NASA zrušila první čistě ženský výstup do kosmického prostoru. Astronautce nesedl skafandr

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že musí zrušit plánovaný vůbec první výstup dvou astronautek do volného kosmického prostoru. Příčinou je mimo jiné nedostatek vhodných skafandrů, které by oběma ženám pohodlně padly tak, aby v nich mohly splnit zadané úkoly. Těch se tak chopí smíšená dvojice.

Na začátku měsíce NASA oznámila, že do volného kosmického prostoru vystoupí z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dvě astronautky. Výstup Christiny Kochové a Anne McClainové měl být prvním, při němž se mimo stanici podívají dvě ženy současně. Jejich cílem měla být výměna baterií za modernější. Doposud byly všechny podobné výstupy vždy složené jen ze dvojic žena-muž nebo muž-muž, a to proto, že na ISS zatím létalo málo astronautek.

V pondělí ale NASA oznámila, že plány se musely změnit. Částečně je příčinou nedostatek vhodných skafandrů. McClainová se zúčastnila výstupu před týdnem a zjistila, že jí na horní polovinu těla nejlépe vyhovuje středně velký oblek. Na stanici je však jen jeden takový a ten připadá na Kochovou.

McClainová byla teprve třináctou ženou, která do vesmíru vystoupila, Kochová měla být čtrnáctou. Pátečního výstupu se tedy zúčastní Kochová společně s Nickem Haguem. McClainová ven z ISS znovu vyrazí až 8. dubna, kdy ji také doprovodí mužský astronaut, Kanaďan David Saint-Jacques. První ženou, která se výstupu do kosmického prostoru zúčastnila, byla před 35 lety sovětská kosmonautka Světlana Savická.

Příčina se může zdát malicherná, ale aby skafandr přesně sedl na tělo astronauta je při tak náročné činnosti, jako je výměna baterií, zásadní. Najít správný skafandr není tak snadné, už jen proto, že astronauti se bez pozemské gravitace „protahují“. Zvětšují se jim vzdálenosti mezi klouby a ploténkami, což vede k poměrně výraznému zvětšení těla. Například McClainová na začátku měsíce na Twitteru uvedla, že je skoro o šest centimetrů vyšší, než když do kosmu odlétala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...