Životní prostředí strana 2 z 5

Vodohospodáři s předstihem dokončují práce na protipovodňové ochraně na jihu Olomouce. Řece Moravě se vrátilo jedno z původních ramen i možnost rozlivu. Nově tudy má bezpečně protéct až čtyřsetletá voda. Další etapu protipovodňových opatření pak chystá Brno na Svratce a Svitavě, práce mají odstartovat na začátku příštího roku.

Programové jednání zástupců pravděpodobné budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ve čtvrtek pokračovalo debatami v oblastech justice, životního prostředí a místního rozvoje, a to včetně problematiky bydlení. Předseda SPD Tomio Okamura po první části čtvrtečních rozhovorů uvedl, že předpokládá, že program možné budoucí vlády bude počítat s referendem. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová to potvrdila s tím, že program bude vylučovat hlasování o závazcích z EU a NATO.

Francouzská energetická společnost TotalEnergies klamala spotřebitele reklamní kampaní, která porušila zákon o takzvaném greenwashingu. Rozhodl o tom tamní občanskoprávní soud, a to v prvním rozsudku podle daného zákona. TotalEnergies v kampani v roce 2021 zobrazovala převážně větrné a solární elektrárny a tvrdila, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální. To bylo podle soudu zavádějící.

Čína nedávno uvalila nové restrikce na vývoz vzácných zemin do zahraničí. Jde o prvky, bez nichž se nedají vyrábět moderní technologie jako baterie a součástky automobilů, ale také vojenské přístroje, jako jsou drony. Evropa si tak opět uvědomila, jak moc je v tomto ohledu na zdrojích zvenku závislá – není v tom ovšem sama. Významná část těžby totiž neprobíhá v samotné Číně, ale za netransparentních a neregulovaných podmínek v zahraničí, především v konfliktem zmítaném Myanmaru.

Vyhrocené spory mezi kontroverzním podnikatelem Zdeňkem Boříkem a Předslaví na Klatovsku, trvající roky, dále gradují. Občané mají kvůli neshodám podnikatele s obcí radioaktivní vodu, protože část stavby nového vodovodu zablokovala firma, v níž Bořík působil. Stavbě brání také ekologický spolek Medvěd – ten ale podle verdiktu soudů nemá s ekologií nic společného a funguje pouze jako nátlaková organizace v podnikatelových službách.

Lidé na Hradčanském náměstí v Praze protestovali proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Podle kritiků by to ohrozilo ochranu přírody. Demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ. Šéf Motoristů a možný kandidát na vedení resortu Petr Macinka obavy ekologů odmítá.

V míře znečišťování životního prostředí nejsou plug-in hybridy ve skutečnosti tak vzdálené benzinovým automobilům, jelikož reálné údaje o emisích jsou skoro pětkrát vyšší, než uvádějí laboratorní testy. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla nezisková organizace Transport and Environment. Analýza zahrnovala 800 tisíc automobilů zaregistrovaných v Evropě v letech 2021 až 2023.

Členské státy Mezinárodní námořní organizace (IMO) v pátek rozhodly o ročním odkladu rámcového návrhu, jehož cílem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů v mezinárodní námořní dopravě. Proti návrhu dlouhodobě vystupoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters uvedla, že odklad návrhu je porážkou mimo jiné pro Evropskou unii.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Nejcennější část Křivoklátska by se neměla stát národním parkem, shoduje se většina sněmovních stran, uskupení Stačilo! a Motoristé. Pro plán, o který usilovala současná vláda, je podle průzkumu ČT nyní pouze koalice SPOLU a Piráti. Většina se zformovala i proti zálohování PET lahví a plechovek. Prosazovala by to koalice SPOLU, SPD uvedlo, že je spíše proti, STAN i Stačilo! by tento systém zavedly jen u plechovek.

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila za prosincovou havárii na řece Odře společnostem BorsodChem a GALVAN CZ pokutu, potvrdila ČT mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Při nehodě došlo k úniku kyanidu a zinku, které otrávily desítky ryb. Podle šetření inspekce měly obě společnosti s těmito látkami nakládat v rozporu s předpisy. Rozhodnutí nejsou zatím pravomocná, jedna ze společností se už odvolala.

V sobotu uplyne pět let od rozsáhlé ekologické havárie na řece Bečvě. Do řeky tehdy unikly chemikálie, které zničily život ve vodě na zhruba čtyřicetikilometrovém úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Viník bezprostředně po události nebyl znám. Nejprve padlo podezření na chemičku Deza, pozdější vyšetřování však ukázalo na společnost Energoaqua. Její vinu potvrdil i soud, trest ale firmě neuložil, protože se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Někteří experti považují otravu Bečvy za stále neobjasněnou. Dle rybářů tok dosud není v takové kondici jako dřív.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 18. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma životního prostředí a zemědělství Lukáš Blažej Chorovský (Piráti), Tomáš Dubský (STAN), Milan Křupka (Přísaha), Petra Novotná (SPD), Marie Pěnčíková (Stačilo!), Berenika Peštová (ANO), Marek Výborný (SPOLU) a Jaromír Wasserbauer (Motoristé).

Evropská komise vyhoví návrhu Česka a dalších států a připraví návrh na zastropování cen nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi CNN Prima News. Rozhodnutí zároveň označil za velký úspěch, byť českým cílem je tyto emisní povolenky vůbec nezavádět, dodal. K tomu se však dosud nepodařilo získat většinu.

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.

V Hustopečích na Břeclavsku unikla z firemního areálu nafta do potoka Štinkovka. Hasiči se ji od úterý snaží zastavit. Povodí Moravy nainstalovalo nornou stěnu na přečerpávací stanici u Novomlýnských nádrží, aby se látka nedostala do tamních lagun. Podobné opatření kvůli ochraně rybníka přijala i obec Šakvice. Případem se zabývá hustopečský odbor životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nařídila odvoz plastového odpadu z nelegální skládky v Lenešicích na Lounsku. Z té se podle místních šířili do okolí švábi. To ovšem podle starosty obce Zdeňka Plačka (nestr.) nikdo nedokáže potvrdit a radnice, která za opatření proti šíření hmyzu dala už dvě stě tisíc korun, nemá vůči komu podnikat právní kroky, aby mohla škodu vymáhat. Majitelem odpadů je společnost ETW. Ta situaci nechce blíže komentovat. V minulosti pouze uvedla, že podle ní nejde o odpad, ale o materiál určený k dalšímu zpracování. To ovšem ČIŽP odmítla a balíky nařídila odvézt do konce září. Proti společnosti už také vede přestupkové řízení. V něm jí může uložit pokutu až 25 milionů korun.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) už třicet let zkoumá, jaké hrozby z životního prostředí nejvíc ovlivňují českou populaci. V nově vydané výroční zprávě popsal, jaké jsou aktuální trendy, které mají zdravotními dopady. Tedy hlavně znečištění ovzduší, vody nebo hluk. Ale i to, jaké chemické látky se dostávají do těl z potravin.

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Stát formou dotací poskytne až patnáct miliard korun na posílení přenosových a distribučních soustav v Česku. Peníze budou moci čerpat provozovatelé sítí na připravované projekty. V případě maximálního využití peněz by se výkon tuzemských sítí mohl zvýšit až o devět gigawattů, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. Rakouský deník Der Standard upozorňuje, že v USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.