Mobilní telefony nezpůsobují rakovinu mozku, odhalil výzkum WHO

Podle nového přehledu celosvětově dostupných publikovaných důkazů, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), neexistuje žádná souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku. Výsledky by mohly definitivně vyvrátit obavy, které se objevují od doby, co mobilní technologie existují.

V podstatě kdykoliv, kdy se objeví nějaká nová technologie a dostatečně se rozšíří, vyskytnou se obavy z její (ne)závadnosti. Stalo se to i mobilním telefonům. Podle nového výzkumu iniciovaného WHO jsou ale tyto strachy u mobilních zařízení zbytečné – nic nenasvědčuje tomu, že by technologie bezdrátových telefonů měla nějakou příčinnou souvislost se vznikem rakoviny mozku.

„Přes obrovský nárůst používání bezdrátových technologií nedošlo k odpovídajícímu nárůstu výskytu rakoviny mozku,“ tvrdí metastudie zveřejněná v úterý. A platí to i pro lidi, kteří telefonují dlouho, nebo pro ty, kteří používají mobilní telefony déle než deset let. Tato analýza se kriticky podívala na 63 studií z let 1994 až 2022, které posuzovalo jedenáct výzkumníků z deseti zemí, včetně australského vládního úřadu pro radiační ochranu.

Práce hodnotila účinky radiofrekvence, která se používá v mobilních telefonech, ale i v televizi, dětských chůvičkách a radarech, upřesnil pro agenturu Reuters spoluautor výzkumu Mark Elwood, profesor epidemiologie rakoviny na univerzitě v novozélandském Aucklandu. „Žádná z hlavních studovaných otázek neprokázala zvýšené riziko,“ upozornil.

Přehled se zabýval rakovinou mozku u dospělých a dětí, a také nádory hypofýzy, slinných žláz či leukémií, a riziky spojenými s používáním mobilních telefonů, základových stanic nebo vysílačů a také expozicí při práci. Ostatní typy rakoviny budou uváděny samostatně.

Tento přehled navazuje na další podobné práce. WHO a další mezinárodní zdravotnické orgány už dříve uvedly, že neexistují jednoznačné důkazy o škodlivých zdravotních účincích záření mobilních telefonů, ale vyzvaly k dalšímu výzkumu. V současné době je Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje jako „pravděpodobně karcinogenní“, tedy ve třídě 2B, což je kategorie používaná v případě, že agentura nemůže vyloučit možnou souvislost.

Poradní skupina agentury vyzvala k co nejrychlejšímu přehodnocení této klasifikace vzhledem k novým údajům, které byly získány od posledního hodnocení v roce 2011. Hodnocení WHO bude zveřejněno v prvním čtvrtletí příštího roku.

Z čeho vycházejí obavy

Existují dva hlavní důvody, proč se lidé obávají, že mobilní telefony mohou způsobovat určité druhy rakoviny nebo jiné zdravotní problémy.

Mobilní telefony totiž vyzařují energii ve formě radiofrekvenčního záření neboli rádiových vln a jejich používání je velmi rozšířené. I malé zvýšení rizika rakoviny způsobené mobily by tak bylo znepokojivé vzhledem k tomu, kolik lidí je používá.

Rakovina mozku a centrálního nervového systému navíc vzbuzuje obavy obzvláště, protože telefony se používají v blízkosti hlavy a protože bylo zjištěno, že ionizující záření – tedy forma záření s vyšší energií, než jakou vyzařují mobilní telefony – způsobuje některé druhy nádorů mozku. Ve snaze zjistit, jestli je používání mobilních telefonů nebezpečné pro lidské zdraví, bylo provedeno mnoho různých studií.

Fyzika mobilů

Mobilní telefony vyzařují záření v radiofrekvenční oblasti elektromagnetického spektra. Mobily druhé, třetí a čtvrté generace (2G, 3G, 4G) vyzařují radiofrekvenci ve frekvenčním rozsahu 0,7 až 2,7 GHz (gigahertz), přístroje páté generace (5G) až do 80 GHz. 

Všechny tyto frekvence spadají do neionizujícího rozsahu spektra, který je nízkofrekvenční a nízkoenergetický. Energie je tedy příliš malá na to, aby poškodila DNA. Naproti tomu ionizující záření, kam patří rentgenové či kosmické záření, má vysokou frekvenci a vysokou energii. Energie ionizujícího záření může poškodit DNA. To může následně způsobit změny v genech, které mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny.

Lidské tělo energii ze zařízení, která vyzařují radiofrekvenční záření, jako jsou mobily, opravdu absorbuje. Podle celé řady studií je ale jediným důsledně uznávaným biologickým účinkem absorpce radiofrekvenčního záření u člověka, se kterým se může široká veřejnost setkat, zahřívání oblasti těla, kde se mobilní telefon drží (například ucho a hlava). Toto zahřátí však není dostatečné k tomu, aby měřitelně zvýšilo teplotu tělesného jádra. Žádné další jasně prokázané nebezpečné zdravotní účinky radiofrekvenčního záření na lidský organismus neexistují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 30 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 42 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...