Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines přistál na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data. Spojené státy se tak po více než půlstoletí vrátily na lunární povrch. Odysseus se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na lunární povrch. Podle agentur AP a Reuters je ale nyní modul převrácený na bok.
Soukromá americká mise IM-1 přistála na Měsíci. Modul je ale převrácený na bok
„Bezpochyby můžeme potvrdit, že je naše vybavení na Měsíci,“ uvedl krátce po plánovaném čase přistání modulu šéf mise IM-1 Tim Crain. „Odysseus má nový domov,“ dodal v živém vysílání z řídicího střediska v Houstonu.
Šestinohý robotický přistávací modul, který mimo jiné nese vědecký náklad amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), dosáhl podle Intuitive Machines povrchu v 0:23 středoevropského času, přičemž první – ač slabé – spojení se podařilo navázat zhruba po patnácti minutách, během kterých v řídicím středisku vládlo napjaté ticho, přerušované jen občasnými pokyny či aktualizacemi.
„Po vyřešení problémů s komunikací operátoři potvrdili, že Odysseus je ve vzpřímené poloze a začal posílat data. Nyní pracujeme na odeslání prvních obrázků z lunárního povrchu,“ uvedla firma Intuitive Machines. Později ale sdělila, že její modul leží na boku. Zřejmě při závěrečném sestupu se totiž jedna z jeho šesti nohou „zachytila o povrch“ a Odysseus se převrátil.
Dobíjení solárními panely ale funguje a zařízení má plné baterie. Navíc se mu podle firmy podařilo přistát poblíž nebo přímo na zamýšleném místě, které je asi tři sta kilometrů od jižního pólu Měsíce v oblasti kráteru Malapert A.
Přistávací modul Nova-C, pojmenovaný Odysseus, odstartoval na raketě Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 15. února. Zhruba týdenní cestu k Měsíci podle Intuitive Machines zvládl bez potíží a ve středu se usadil na lunární orbitě.
Jak vypadá přistání
Přistání bylo řízené z texaského Houstonu. Podle plánů měl modul nejprve sestoupit z výšky 90 kilometrů od povrchu Měsíce na pouhých deset kilometrů. Ve 23:49 SEČ pak mělo dojít na samotné přistání. Oblast nedaleko kráteru Malapert A je plná nástrah, posetá krátery a útesy, je ale považována za ideální místo pro budoucí mise s posádkou. Předpokládá se totiž, že v trvale zastíněných kráterech se nachází led.
Vizualizace mise:
Odysseus měl za úkol na lunární povrch snést výzkumný náklad NASA, za což úřad zaplatil 118 milionů dolarů (2,8 miliardy korun). Šest zařízení na přistávacím modulu podle úřadu usnadní přípravy pro posádkovou misi Artemis III. Kromě toho modul veze náklady komerčních klientů včetně série uměleckých předmětů od amerického sochaře Jeffa Koonse – jde o 125 miniatur z nerezové oceli, které znázorňují fáze Měsíce.
Americké plány s Měsícem
Pro Intuitive Machines jde o první pokus o dosažení Měsíce, ale o druhý v rámci nového programu NASA pro komerční dopravu nákladů na přirozenou zemskou družici v rámci přípravy na návrat astronautů na Měsíc. V lednu se společnosti Astrobotic Technology kvůli úniku paliva nepodařilo Měsíce dosáhnout a její modul Peregrine byl záměrně naveden do zemské atmosféry, kde shořel.
Společnost Astrobotic Technology byla mezi prvními, kdo Intuitive Machines poblahopřál. „Neuvěřitelný úspěch. Nemůžeme se dočkat, až se k vám v blízké budoucnosti připojíme na povrchu Měsíce,“ uvedla firma na sociální síti X.
AP připomíná i neúspěch robotické sondy Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL, která se na Měsíc zřítila v dubnu 2019. Stejný osud loni v srpnu potkal i ruský modul Luna-25.
NASA chce člověka na Měsíc vrátit ještě do konce této dekády. Na začátku ledna však oznámila, že následující fáze programu Artemis odkládá o rok na září 2025, kdy má modul s posádkou obletět Měsíc, a na září 2026, kdy na něm mají astronauti i přistát. První fázi mise NASA zdárně dokončila předloni, kdy modul Orion bez posádky Měsíc obkroužil a vrátil se zpátky na Zemi.