Životní prostředí strana 4 z 5

Nejen opozice, ale i koaliční partneři kritizují ohlášené dotace Oprav dům po babičce. Jde o další formu podpory z programu Nová zelená úsporám, která slibuje až milion korun na zateplení. Někteří koaliční partneři navrhují, aby na ni měli nárok jen lidé s nižšími příjmy anebo menšími domy. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale i dosud mohli žádat o příspěvek všichni a energetické úspory se vyplatí. Koalici o tom chce přesvědčit.

Ostrava má k dispozici mapu, která ukazuje, ve kterých částech města je nejvyšší nebo nejnižší povrchová teplota. Data mohou posloužit městskému ateliéru při plánování nové výstavby. Ukazují, že nejteplejšími místy jsou v Ostravě centrum města, obchodní centra či průmyslové areály, naopak v Porubě je povrchová teplota nejnižší. Mapu vytvořili na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TU).

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Útok na Kapitol byla bezprecedentní situace, která se stala před mýma očima, vzpomíná na události z ledna 2021 teď už bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba, který strávil v USA šest let. Míra, se kterou v jednu chvíli Trump šířil lži a dezinformace, byla podle Kaliby už extrémní. Novinář by ale měl už z principu přistupovat podezřívavě ke každé hlavě státu, upozorňuje. Co byl při natáčení reportáží pro něj největší oříšek? A jak se ze „sporťáka“ stal zahraničním reportérem? I o tom mluví Kaliba v podcastu Background ČT24.

Patnáct zástupců ukrajinských samospráv, neziskového sektoru nebo univerzit se účastnilo stáže, na které mohli najít inspiraci, jak ekologicky obnovit válkou zničenou zemi. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem stáž, na které si lidé z Česka a Ukrajiny vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vykoupilo už přes 85 procent pozemků na výstavbu úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Stavební povolení očekává ještě v tomto roce, samotnou stavbu by mělo zahájit do konce toho příštího, řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Zásah stavby do přírody bude ŘSD kompenzovat v šestnácti lokalitách, nad Počernickým rybníkem například vzniká biotop pro vodní ptactvo.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo tři sta zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.

Dceřiná společnost pražského dopravního podniku (DPP) Pražská strojírna dokončila na střechách hal a skladů ve svém areálu ve Vinoři největší fotovoltaickou elektrárnu v metropoli. Informovali o tom zástupci firmy a vedení magistrátu. Solární panely budou podle ředitele strojíren Roberta Masaroviče po většinu roku schopny dodávat veškerou elektřinu, kterou podnik spotřebuje, a ještě zhruba třetina zbyde k prodeji do distribuční sítě. Vybudování elektrárny stálo 27 milionů korun.

Pražští hasiči zasáhli proti úniku nafty na hladině Vltavy poblíž Štefánikova mostu. Skvrně o rozloze zhruba 50 krát 50 metrů zabránili v dalším šíření s použitím sorpčních válců. Na Twitteru to uvedl mluvčí hasičů Martin Kavka. Zdroj úniku bude zjišťovat policie, řekl její mluvčí Richard Hrdina.

Situace v automobilovém průmyslu se pomalu stabilizuje. Loni se mu i přes problémy s chybějícími díly podařilo růst – celkově o třináct procent na tržbách i exportu. Pozitivně vidí i vývoj pro letošní rok. Producenti osobních aut už vyrábějí podobným tempem jako před covidem. Situace v dodavatelském řetězci ještě podle nich sice není zcela bez problémů, čekací doba na nové vozy už se ale zkracuje.

Britská metropole se proměňuje v nízkoemisní město. Starosta Londýna Sadiq Khan chce nově placenou zónu pro vjezd aut, která nesplňují ekologické limity, rozšířit na celou metropoli. Okrajové části se ale bouří a napadly návrh u vrchního soudu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý souhlasila s plánem Japonska vypouštět do oceánu radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a tsunami. Informovala o tom agentura Reuters, podle které proti plánu protestují někteří místní obyvatelé či Peking.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Kyjevě setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinila tak v rámci mezinárodní pracovní skupiny, která má posoudit dopady ruské invaze na životní prostředí Ukrajiny.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

V rybníku v pardubické části Drozdice uhynulo v sobotu asi osm set kilogramů ryb. Příčina znečištění vody a úhynu zatím není známa. Hasiči začali rybník ředit čistou vodou. Informoval o tom starosta městského obvodu Pardubice IV Jan Procházka (ANO). Obvodu, jehož součástí Drozdice jsou, rybník patří. Případem se zabývá i policie, podle ní se škoda pohybuje kolem sta tisíc korun.

Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o emisním obchodování, od níž si slibuje zásadní proměnu české energetiky. Veškeré výnosy z prodeje povolenek mají jít podle ní na opatření spojená s útlumem uhlí a s ochranou klimatu – což bude rozdíl oproti současnosti. Zatím peníze plynou do státního rozpočtu a v něm jsou zčásti využívány i na jiné než ekologické účely.

Dvě obce na Blanensku – Žďárná a Suchý – budou mít novou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci. Pojme splašky od mnohem víc lidí, než v obcích žije. V oblasti je s odpadními vodami dlouhodobý problém. Lidé tam zatím mají jen obyčejnou kanalizaci, nevyčištěná voda tak odtéká přímo do místního potoka. Ten protéká místy, kde začíná rozsáhlý podzemní jeskynní systém Moravského krasu.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost Dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Píše to portál gazeta.pl s odvoláním na europoslankyni za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) Annu Zalewskou. Ta na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii s textem rozsudku ze 31. května.

Čistší ovzduší, nižší emise skleníkových plynů, ale přibylo třeba odpadu, který navíc dál končí ve velkém na skládkách. To je vývoj za posledních třicet let v Česku. Podrobnosti nabízí veřejnosti nový web, který v pondělí spustilo ministerstvo ke Světovému dni životního prostředí. Hlavními tématy nyní budou podle šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) proměna energetiky a adaptace na změny klimatu. Ministerstvo zemědělství chce zase podpořit agrolesnictví, tedy výsadbu stromů na zemědělské půdě – na polích i pastvinách.

U východomaďarského Debrecínu začíná stavba obří továrny na baterie pro elektromobily. Je to čínská investice za víc než sedm miliard eur. Maďarsko doufá, že se díky ní stane globálním producentem lithium-iontových baterií v době, kdy svět přechází na elektromobily, aby omezil emise skleníkových plynů. Projekt má ale řadu odpůrců.