Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé, píše server BBC News. Zároveň ale upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Prozatímní ředitel NASA a ministr dopravy Sean Duffy má detailní plány vesmírné agentury týkající se jaderného reaktoru zveřejnit tento týden. Dokumenty, které viděli redaktoři webu Politico, počítají s tím, že NASA bude poptávat návrhy na jaderný reaktor o výkonu sto kilowattů, který by byl připraven ke startu do roku 2030.
Termín je podle Politica stanovený i s ohledem na to, že kolem roku 2030 chce na Měsíc svého prvního astronauta vyslat Čína. Peking spolu s Moskvou také letos v květnu oznámily, že by do roku 2035 na Měsíci chtěly vystavět automatizovanou jadernou elektrárnu.
Budoucnost lunární ekonomiky
„Abychom mohli tuto klíčovou technologii náležitě rozvíjet tak, aby podporovala budoucí lunární ekonomiku, výrobu energie s vysokým výkonem na Marsu a posílila naši národní bezpečnost ve vesmíru, je nezbytné, aby agentura postupovala rychle,“ napsal podle listu The New York Times Duffy zaměstnancům NASA.
Reaktor o výkonu sto kilowattů je poměrně malý, server BBC ho srovnává s typickou větrnou turbínou umístěnou na pevnině, jež má výkon mezi dvěma a třemi megawatty.
Řada vědců je přesvědčena, že jaderná elektrárna je nejlepší cestou, jak zajistit stabilní dodávky elektřiny na Měsíci, kde získávání energie ze Slunce komplikuje fakt, že se zhruba dvoutýdenní období světla střídají se stejně dlouhými obdobími tmy.
„Jaderná energie není jenom žádoucí, je nevyhnutelná,“ myslí si například Sungwoo Lim z univerzity v britském Surrey. Jeho kolega Lionel Wilson z univerzity v Lancasteru je přesvědčen o tom, že je technicky možné na Měsíc v daném časovém horizontu umístit jaderný reaktor za předpokladu, že se na projekt vyčlení dost peněz.
Finance NASA jsou omezené
BBC News ale poznamenává, že Duffyho pokyn přichází jako překvapení poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila škrty rozpočtu NASA na rok 2026 na úrovni 24 procent. Týkat se budou například i programu, jehož cílem je na Zem dopravovat materiály z Marsu.
Někteří vědci mají obavu, že Duffyho plánované oznámení je motivováno především politicky. „Zdá se, že se vracíme do doby prvního vesmírného závodu, což je z vědeckého pohledu trochu zklamáním a zároveň důvodem ke znepokojení,“ poznamenal Simeon Barber z britské Open University.
Myslí si, že když někdo na Měsíci postaví jaderný reaktor nebo jakoukoliv základnu, může pak tvrdit, že okolo musí existovat bezpečnostní zóna, protože je to jeho majetek. To pak podle něj může být podobné jako tvářit se, že část Měsíce patří někomu konkrétnímu a nikdo jiný tam nemůže.
