Lékař strana 3 z 5

V Česku letos rychleji přibývá nemocných s černým kašlem. Od začátku roku laboratoře potvrdily přes 630 případů, z toho jenom na jihu Čech stovku. To je třikrát více než za celý loňský rok. Dávivý černý kašel je převážně mezi dětmi a středoškoláky. Těžkému průběhu onemocnění zatím brání hlavně očkování dětí.

Přibývá mladých lidí, kteří mají invalidní důchod kvůli duševní chorobě. Jen ve věku do devatenácti let jich loni pobíralo dávku přes třináct set. Stále častěji kvůli úzkostným poruchám i těžkým depresím. Podle specialistů může být důvodem mimo jiné špatná dostupnost včasné péče.

Čekárny lékařů, zejména pediatrů, se v posledních dnech znovu plní. Mezi nejčastější příznaky patří horečky, zvracení nebo bolesti hlavy. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je dětských pacientů o pětinu víc než týden předtím. Výrazně narostl hlavně počet lidí s chřipkou, a to o více než 80 procent. Podle SZÚ by se mohla rozvinout v epidemii.

Česko darovalo Izraeli kompletní sanitní vůz. Peníze se vybraly díky sbírce spolupořádané českou pobočkou Židovského národního fondu. Zdravotnické vozidlo je určeno pro kibuc Be’eri v jižním Izraeli. Do doby, než se do vypleněné vesnice vrátí její obyvatelé, budou sanitku používat armádní lékaři.

Nedostatek lékařů v menších městech a obcích se snaží Liberecký kraj podpořit dotačním programem. Města mohou žádat o peníze na mzdy lékařů nebo sester, případně na vybavení ordinace. Loni bylo v dotačním programu přes čtyři miliony korun, nepodařilo se ho ale vyčerpat.

Česko v uplynulém roce zaznamenalo nejvíc případů spály za posledních deset let. Podobným tempem přibylo i nakažených svrabem nebo legionelózou. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle statistik přibylo i případů záškrtu a černého kašle.

Lékaři po celém Česku stahují výpovědi z dobrovolných přesčasů. Část nemocnic tak od ledna začala fungovat ve standardním režimu a vrátila se k plánovaným zákrokům a běžné pracovní době. V některých zařízeních ale vyjednávání s odbory ještě nejsou u konce.

Všech pět nemocnic Pardubického kraje se během ledna postupně vrátí k běžnému režimu. Vyjednávání o podobě nové kolektivní smlouvy sice zatím ukončené není, vedení se však podařilo s odborovými organizacemi domluvit na dodatku k dosud platné kolektivní smlouvě a zakotvit do interního dokumentu institut čtyřiadvacetihodinové přítomnosti na pracovišti, jak to vyžaduje novelizovaný zákoník práce. Podle novely musí s tímto krokem souhlasit také všichni zaměstnanci, jichž se tato provozní změna týká, řekla mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Zástupci vlády a zdravotníků podepsali dohodu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která by měla ukončit prosincový protest lékařů. Jejich krok v některých nemocnicích výrazně omezil provoz, byla odložena plánovaná vyšetření nebo operace. Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po podpisu dohody lékaře v nemocnicích vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli. Někteří ale již prohlásili, že tak navzdory dohodě udělat nehodlají.

Lékaři by měli v pátek začít stahovat své výpovědi z přesčasové práce, řekl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09), zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Podmínkou je ale podpis finální dohody. Válek sdělil, že všichni účastníci schůzky projevili souhlas s nabídkou na růst platů ve zdravotnictví a předloží ji organizacím ke schválení. Dohoda počítá s růstem výdělků lékařů o pět až patnáct tisíc korun, u ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických pracovníků o pět procent.

Česko je v půli prvního víkendu poznamenaného protestem v nemocnicích. Většina lékařů zatím výpovědi z přesčasů nestáhla. Čekají na závěry pondělní schůzky s ministrem zdravotnictví. Akutní péči se všem zařízením, která ČT oslovila, podařilo zajistit. V sobotu v nich ošetřovali hlavně úrazy spojené se zimním počasím.

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Události, komentáře vyjádřil svůj údiv nad tím, že viceprezident České lékařské komory Jan Přáda lékaře nevyzval, aby vzali zpět výpovědi přesčasové práce. „Myslel jsem, že došlo k dohodě s panem premiérem. Předpokládal jsem, že i vy věříte panu premiérovi,“ řekl. Přáda namítl, že zatím není schopný lékařům říci, kolik dostanou přidáno. „Nestačí mi slovo, ale potřebuji čísla, ta v tento moment nemáme,“ zdůraznil.

