Měsíc strana 3 z 5

Indická sonda Čandrájan-3 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Podle zpravodajského serveru BBC News to v sobotu oznámila indická vesmírná agentura. Indická mise se 23. nebo 24. srpna pokusí přistát poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce.

Japonská automobilka Toyota Motor bude spolupracovat s průmyslovou korporací Mitsubishi Heavy Industries na měsíčním vozidle pro lidskou posádku. Toyota vozítko vyvíjí společně s japonskou vesmírnou agenturou JAXA, informovala v tiskové zprávě. Japonsko se snaží urychlit svůj program výzkumu vesmíru, zaměřuje se zejména na Měsíc, který nabízí mnoho potenciálně využitelných zdrojů.

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Z indického kosmodromu v pátek odstartovala raketa s tamní sondou Čandrájan-3, která letí k Měsíci. Dorazit by tam měla 23. srpna. Pokud bude přistání sondy na Měsíci úspěšné, stane se Indie teprve čtvrtou zemí, která to dokázala, informoval server BBC. Podle tamní vesmírné agentury ISRO byl start úspěšný a raketa se dostala na oběžnou dráhu Země.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032, řekl agentuře Reuters Gerald Sanders, jeden z vědců NASA.

V noci na úterý byl v Česku nad západním obzorem vidět extrémně jasný meteor, takzvaný bolid, který následně explodoval. V tomto okamžiku byl patrně jasnější než Měsíc v úplňku a je možné, že na zem dopadly i jeho úlomky.

Až k Měsíci své sondy vyslalo zatím jen devět zemí, připojit by se k nim mohlo i Česko. Měla by to být zároveň ta největší a nejtěžší sonda, kterou kdy Česká republika do vesmíru poslala. Kosmický projekt s názvem LVICE2 nyní úspěšně dokončil přípravnou fázi a odborníci čekají na rozhodnutí o penězích. Na financování by se měly podílet Evropská kosmická agentura a resort dopravy.

Česká kosmická mise SLAVIA úspěšně dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu země dva mikrosatelity vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Odstartovat by měla v roce 2027.

Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů  – v přepočtu 75 miliard korun. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

Vesmírná stanice Skylab částečně vyplnila mezeru, která vznikla mezi koncem amerického programu dobývání Měsíce v roce 1972 a startem prvního raketoplánu na jaře 1981. Ambiciózní program, který vznikl i díky komponentům zbylým z měsíčního Apolla, zamířil do vesmíru před 50 lety, 14. května 1973. Tehdy z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral odstartovala mohutná raketa Saturn V, jež na oběžnou dráhu kosmickou laboratoř vynesla.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Spojených státech podepsal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Česko se tak stalo čtyřiadvacátou zemí, která se k ujednání přidala. Připojení už dříve schválila tuzemská vláda.

Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.

Modul Hakuto-R se při pokusu o přistání na Měsíc zjevně zřítil na jeho povrch, potvrdila tokijská firma ispace. Společnost s modulem ztratila kontakt krátce před plánovaným přistáním.

Japonská společnost iSpace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v předpokládané době dosednutí na povrch Měsíce, informoval generální ředitel firmy. Pokus o první komerční přistání na Měsíci tak nejspíš selhal. Úterní manévr byl naplánován na 18:40 SELČ. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Lidé po staletí tušili, že úplněk na obloze vyvolává u lidí záhadné změny. Teď psychiatři z Indiana University School of Medicine potvrdili, že během úplňku se s lidskou psychikou nejspíš opravdu něco zvláštního děje, protože v této době přibývá úmrtí v důsledku sebevražd.

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.

Zatím nejlepší stavební hmotou, která by se dala použít pro budování základen na Marsu a Měsíci, je škrob, který se dá získat z brambor. Pokud by se obohatil lidskými slzami nebo dalšími tělními tekutinami a smíchal s tamními horninami, vznikl by materiál, jenž pevností předčí beton.

Americká NASA představila prototyp obleku, ve kterém budou astronauti chodit po Měsíci. Původně ho vyvíjela sama, ale po řadě průtahů celý projekt předala soukromé firmě Axiom Space. Podle aktuálního plánu mají Američané na Měsíci přistát v rámci mise Artemis 3 v prosinci 2025.

Dosavadní analýza dat z loňské mise Artemis I ukázala, že nosná raketa SLS, kosmická loď Orion i pozemní systémy potřebné pro start a návrat na Zemi jsou připraveny pro lety astronautů na Měsíc. Na tiskové konferenci to uvedli představitelé amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Mise Artemis II, při které modul tentokrát obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je podle nich v plánu na listopad 2024.

Japonsku se v úterý znovu nepodařilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala ze základny Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídicí středisko na dálku zničit. Informuje o tom agentura Reuters.