Mobilní telefony nezpůsobují rakovinu mozku, odhalil výzkum WHO

Podle nového přehledu celosvětově dostupných publikovaných důkazů, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), neexistuje žádná souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku. Výsledky by mohly definitivně vyvrátit obavy, které se objevují od doby, co mobilní technologie existují.

V podstatě kdykoliv, kdy se objeví nějaká nová technologie a dostatečně se rozšíří, vyskytnou se obavy z její (ne)závadnosti. Stalo se to i mobilním telefonům. Podle nového výzkumu iniciovaného WHO jsou ale tyto strachy u mobilních zařízení zbytečné – nic nenasvědčuje tomu, že by technologie bezdrátových telefonů měla nějakou příčinnou souvislost se vznikem rakoviny mozku.

„Přes obrovský nárůst používání bezdrátových technologií nedošlo k odpovídajícímu nárůstu výskytu rakoviny mozku,“ tvrdí metastudie zveřejněná v úterý. A platí to i pro lidi, kteří telefonují dlouho, nebo pro ty, kteří používají mobilní telefony déle než deset let. Tato analýza se kriticky podívala na 63 studií z let 1994 až 2022, které posuzovalo jedenáct výzkumníků z deseti zemí, včetně australského vládního úřadu pro radiační ochranu.

Práce hodnotila účinky radiofrekvence, která se používá v mobilních telefonech, ale i v televizi, dětských chůvičkách a radarech, upřesnil pro agenturu Reuters spoluautor výzkumu Mark Elwood, profesor epidemiologie rakoviny na univerzitě v novozélandském Aucklandu. „Žádná z hlavních studovaných otázek neprokázala zvýšené riziko,“ upozornil.

Přehled se zabýval rakovinou mozku u dospělých a dětí, a také nádory hypofýzy, slinných žláz či leukémií, a riziky spojenými s používáním mobilních telefonů, základových stanic nebo vysílačů a také expozicí při práci. Ostatní typy rakoviny budou uváděny samostatně.

Tento přehled navazuje na další podobné práce. WHO a další mezinárodní zdravotnické orgány už dříve uvedly, že neexistují jednoznačné důkazy o škodlivých zdravotních účincích záření mobilních telefonů, ale vyzvaly k dalšímu výzkumu. V současné době je Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje jako „pravděpodobně karcinogenní“, tedy ve třídě 2B, což je kategorie používaná v případě, že agentura nemůže vyloučit možnou souvislost.

Poradní skupina agentury vyzvala k co nejrychlejšímu přehodnocení této klasifikace vzhledem k novým údajům, které byly získány od posledního hodnocení v roce 2011. Hodnocení WHO bude zveřejněno v prvním čtvrtletí příštího roku.

Z čeho vycházejí obavy

Existují dva hlavní důvody, proč se lidé obávají, že mobilní telefony mohou způsobovat určité druhy rakoviny nebo jiné zdravotní problémy.

Mobilní telefony totiž vyzařují energii ve formě radiofrekvenčního záření neboli rádiových vln a jejich používání je velmi rozšířené. I malé zvýšení rizika rakoviny způsobené mobily by tak bylo znepokojivé vzhledem k tomu, kolik lidí je používá.

Rakovina mozku a centrálního nervového systému navíc vzbuzuje obavy obzvláště, protože telefony se používají v blízkosti hlavy a protože bylo zjištěno, že ionizující záření – tedy forma záření s vyšší energií, než jakou vyzařují mobilní telefony – způsobuje některé druhy nádorů mozku. Ve snaze zjistit, jestli je používání mobilních telefonů nebezpečné pro lidské zdraví, bylo provedeno mnoho různých studií.

Fyzika mobilů

Mobilní telefony vyzařují záření v radiofrekvenční oblasti elektromagnetického spektra. Mobily druhé, třetí a čtvrté generace (2G, 3G, 4G) vyzařují radiofrekvenci ve frekvenčním rozsahu 0,7 až 2,7 GHz (gigahertz), přístroje páté generace (5G) až do 80 GHz. 

Všechny tyto frekvence spadají do neionizujícího rozsahu spektra, který je nízkofrekvenční a nízkoenergetický. Energie je tedy příliš malá na to, aby poškodila DNA. Naproti tomu ionizující záření, kam patří rentgenové či kosmické záření, má vysokou frekvenci a vysokou energii. Energie ionizujícího záření může poškodit DNA. To může následně způsobit změny v genech, které mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny.

Lidské tělo energii ze zařízení, která vyzařují radiofrekvenční záření, jako jsou mobily, opravdu absorbuje. Podle celé řady studií je ale jediným důsledně uznávaným biologickým účinkem absorpce radiofrekvenčního záření u člověka, se kterým se může široká veřejnost setkat, zahřívání oblasti těla, kde se mobilní telefon drží (například ucho a hlava). Toto zahřátí však není dostatečné k tomu, aby měřitelně zvýšilo teplotu tělesného jádra. Žádné další jasně prokázané nebezpečné zdravotní účinky radiofrekvenčního záření na lidský organismus neexistují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 10 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.