První americký lunární modul po padesáti letech má potíže, přišel o kritické množství paliva

Z Floridy odstartovala raketa Vulcan firmy United Launch Alliance (ULA) s lunárním modulem od Astrobotic Technology (AT). Jde o první americký modul, který se pokusí přistát na Měsíci za posledních více než padesát let, a rovněž o první lunární modul v soukromém vlastnictví. Naděje, že bude AT první soukromou firmou s modulem na Měsíci se však výrazně ztenčily. Podle prohlášení firmy se zhruba sedm hodin po startu objevily problémy s orientací solárního panelu, který pro systémy modulu vyrábí energii, a lunární modul přišel o kritické množství paliva. Odborníci se nyní snaží přehodnotit cíle mise.

Modul Peregrine se po startu úspěšně odpojil od nosné rakety a podle očekávání nastartoval systémy, napsala AT. „Po úspěšné aktivaci pohonných systémů byl Peregrine plně uveden do provozu. Bohužel nastala anomálie, která zabránila Astrobotiku dosáhnout stabilní orientaci směrem ke Slunci,“ uvedla už dříve společnost.

Technikům se zařízení podařilo narovnat a dobít baterie, následně ale oznámili ztrátu paliva a selhání pohonných systémů. To podle týmu patrně vedlo k anomálii, která způsobila problémy se solárním panelem. „Tým se snaží tuto ztrátu stabilizovat, ale vzhledem k situaci jsme upřednostnili maximalizaci vědeckých poznatků a dat, která můžeme získat. V současné době vyhodnocujeme, jaké alternativní profily mise jsou proveditelné,“ uvedla společnost.

Přistání na Měsíci bylo v rámci mise plánované na 23. února. Agentura AP ale míní, že v tuto chvíli je mise podle všeho odsouzena k zániku. Jde přitom o první start nové výkonné rakety vyrobené společností Boeing-Lockheed, která je součástí United Launch Alliance, a současně o pokus o první americké přistání na Měsíci po padesáti letech.

AT tak možná nedosáhne prvenství mezi soukromými společnostmi, protože mezitím s raketou od SpaceX odstartuje také modul americké firmy Intuitive Machines, který k Měsíci poletí kratší cestou, a podle agentury AP je možné, že přistane dříve. Zatímco texaský Houston, domovské město Intuitive Machines, je s dobýváním vesmíru spojovaný už dlouho, pensylvánský Pittsburgh s Astrobotic Technology je nováčkem.

Sokol nese důležitý náklad

Peregrine (neboli sokol stěhovavý) by měl podle původního plánu shromažďovat údaje o povrchu Měsíce před plánovanými budoucími misemi s lidmi. Jedná se o první misi, která letí v rámci iniciativy NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS), což je program, v jehož rámci vesmírná agentura platí soukromým společnostem za dopravu vědeckého vybavení na Měsíc.

Pondělní start je tak podle AP začátkem vesmírného závodění soukromých společností, které mohou začít přijímat objednávky vesmírné přepravy od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) i dalších klientů. Jak Astrobotic Technology, tak Intuitive Machines obdržely v roce 2019 od NASA každá téměř osmdesát milionů dolarů (asi 1,8 miliardy korun) na rozvoj těchto služeb. Podobné smlouvy s NASA má celkem čtrnáct společností.

Přístroje, které nese modul Peregrine, by měly měřit úroveň radiace, povrchový i podpovrchový vodní led, magnetické pole a extrémně řídkou vrstvu plynu zvanou exosféra, tedy obdobu pozemské atmosféry. NASA předpokládá, že naměřené údaje pomohou minimalizovat rizika a využívat přírodní zdroje Měsíce, až se na jeho povrch vrátí lidé.

Na palubě jsou kromě přístrojů NASA také první latinskoamerické vědecké přístroje, které se pokoušejí dosáhnout povrchu Měsíce. Například pět malých měsíčních vozítek, z nichž každé váží méně než šedesát gramů a měří asi dvanáct centimetrů. Jedno vozítko má na palubě také americká univerzita Carnegie Mellon.

Neobvyklý obsah

Přistávací modul ale nese i nevědecký náklad. Tvoří ho například mince nabitá jedním Bitcoinem a japonská „lunární kapsle snů“, která obsahuje 185 872 vzkazů od dětí z celého světa.

Na palubě jsou kromě řady vědeckých zařízení i náklady společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru: při této misi jde o symbolické prvky DNA či popel několika desítek lidí, mimo jiné tvůrce kosmického kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho a herců Jamese Doohana, DeForesta Kelleyho a Nichelle Nicholsové, sci-fi spisovatele, průkopníka a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka, trojice bývalých amerických prezidentů George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho, ale také DNA šéfa společnosti United Launch Alliance Toryho Brun a jeho ženy Rebeccy.

Zatímco například Clarkův popel by měl spočinout v modulu na povrchu Měsíce, pozůstatky Roddenberryho by se od modulu měly oddělit společně s nosnou raketou a „vydat se na nikdy nekončící putování“ naší Sluneční soustavou, uvádí Celestis na svém webu.

Na přirozeném satelitu Země se dosud podařilo přistát jen čtyřem státům a jejich vesmírným agenturám – USA, Rusku, Indii a Číně; páté by mohlo být Japonsko, pokud se za dva týdny úspěšně podaří přistát jeho modulu, který ze Země odstartoval už loni v září. Prvenství mezi soukromými firmami mohlo mít rovněž Japonsko, stroj společnosti ispace však na Měsíci ztroskotal loni v dubnu, čtyři měsíce před selháním a pádem ruského lunárního modulu.