NASA pošle do vesmíru dvě ženské figuríny. Mají otestovat ochranu před kosmickým zářením

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Cílem programu Artemis je návrat člověka na Měsíc poprvé po více než padesáti letech. Na rozdíl od programu Apollo ale tentokrát NASA plánuje, že posádky nebudou jen čistě mužskou záležitostí, na povrchu Měsíce by tak poprvé měla přistát i žena.

Jenže existují důkazy, že ženy jsou vystaveny většímu riziku škodlivých účinků vesmírného záření. Proto pro ně také platí jiné mezní hodnoty radiace než pro muže. Studie vystavení mužů a žen radiaci naznačují vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny u žen, další výzkumy zase zjistily, že vesmírné záření pravděpodobně ovlivňuje funkci jejich reprodukčních orgánů.

Helga a Zohar
Zdroj: DLR

 Problém je, že tento výzkum NASA podcenila. Kvůli tomu má dnes k dispozici jen málo reálných dat, která by se otázce rozdílného vlivu radiace na muže a ženy věnovala. Proto teď, když připravuje vyslání astronautek na Měsíc, hledá způsoby, jak zmírnit účinky vesmírného záření na posádky. Výsledky by mohly pomoct i pro budoucí cesty dál do Sluneční soustavy, například na Mars.

Figuríny Helga a Zohar jsou součástí experimentu MARE, který navrhlo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Experiment bude využívat dvě zcela stejné figuríny ženského těla ke zkoumání vystavení radiaci během letu mise Artemis 1. Ta má připravit půdu pro misi Artemis 2, v jejímž rámci už poletí modul Orion se skutečnými lidmi na Měsíc a zpět (bez přistání), a to možná už v roce 2025.

Ženy ve vesmíru

„Snažíme se přesně zjistit, jak úroveň radiace ovlivňuje astronautky v průběhu celého letu na Měsíc a jaká ochranná opatření by tomu mohla pomoci čelit,“ uvedl Thomas Berger, vedoucí biofyzikální skupiny v oddělení radiační biologie na Institutu leteckého a kosmického lékařství DLR.

Figuríny jsou vyrobeny z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. To vše bude podle DLR sledováno více než deseti tisíci pasivními senzory a 34 aktivními detektory záření. Helga poletí k Měsíci bez ochrany, zatímco Zohar bude mít na sobě ochrannou vestu proti radiaci nazvanou AstroRad. Vyvinula ji americká letecká společnost Lockheed Martin ve spolupráci s  izraelským startupem StemRad.

Lidské tělo čelí v kosmu rovnou několika druhům částic vesmírného záření, jež běžně zachycuje zemská atmosféra. Tato radiace mění molekuly DNA, což může mít negativní dopady na lidské zdraví. Poškození buněk obecně často souvisí s rakovinou.

Naměřená data z obou figurín tak vědcům pomohou lépe popsat nejen rizika této radiace, ale zejména ochranu, kterou by nově vyvinutá vesta ženám přinesla.  

Helgu a Zohar doplní během mise Artemis 1 ještě třetí figurína, která bude sbírat údaje o letovém zrychlení a vibracích. Velitel „Moonikin Campos“ bude sloužit zejména k výzkumu působení dynamických fází letu na lidské tělo, ale současně bude osázen také senzory pro sledování radiace. Cestu absolvuje ve skafandru Orion Crew Survival System, který by měli později využít reální lidští astronauti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 18 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...