Mobilní telefony nezpůsobují rakovinu mozku, odhalil výzkum WHO

Podle nového přehledu celosvětově dostupných publikovaných důkazů, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), neexistuje žádná souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku. Výsledky by mohly definitivně vyvrátit obavy, které se objevují od doby, co mobilní technologie existují.

V podstatě kdykoliv, kdy se objeví nějaká nová technologie a dostatečně se rozšíří, vyskytnou se obavy z její (ne)závadnosti. Stalo se to i mobilním telefonům. Podle nového výzkumu iniciovaného WHO jsou ale tyto strachy u mobilních zařízení zbytečné – nic nenasvědčuje tomu, že by technologie bezdrátových telefonů měla nějakou příčinnou souvislost se vznikem rakoviny mozku.

„Přes obrovský nárůst používání bezdrátových technologií nedošlo k odpovídajícímu nárůstu výskytu rakoviny mozku,“ tvrdí metastudie zveřejněná v úterý. A platí to i pro lidi, kteří telefonují dlouho, nebo pro ty, kteří používají mobilní telefony déle než deset let. Tato analýza se kriticky podívala na 63 studií z let 1994 až 2022, které posuzovalo jedenáct výzkumníků z deseti zemí, včetně australského vládního úřadu pro radiační ochranu.

Práce hodnotila účinky radiofrekvence, která se používá v mobilních telefonech, ale i v televizi, dětských chůvičkách a radarech, upřesnil pro agenturu Reuters spoluautor výzkumu Mark Elwood, profesor epidemiologie rakoviny na univerzitě v novozélandském Aucklandu. „Žádná z hlavních studovaných otázek neprokázala zvýšené riziko,“ upozornil.

Přehled se zabýval rakovinou mozku u dospělých a dětí, a také nádory hypofýzy, slinných žláz či leukémií, a riziky spojenými s používáním mobilních telefonů, základových stanic nebo vysílačů a také expozicí při práci. Ostatní typy rakoviny budou uváděny samostatně.

Tento přehled navazuje na další podobné práce. WHO a další mezinárodní zdravotnické orgány už dříve uvedly, že neexistují jednoznačné důkazy o škodlivých zdravotních účincích záření mobilních telefonů, ale vyzvaly k dalšímu výzkumu. V současné době je Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje jako „pravděpodobně karcinogenní“, tedy ve třídě 2B, což je kategorie používaná v případě, že agentura nemůže vyloučit možnou souvislost.

Poradní skupina agentury vyzvala k co nejrychlejšímu přehodnocení této klasifikace vzhledem k novým údajům, které byly získány od posledního hodnocení v roce 2011. Hodnocení WHO bude zveřejněno v prvním čtvrtletí příštího roku.

Z čeho vycházejí obavy

Existují dva hlavní důvody, proč se lidé obávají, že mobilní telefony mohou způsobovat určité druhy rakoviny nebo jiné zdravotní problémy.

Mobilní telefony totiž vyzařují energii ve formě radiofrekvenčního záření neboli rádiových vln a jejich používání je velmi rozšířené. I malé zvýšení rizika rakoviny způsobené mobily by tak bylo znepokojivé vzhledem k tomu, kolik lidí je používá.

Rakovina mozku a centrálního nervového systému navíc vzbuzuje obavy obzvláště, protože telefony se používají v blízkosti hlavy a protože bylo zjištěno, že ionizující záření – tedy forma záření s vyšší energií, než jakou vyzařují mobilní telefony – způsobuje některé druhy nádorů mozku. Ve snaze zjistit, jestli je používání mobilních telefonů nebezpečné pro lidské zdraví, bylo provedeno mnoho různých studií.

Fyzika mobilů

Mobilní telefony vyzařují záření v radiofrekvenční oblasti elektromagnetického spektra. Mobily druhé, třetí a čtvrté generace (2G, 3G, 4G) vyzařují radiofrekvenci ve frekvenčním rozsahu 0,7 až 2,7 GHz (gigahertz), přístroje páté generace (5G) až do 80 GHz. 

Všechny tyto frekvence spadají do neionizujícího rozsahu spektra, který je nízkofrekvenční a nízkoenergetický. Energie je tedy příliš malá na to, aby poškodila DNA. Naproti tomu ionizující záření, kam patří rentgenové či kosmické záření, má vysokou frekvenci a vysokou energii. Energie ionizujícího záření může poškodit DNA. To může následně způsobit změny v genech, které mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny.

Lidské tělo energii ze zařízení, která vyzařují radiofrekvenční záření, jako jsou mobily, opravdu absorbuje. Podle celé řady studií je ale jediným důsledně uznávaným biologickým účinkem absorpce radiofrekvenčního záření u člověka, se kterým se může široká veřejnost setkat, zahřívání oblasti těla, kde se mobilní telefon drží (například ucho a hlava). Toto zahřátí však není dostatečné k tomu, aby měřitelně zvýšilo teplotu tělesného jádra. Žádné další jasně prokázané nebezpečné zdravotní účinky radiofrekvenčního záření na lidský organismus neexistují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
17. 8. 2026

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
17. 8. 2026

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
17. 8. 2026

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.