Soukromá americká mise IM-1 přistála na Měsíci. Modul je ale převrácený na bok

Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines přistál na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data. Spojené státy se tak po více než půlstoletí vrátily na lunární povrch. Odysseus se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na lunární povrch. Podle agentur AP a Reuters je ale nyní modul převrácený na bok.

„Bezpochyby můžeme potvrdit, že je naše vybavení na Měsíci,“ uvedl krátce po plánovaném čase přistání modulu šéf mise IM-1 Tim Crain. „Odysseus má nový domov,“ dodal v živém vysílání z řídicího střediska v Houstonu.

Šestinohý robotický přistávací modul, který mimo jiné nese vědecký náklad amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), dosáhl podle Intuitive Machines povrchu v 0:23 středoevropského času, přičemž první – ač slabé – spojení se podařilo navázat zhruba po patnácti minutách, během kterých v řídicím středisku vládlo napjaté ticho, přerušované jen občasnými pokyny či aktualizacemi.

„Po vyřešení problémů s komunikací operátoři potvrdili, že Odysseus je ve vzpřímené poloze a začal posílat data. Nyní pracujeme na odeslání prvních obrázků z lunárního povrchu,“ uvedla firma Intuitive Machines. Později ale sdělila, že její modul leží na boku. Zřejmě při závěrečném sestupu se totiž jedna z jeho šesti nohou „zachytila o povrch“ a Odysseus se převrátil.

Dobíjení solárními panely ale funguje a zařízení má plné baterie. Navíc se mu podle firmy podařilo přistát poblíž nebo přímo na zamýšleném místě, které je asi tři sta kilometrů od jižního pólu Měsíce v oblasti kráteru Malapert A.

Přistávací modul Nova-C, pojmenovaný Odysseus, odstartoval na raketě Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 15. února. Zhruba týdenní cestu k Měsíci podle Intuitive Machines zvládl bez potíží a ve středu se usadil na lunární orbitě.

Jak vypadá přistání

Přistání bylo řízené z texaského Houstonu. Podle plánů měl modul nejprve sestoupit z výšky 90 kilometrů od povrchu Měsíce na pouhých deset kilometrů. Ve 23:49 SEČ pak mělo dojít na samotné přistání. Oblast nedaleko kráteru Malapert A je plná nástrah, posetá krátery a útesy, je ale považována za ideální místo pro budoucí mise s posádkou. Předpokládá se totiž, že v trvale zastíněných kráterech se nachází led.

Vizualizace mise:

Odysseus měl za úkol na lunární povrch snést výzkumný náklad NASA, za což úřad zaplatil 118 milionů dolarů (2,8 miliardy korun). Šest zařízení na přistávacím modulu podle úřadu usnadní přípravy pro posádkovou misi Artemis III. Kromě toho modul veze náklady komerčních klientů včetně série uměleckých předmětů od amerického sochaře Jeffa Koonse – jde o 125 miniatur z nerezové oceli, které znázorňují fáze Měsíce.

Americké plány s Měsícem

Pro Intuitive Machines jde o první pokus o dosažení Měsíce, ale o druhý v rámci nového programu NASA pro komerční dopravu nákladů na přirozenou zemskou družici v rámci přípravy na návrat astronautů na Měsíc. V lednu se společnosti Astrobotic Technology kvůli úniku paliva nepodařilo Měsíce dosáhnout a její modul Peregrine byl záměrně naveden do zemské atmosféry, kde shořel.

Společnost Astrobotic Technology byla mezi prvními, kdo Intuitive Machines poblahopřál. „Neuvěřitelný úspěch. Nemůžeme se dočkat, až se k vám v blízké budoucnosti připojíme na povrchu Měsíce,“ uvedla firma na sociální síti X.

AP připomíná i neúspěch robotické sondy Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL, která se na Měsíc zřítila v dubnu 2019. Stejný osud loni v srpnu potkal i ruský modul Luna-25.

NASA chce člověka na Měsíc vrátit ještě do konce této dekády. Na začátku ledna však oznámila, že následující fáze programu Artemis odkládá o rok na září 2025, kdy má modul s posádkou obletět Měsíc, a na září 2026, kdy na něm mají astronauti i přistát. První fázi mise NASA zdárně dokončila předloni, kdy modul Orion bez posádky Měsíc obkroužil a vrátil se zpátky na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.