Kamerun začal jako první očkovat proti malárii. Může to zachránit statisíce dětských životů

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

Roku 2022 se po celém světě nakazilo malárií téměř 250 milionů lidí. Zemřelo na ni 608 tisíc lidí. Drtivá většina tohoto problému dopadá na Afriku, která zaznamenala na 94 procent nakažených, a dokonce 95 procent úmrtí. A asi 85 procent úmrtí se tam týká dětí ve věku do pěti let. To všechno se teď může změnit díky novému očkování.

Vývoj vakcíny RTS,S od společnosti GlaxoSmithKline, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO), trval zhruba třicet let. Vedle už existujících nástrojů, jako jsou například sítě proti komárům, má pomoci v boji s nemocí, před níž se Afrika zatím neuměla bránit.

Zachránit alespoň třetinu životů

Po úspěšných klinických testech, které proběhly například v Ghaně, Keni a Malawi, je Kamerun první zemí, kde budou dávky vakcíny podávány v rámci rutinního očkovacího programu. Symbolickou první injekci dostala v pondělí ve zdravotnickém zařízení poblíž Yaoundé holčička jménem Daniella.

Kamerun nabízí vakcínu RTS,S zdarma všem kojencům do šesti měsíců věku. Aby očkování plně zabralo, potřebují lidé dostat celkem čtyři dávky. Podle zdravotníků budou nová očkování podávána současně s obvyklými dětskými vakcínami, aby to bylo pro rodiče jednodušší. V Kamerunu totiž není pro řadu rodin žijících v odlehlejších částech země snadné dopravovat se častěji k lékařům.

Program vakcinace proti malárii chce letos podle globální aliance Gavi zavést dalších devatenáct zemí, kde má být do let 2024 až 2025 očkováno proti malárii přibližně 6,6 milionu dětí. Očkování je podle amerických vědců účinné nejméně ve 36 procentech případů, což znamená, že by mohlo zachránit více než jeden ze tří životů. To znamená asi dvě stě tisíc dětských životů ročně.

„Dlouho jsme čekali na den, jako je tento,“ komentoval tento program jeden z představitelů afrického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na společném on-line brífinku s WHO, Gavi a dalšími organizacemi.

Ozývá se i skepse

Naléhavost zavedení tohoto programu je podle agentury Reuters zřejmá. Následky pandemie covidu-19, rostoucí odolnost hmyzu vůči insekticidům a další problémy v posledních letech brzdí boj proti malárii, přičemž podle WHO se počet případů v roce 2022 meziročně zvýšil přibližně o pět milionů.

O tuto konkrétní vakcínu už projevilo zájem více než třicet zemí kontinentu. Obavy z omezení dodávek se zmírnily poté, co druhá očkovací látka v prosinci dokončila klíčový regulační krok.

Zavedení druhé látky „by mělo vést k dostatečné nabídce vakcíny, která uspokojí vysokou poptávku a dostane se k dalším milionům dětí,“ uvedla na brífinku ředitelka WHO pro imunizaci Kate O'Brienová. Vakcína R21, vyvinutá Oxfordskou univerzitou, by mohla být uvedena na trh v květnu nebo červnu, uvedla programová ředitelka Gavi Aurelia Nguyenová.

Někteří odborníci vyjádřili skepsi kvůli nízké účinnosti látky. Obyčejně látky s tak nízkou účinností nebývají schválené. Podle skeptiků by zavedení vakcín mohlo odvrátit pozornost od širšího boje proti této nemoci i financování. Lidé by mohli očkování příliš uvěřit a odvracet se od používání zavedených nástrojů prevence malárie, jako jsou například moskytiéry a antimalarika.

Zdravotničtí odborníci na brífinku uvedli, že zavádění vakcín bylo doprovázeno rozsáhlou osvětovou činností, aby se potlačila jakákoli váhavost ohledně vakcín a zdůraznila se důležitost dalšího používání všech ochranných opatření vedle vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 2 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...