Mobilní telefony nezpůsobují rakovinu mozku, odhalil výzkum WHO

Podle nového přehledu celosvětově dostupných publikovaných důkazů, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), neexistuje žádná souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku. Výsledky by mohly definitivně vyvrátit obavy, které se objevují od doby, co mobilní technologie existují.

V podstatě kdykoliv, kdy se objeví nějaká nová technologie a dostatečně se rozšíří, vyskytnou se obavy z její (ne)závadnosti. Stalo se to i mobilním telefonům. Podle nového výzkumu iniciovaného WHO jsou ale tyto strachy u mobilních zařízení zbytečné – nic nenasvědčuje tomu, že by technologie bezdrátových telefonů měla nějakou příčinnou souvislost se vznikem rakoviny mozku.

„Přes obrovský nárůst používání bezdrátových technologií nedošlo k odpovídajícímu nárůstu výskytu rakoviny mozku,“ tvrdí metastudie zveřejněná v úterý. A platí to i pro lidi, kteří telefonují dlouho, nebo pro ty, kteří používají mobilní telefony déle než deset let. Tato analýza se kriticky podívala na 63 studií z let 1994 až 2022, které posuzovalo jedenáct výzkumníků z deseti zemí, včetně australského vládního úřadu pro radiační ochranu.

Práce hodnotila účinky radiofrekvence, která se používá v mobilních telefonech, ale i v televizi, dětských chůvičkách a radarech, upřesnil pro agenturu Reuters spoluautor výzkumu Mark Elwood, profesor epidemiologie rakoviny na univerzitě v novozélandském Aucklandu. „Žádná z hlavních studovaných otázek neprokázala zvýšené riziko,“ upozornil.

Přehled se zabýval rakovinou mozku u dospělých a dětí, a také nádory hypofýzy, slinných žláz či leukémií, a riziky spojenými s používáním mobilních telefonů, základových stanic nebo vysílačů a také expozicí při práci. Ostatní typy rakoviny budou uváděny samostatně.

Tento přehled navazuje na další podobné práce. WHO a další mezinárodní zdravotnické orgány už dříve uvedly, že neexistují jednoznačné důkazy o škodlivých zdravotních účincích záření mobilních telefonů, ale vyzvaly k dalšímu výzkumu. V současné době je Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje jako „pravděpodobně karcinogenní“, tedy ve třídě 2B, což je kategorie používaná v případě, že agentura nemůže vyloučit možnou souvislost.

Poradní skupina agentury vyzvala k co nejrychlejšímu přehodnocení této klasifikace vzhledem k novým údajům, které byly získány od posledního hodnocení v roce 2011. Hodnocení WHO bude zveřejněno v prvním čtvrtletí příštího roku.

Z čeho vycházejí obavy

Existují dva hlavní důvody, proč se lidé obávají, že mobilní telefony mohou způsobovat určité druhy rakoviny nebo jiné zdravotní problémy.

Mobilní telefony totiž vyzařují energii ve formě radiofrekvenčního záření neboli rádiových vln a jejich používání je velmi rozšířené. I malé zvýšení rizika rakoviny způsobené mobily by tak bylo znepokojivé vzhledem k tomu, kolik lidí je používá.

Rakovina mozku a centrálního nervového systému navíc vzbuzuje obavy obzvláště, protože telefony se používají v blízkosti hlavy a protože bylo zjištěno, že ionizující záření – tedy forma záření s vyšší energií, než jakou vyzařují mobilní telefony – způsobuje některé druhy nádorů mozku. Ve snaze zjistit, jestli je používání mobilních telefonů nebezpečné pro lidské zdraví, bylo provedeno mnoho různých studií.

Fyzika mobilů

Mobilní telefony vyzařují záření v radiofrekvenční oblasti elektromagnetického spektra. Mobily druhé, třetí a čtvrté generace (2G, 3G, 4G) vyzařují radiofrekvenci ve frekvenčním rozsahu 0,7 až 2,7 GHz (gigahertz), přístroje páté generace (5G) až do 80 GHz. 

Všechny tyto frekvence spadají do neionizujícího rozsahu spektra, který je nízkofrekvenční a nízkoenergetický. Energie je tedy příliš malá na to, aby poškodila DNA. Naproti tomu ionizující záření, kam patří rentgenové či kosmické záření, má vysokou frekvenci a vysokou energii. Energie ionizujícího záření může poškodit DNA. To může následně způsobit změny v genech, které mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny.

Lidské tělo energii ze zařízení, která vyzařují radiofrekvenční záření, jako jsou mobily, opravdu absorbuje. Podle celé řady studií je ale jediným důsledně uznávaným biologickým účinkem absorpce radiofrekvenčního záření u člověka, se kterým se může široká veřejnost setkat, zahřívání oblasti těla, kde se mobilní telefon drží (například ucho a hlava). Toto zahřátí však není dostatečné k tomu, aby měřitelně zvýšilo teplotu tělesného jádra. Žádné další jasně prokázané nebezpečné zdravotní účinky radiofrekvenčního záření na lidský organismus neexistují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.