Kamerun začal jako první očkovat proti malárii. Může to zachránit statisíce dětských životů

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

Roku 2022 se po celém světě nakazilo malárií téměř 250 milionů lidí. Zemřelo na ni 608 tisíc lidí. Drtivá většina tohoto problému dopadá na Afriku, která zaznamenala na 94 procent nakažených, a dokonce 95 procent úmrtí. A asi 85 procent úmrtí se tam týká dětí ve věku do pěti let. To všechno se teď může změnit díky novému očkování.

Vývoj vakcíny RTS,S od společnosti GlaxoSmithKline, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO), trval zhruba třicet let. Vedle už existujících nástrojů, jako jsou například sítě proti komárům, má pomoci v boji s nemocí, před níž se Afrika zatím neuměla bránit.

Zachránit alespoň třetinu životů

Po úspěšných klinických testech, které proběhly například v Ghaně, Keni a Malawi, je Kamerun první zemí, kde budou dávky vakcíny podávány v rámci rutinního očkovacího programu. Symbolickou první injekci dostala v pondělí ve zdravotnickém zařízení poblíž Yaoundé holčička jménem Daniella.

Kamerun nabízí vakcínu RTS,S zdarma všem kojencům do šesti měsíců věku. Aby očkování plně zabralo, potřebují lidé dostat celkem čtyři dávky. Podle zdravotníků budou nová očkování podávána současně s obvyklými dětskými vakcínami, aby to bylo pro rodiče jednodušší. V Kamerunu totiž není pro řadu rodin žijících v odlehlejších částech země snadné dopravovat se častěji k lékařům.

Program vakcinace proti malárii chce letos podle globální aliance Gavi zavést dalších devatenáct zemí, kde má být do let 2024 až 2025 očkováno proti malárii přibližně 6,6 milionu dětí. Očkování je podle amerických vědců účinné nejméně ve 36 procentech případů, což znamená, že by mohlo zachránit více než jeden ze tří životů. To znamená asi dvě stě tisíc dětských životů ročně.

„Dlouho jsme čekali na den, jako je tento,“ komentoval tento program jeden z představitelů afrického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na společném on-line brífinku s WHO, Gavi a dalšími organizacemi.

Ozývá se i skepse

Naléhavost zavedení tohoto programu je podle agentury Reuters zřejmá. Následky pandemie covidu-19, rostoucí odolnost hmyzu vůči insekticidům a další problémy v posledních letech brzdí boj proti malárii, přičemž podle WHO se počet případů v roce 2022 meziročně zvýšil přibližně o pět milionů.

O tuto konkrétní vakcínu už projevilo zájem více než třicet zemí kontinentu. Obavy z omezení dodávek se zmírnily poté, co druhá očkovací látka v prosinci dokončila klíčový regulační krok.

Zavedení druhé látky „by mělo vést k dostatečné nabídce vakcíny, která uspokojí vysokou poptávku a dostane se k dalším milionům dětí,“ uvedla na brífinku ředitelka WHO pro imunizaci Kate O'Brienová. Vakcína R21, vyvinutá Oxfordskou univerzitou, by mohla být uvedena na trh v květnu nebo červnu, uvedla programová ředitelka Gavi Aurelia Nguyenová.

Někteří odborníci vyjádřili skepsi kvůli nízké účinnosti látky. Obyčejně látky s tak nízkou účinností nebývají schválené. Podle skeptiků by zavedení vakcín mohlo odvrátit pozornost od širšího boje proti této nemoci i financování. Lidé by mohli očkování příliš uvěřit a odvracet se od používání zavedených nástrojů prevence malárie, jako jsou například moskytiéry a antimalarika.

Zdravotničtí odborníci na brífinku uvedli, že zavádění vakcín bylo doprovázeno rozsáhlou osvětovou činností, aby se potlačila jakákoli váhavost ohledně vakcín a zdůraznila se důležitost dalšího používání všech ochranných opatření vedle vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...