Astronaut nosí Pradu. Skafandry pro misi na Měsíc navrhla italská značka

Astronauti poletí na Měsíc zřejmě v kombinéze, pod kterou je podepsaná také známá italská módní společnost Prada. Ta se s firmou Axiom Space podílí na přípravě skafandrů, které využijí astronauti v misi Artemis III, kterou plánuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Společnosti představily podobu kombinézy v polovině října. Oblek má zaručit vysokou míru bezpečnosti a pohyblivosti. Připravený model je v unisex verzi vhodný pro muže i ženy.

Při přípravě kombinézy Prada využila své znalosti materiálů a zpracování látek, a to především při konstrukci vnější vrstvy kombinézy. „Sdíleli jsme naše vědomosti ohledně vysoce výkonných materiálů a ohledně nových řešení a technik šití,“ řekl šéf marketingu společnosti Prada Lorenzo Bertelli.

Samotná podoba kombinézy není nijak revoluční, podotýká agentura AFP, a podle agentury Reuters se příliš neodchyluje od toho, co astronauti nosili už v minulosti.

Jako kožíšek

Hlavní funkcí kombinézy je ochránit astronauty před extrémními vnějšími podmínkami, kterým budou vystavení při misích například na jižním pólu Měsíce, kde panují mimořádně nízké teploty. Tvůrci také slibují maximální komfort, díky kterému by se astronauti mohli pohybovat ve vnějších prostorech až osm hodin.

Kombinéza bude v provedení unisex, protože součástí mise Artemis III, jejímž cílem je vypravit lidskou posádku na Měsíc, bude i žena. Začátek mise NASA odhaduje na svém portálu na ne dříve než v září roku 2026.

Kombinéza AxEMU podle prohlášení společnosti Prada už prošla několika testy. V roce 2025 ji čekají další náročné zkoušky, aby ji NASA mohla schválit pro nasazení při příští cestu na Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 26 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled