá většina tohoto problému dopadá na Afriku, která zaznamenala na 94 procent nakažených, a dokonce 95 procent úmrtí. A asi 85 procent úmrtí se tam týká dětí ve věku do pěti let. To všechno se teď může změnit díky novému očkování.

Vývoj vakcíny RTS,S od společnosti GlaxoSmithKline, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO), trval zhruba třicet let. Vedle už existujících nástrojů, jako jsou například sítě proti komárům, má pomoci v boji s nemocí, před níž se Afrika zatím neuměla bránit.

Zachránit alespoň třetinu životů

Po úspěšných klinických testech, které proběhly například v Ghaně, Keni a Malawi, je Kamerun první zemí, kde budou dávky vakcíny podávány v rámci rutinního očkovacího programu. Symbolickou první injekci dostala v pondělí ve zdravotnickém zařízení poblíž Yaoundé holčička jménem Daniella.

Kamerun nabízí vakcínu RTS,S zdarma všem kojencům do šesti měsíců věku. Aby očkování plně zabralo, potřebují lidé dostat celkem čtyři dávky. Podle zdravotníků budou nová očkování podávána současně s obvyklými dětskými vakcínami, aby to bylo pro rodiče jednodušší. V Kamerunu totiž není pro řadu rodin žijících v odlehlejších částech země snadné dopravovat se častěji k lékařům.

Program vakcinace proti malárii chce letos podle globální aliance Gavi zavést dalších devatenáct zemí, kde má být do let 2024 až 2025 očkováno proti malárii přibližně 6,6 milionu dětí. Očkování je podle amerických vědců účinné nejméně ve 36 procentech případů, což znamená, že by mohlo zachránit více než jeden ze tří životů. To znamená asi dvě stě tisíc dětských životů ročně.

„Dlouho jsme čekali na den, jako je tento,“ komentoval tento program jeden z představitelů afrického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na společném on-line brífinku s WHO, Gavi a dalšími organizacemi.

Ozývá se i skepse

Naléhavost zavedení tohoto programu je podle agentury Reuters zřejmá. Následky pandemie covidu-19, rostoucí odolnost hmyzu vůči insekticidům a další problémy v posledních letech brzdí boj proti malárii, přičemž podle WHO se počet případů v roce 2022 meziročně zvýšil přibližně o pět milionů.

O tuto konkrétní vakcínu už projevilo zájem více než třicet zemí kontinentu. Obavy z omezení dodávek se zmírnily poté, co druhá očkovací látka v prosinci dokončila klíčový regulační krok.

Zavedení druhé látky „by mělo vést k dostatečné nabídce vakcíny, která uspokojí vysokou poptávku a dostane se k dalším milionům dětí,“ uvedla na brífinku ředitelka WHO pro imunizaci Kate O'Brienová. Vakcína R21, vyvinutá Oxfordskou univerzitou, by mohla být uvedena na trh v květnu nebo červnu, uvedla programová ředitelka Gavi Aurelia Nguyenová.

Někteří odborníci vyjádřili skepsi kvůli nízké účinnosti látky. Obyčejně látky s tak nízkou účinností nebývají schválené. Podle skeptiků by zavedení vakcín mohlo odvrátit pozornost od širšího boje proti této nemoci i financování. Lidé by mohli očkování příliš uvěřit a odvracet se od používání zavedených nástrojů prevence malárie, jako jsou například moskytiéry a antimalarika.

Zdravotničtí odborníci na brífinku uvedli, že zavádění vakcín bylo doprovázeno rozsáhlou osvětovou činností, aby se potlačila jakákoli váhavost ohledně vakcín a zdůraznila se důležitost dalšího používání všech ochranných opatření vedle vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...