Milan Brunclík strana 2 z 2

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.

Elektrárna Mělník III po dekádách spalování uhlí přejde na nízkoemisní zdroje. Jako první vznikne paroplynový cyklus, ale plán do roku 2030 počítá i s energetickým využitím odpadu, fotovoltaikou nebo bateriemi. Lokalita zásobuje teplem 230 tisíc domácností, včetně poloviny Prahy. Modernizace vyjde zhruba na padesát miliard korun.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Sněmovna po mnoha hodinách debat dokončila druhé kolo schvalování vzniku národního parku Křivoklátsko. Jeho potřebnost opět obsáhle zpochybňovali zejména poslanci ANO, kteří spolu se zástupci SPD vytvoření parku odmítají. Poukazovali především na nesouhlasný postoj místních obyvatel a obcí s vytvořením parku. Dolní komora kvůli tomu asi ve vládní novele o ochraně přírody přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních.

Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Výpočet ČT vychází z dubnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci. Opozice, ale i část koalice, je skeptická.

Resort dopravy chce podpořit výzkum, který by dal ještě šanci spalovacím motorům. I proto, že taková auta budou v provozu zůstávat. Aby prostor dostaly různé technologie, prosazuje Česko také v rámci Evropské unie. Otázkou je zatím dostupnost alternativních paliv a vyšší cena.

Řada lidí využila čtyři dny velikonočních svátků prodloužené ve školách o jednodenní prázdniny k odjezdu na dovolenou či výlet po Česku. Tisíce turistů například vyrazilo do Adršpašsko-teplických skal, nebývale velký zájem o pobyt zaznamenaly také hotely a penziony v lázeňských oblastech. Někteří spíše využili možnosti pronajmout si dočasně chatu nebo chalupu.

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.

Vládní koalice už nepočítá s tím, že by v aktuálním volebním období stihla prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se ale Česko zálohám do několika let nevyhne. Odpadové firmy naopak chtějí zlepšovat třídění.

Přestože ceny za energie v Česku klesají, domácnosti na nich chtějí nadále šetřit. Ukázal to aktuální průzkum Ipsos pro společnost ČEZ. Místo snižování spotřeby roste zájem o inovace a opatření, která přinášejí větší úspory, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Nějaká úsporná opatření realizovala podle průzkumu polovina domácností a ta druhá je má v plánu.

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.

Nové domy by postupně měly vznikat v bezemisním standardu. Počítá s tím unijní směrnice o energetické náročnosti budov. Bude se týkat i těch stávajících, ale ne tak přísně, a ministerstvo průmyslu chce při úpravách legislativy brát ohled na české podmínky. Právě budovy přitom spotřebují čtyřicet procent energie. Na jejich renovace má jít do konce dekády z různých zdrojů asi 200 miliard korun.