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.

Poslanci ve čtvrtek na mimořádné schůzi schválili novelu zákoníku práce, která umožní v nemocnicích čtyřiadvacetihodinové služby. Ruší také nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Novelu předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) spolu s šéfem resortu zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Sněmovna ji schválila zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců.

Kvůli výpovědím z přesčasů klesne v některých nemocnicích v prosinci počet operací – ve srovnání s loňskem až o desítky procent. Někde podle ředitelů hrozí i částečné omezení akutní péče.

Tisíce lékařů podle zástupců České lékařské komory (ČLK) dál trvají na tom, že nebudou v prosinci pracovat přesčas. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka to bude znamenat výrazné omezení zdravotní péče. Ministerstvo protestujícím podle resortního náměstka Václava Pláteníka (KDU-ČSL) navrhovalo na růst odměňování vyčlenit až 8,5 miliardy korun z úhradové vyhlášky, s čímž jednající nesouhlasili. Proto podle Pláteníka platí původní návrh jen na 6,8 miliardy korun a jednání považuje za uzavřená. Premiér Petr Fiala (ODS) později řekl, že se v týdnu chystá sejít s mladými lékaři.

Nemocnice, které oslovily Česká televize a ČTK, od prosince neomezí akutní péči, někde zruší plánované operace a vyšetření, případně zkrátí pracovní dobu ambulancí. Část lékařů od začátku příštího měsíce vypověděla přesčasy, chtějí tak podpořit požadavky na změny zákoníku práce a zvýšení základní mzdy či platu. V celé zemi podle údajů České lékařské komory (ČLK) vypovědělo přesčasy přes šest tisíc lékařů.

Respirační onemocnění se v posledních týdnech šíří v Česku rychleji. Mezitýdně případů těchto onemocnění sice mírně ubylo, odborníci ale očekávají, že tenhle trend se otočí. Výrazný nárůst v posledních dnech zaznamenávají zdravotníci u covidu-19 a některé nemocnice kvůli tomu mění režimy návštěv na odděleních. Největší poptávka v lékárnách je stále po penicilinových antibiotikách, stále však chybí v sirupech, a to ačkoliv měla první mimořádná dodávka dorazit do Česka tento týden.

Muži ve věku nad 50 let by neměli zapomínat na preventivní vyšetření prostaty. Zdravotníci na čtvrteční konferenci upozornili, že v Česku ročně umírá na rakovinu prostaty 1400 lidí, a to kvůli pozdní diagnostice nádoru. Když se na něj přijde včas, lze dobře léčit. Od příštího roku by měl s prevencí pomoci screeningový program rakoviny prostaty hrazený pojišťovnami.

Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, jestli pacientům hrozí infarkt, až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu téměř u padesáti procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání se zástupci zdravotnických odborů oznámil, že slyšel odmítnutí svého návrhu. Nabízel navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun s růstem tarifů o pět procent. To byla podle ministra nejvyšší možná nabídka. Reagoval tím na protesty lékařů, část z nich odmítla od prosince sloužit přesčasy, chtějí tak podpořit své požadavky na změny v odměňování, vzdělávání a přesčasové práci. Česká lékařská komora (ČLK) a odbory podle prezidenta Milana Kubka trvají na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu. Další schůzka se má konat v pondělí.

Výpovědi z přesčasů podalo podle zástupců České lékařské komory (ČLK) více než 6100 lékařů. Nemocnicím budou chybět ve směnách; od 1. prosince podle doktorů sice bude zajištěná akutní péče, odloží se ale tisíce ambulantních návštěv a stovky operací. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů ČLK to řekla její zástupkyně Monika Hilšerová. Ve velkých i menších nemocnicích jsou podle sekce oddělení, která mají sedmdesát až sto procent protestujících lékařů. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) se s lékaři sejde v úterý, představit jim chce návrhy na navýšení základních platů a jejich propočet do výplatních pásek zdravotníků.

Požadavky lékařů na finanční ohodnocení podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) převyšují možnosti resortu. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, a to dva dny před dalším jednáním ministra Vlastimila Válka (TOP 09) s odbory a zdravotníky v takzvané zdravotnické tripartitě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda sdělil, že pokud se lékaři s resortem na jednání domluví, stáhne výzvu, na základě které by lékaři měli od prosince vypovědět přesčasy.