NASA pošle do vesmíru dvě ženské figuríny. Mají otestovat ochranu před kosmickým zářením

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Cílem programu Artemis je návrat člověka na Měsíc poprvé po více než padesáti letech. Na rozdíl od programu Apollo ale tentokrát NASA plánuje, že posádky nebudou jen čistě mužskou záležitostí, na povrchu Měsíce by tak poprvé měla přistát i žena.

Jenže existují důkazy, že ženy jsou vystaveny většímu riziku škodlivých účinků vesmírného záření. Proto pro ně také platí jiné mezní hodnoty radiace než pro muže. Studie vystavení mužů a žen radiaci naznačují vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny u žen, další výzkumy zase zjistily, že vesmírné záření pravděpodobně ovlivňuje funkci jejich reprodukčních orgánů.

Helga a Zohar
Zdroj: DLR

 Problém je, že tento výzkum NASA podcenila. Kvůli tomu má dnes k dispozici jen málo reálných dat, která by se otázce rozdílného vlivu radiace na muže a ženy věnovala. Proto teď, když připravuje vyslání astronautek na Měsíc, hledá způsoby, jak zmírnit účinky vesmírného záření na posádky. Výsledky by mohly pomoct i pro budoucí cesty dál do Sluneční soustavy, například na Mars.

Figuríny Helga a Zohar jsou součástí experimentu MARE, který navrhlo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Experiment bude využívat dvě zcela stejné figuríny ženského těla ke zkoumání vystavení radiaci během letu mise Artemis 1. Ta má připravit půdu pro misi Artemis 2, v jejímž rámci už poletí modul Orion se skutečnými lidmi na Měsíc a zpět (bez přistání), a to možná už v roce 2025.

Ženy ve vesmíru

„Snažíme se přesně zjistit, jak úroveň radiace ovlivňuje astronautky v průběhu celého letu na Měsíc a jaká ochranná opatření by tomu mohla pomoci čelit,“ uvedl Thomas Berger, vedoucí biofyzikální skupiny v oddělení radiační biologie na Institutu leteckého a kosmického lékařství DLR.

Figuríny jsou vyrobeny z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. To vše bude podle DLR sledováno více než deseti tisíci pasivními senzory a 34 aktivními detektory záření. Helga poletí k Měsíci bez ochrany, zatímco Zohar bude mít na sobě ochrannou vestu proti radiaci nazvanou AstroRad. Vyvinula ji americká letecká společnost Lockheed Martin ve spolupráci s  izraelským startupem StemRad.

Lidské tělo čelí v kosmu rovnou několika druhům částic vesmírného záření, jež běžně zachycuje zemská atmosféra. Tato radiace mění molekuly DNA, což může mít negativní dopady na lidské zdraví. Poškození buněk obecně často souvisí s rakovinou.

Naměřená data z obou figurín tak vědcům pomohou lépe popsat nejen rizika této radiace, ale zejména ochranu, kterou by nově vyvinutá vesta ženám přinesla.  

Helgu a Zohar doplní během mise Artemis 1 ještě třetí figurína, která bude sbírat údaje o letovém zrychlení a vibracích. Velitel „Moonikin Campos“ bude sloužit zejména k výzkumu působení dynamických fází letu na lidské tělo, ale současně bude osázen také senzory pro sledování radiace. Cestu absolvuje ve skafandru Orion Crew Survival System, který by měli později využít reální lidští astronauti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 7 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 8 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 10 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 13 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...