Nová Huť propustí asi 250 lidí

Nahrávám video
Rozhovory s ředitelem Nové Huti Strouhalem a odborovým předákem Slaninou
Zdroj: ČT24

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.

Zkrachovalou huť koupila v konkurzu firma bývalého ministra Martina Peciny. Nový vlastník podnik převzal před měsícem i s přibližně 2350 aktivními zaměstnanci. „Počítáme ještě s redukcí. Cílový stav za mě je dostat se někde ke dvěma tisícům,“ řekl už tehdy Strouhal.

V pondělí uvedl, že už když si dělali analýzu při koupi podniku, zjistili, že zaměstnanců je víc, než je huť v současnosti schopna uživit a využít. „To znamená, musíme dneska trošičku zredukovat a hlavně změnit i vnitřní strukturu zaměstnání,“ sdělil ČT ředitel.

Firma podle něj snižuje počet režijních zaměstnanců. „Naopak nabíráme přímo výrobní dělníky. Respektive nabízíme i redukovaným zaměstnancům, že tady můžou zůstat a mohou se přesunout například z údržby třeba na linky.“

Společnost si podle něj váží dlouholetých zaměstnanců, kteří jsou ‚srdcaři‘ a s podnikem žijí. „Takže se snažíme upotřebit třeba ty, kteří jsou v dělnických profesích na údržbě, právě přesunem na linku tak, aby nám pomohli tam, kde to huť dneska potřebuje,“ komentoval Strouhal.

Odborům se propouštění nelíbí

„Celou dobu, co jsme jednali se zástupci nového vlastníka, jsme byli ujišťováni, že pokud ještě dojde k nějaké redukci, tak se to nebude týkat dělnických profesí. Ale bohužel z 250 je to 154 dělnických míst,“ sdělil odborový předák Slanina.

Jde podle něj hlavně o lidi z údržby. „Zařízení, které se tady provozuje, je hodně specifické a jedinečné, takže pokud my přijdeme o experty, co umí a vůbec znají to zařízení, tak to já za sebe vnímám do budoucna jako velký problém,“ pokračoval.

Se zaměstnavatelem budou odbory ještě jednat, hlavně o seznamech zaměstnanců. „Pokud zaměstnavatel dodrží legislativu, tak my nemáme moc možností, jak mu v tom zabránit. Jenom se mu budeme snažit, a děláme už to teď, vysvětlit, že do budoucna to bude velký problém,“ doplnil Slanina.

Ředitel uvedl, že za více než měsíc, kdy je v podniku, ho některé věci překvapily příjemně. „Například se daří namotivovávat lidi, kteří tady dlouho byli, k tomu, aby nám pomáhali. Je vidět, že nám začínají věřit, začínáme si budovat důvěru a začíná se huť zvedat. V minulém měsíci jsme díky tomu měli rekordní výrobu za posledního tři a půl roku,“ řekl.

Dluhy a konkurz

Liberty Ostrava skončila v konkurzu poté, co se dostala do dluhů, které nedokázala splácet. Před měsícem insolvenční správce celý podnik prodal za 3,01 miliardy korun jedinému zájemci, společnosti bývalého ministra Peciny. Od října podnik působí pod názvem Nová Huť.

Fungují v něm tři závody, jejichž provoz tollingově financují jiné firmy. Při takovém financování tollingová společnost pořizuje materiál, poskytuje ho výrobci a za zpracování mu dává odměnu. Prvovýrobu, tedy výrobu oceli, Liberty Ostrava ukončila, když předloni odstavila vysokou pec a loni koksovnu.

Rekordní výroba je podle ředitele společným dílem všech tří provozů: rourovny, Steckelovy válcovny, to znamená výroby svitků a plechů, a středojemné válcovny. „Máme poptávku po našich výrobcích, povedlo se nám vyřešit i nějaké kvalitativní problémy, které tady historicky byly, pouští se první investice, takže tohleto všechno pomáhá. No a samozřejmě, snažíme se lépe řídit výrobu, lépe řídit i návoz materiálu,“ popsal Strouhal.

Nejlepším provozem z hlediska přidané hodnoty je podle něj rourovna. „Na druhou stranu je to zase nejstarší trať, která tady je, takže má problémy, co se týká spolehlivosti výroby. Nicméně tam se nám daří navyšovat asi nejvíce. Steckelova válcovna jako nejmodernější provoz jede téměř bez problémů. Je akorát víceméně závislá na tom, abychom dostali včas kvalitní bramy (polotovary). No a středojemná válcovna zatím jede takovým ještě ne úplně optimálním režimem, funguje v podstatě tři týdny z měsíce,“ dodal ředitel. Firma se tam snaží o navýšení výroby.

„Proběhly investice do pecí, tak aby se zvýšila efektivita využití plynu a abychom zbytečně neztráceli peníze na energii, a chystáme investice do strojního vybavení, do kontroly kvality a podobně,“ ukončil Strouhal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Ošetřenky pomáhají hradit zdravotní péči lidem bez domova v ordinacích Armády spásy

Lidé mohou od začátku dubna opět přispět na zdravotní péči pro bezdomovce a další lidi ze sociálně vyloučených skupin zakoupením takzvané Ošetřenky od Armády spásy. Peníze z poukazů pomáhají hradit ošetření, léky nebo vyšetření pro pacienty, kteří kvůli absenci pojištění či kvůli sociálním problémům zůstávají mimo běžný zdravotní systém.
23. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Kauza znečištění řeky Odry končí. Ministerstvo potvrdilo firmě pokutu sto tisíc

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo pokutu sto tisíc korun společnosti BorsodChem MCHZ za znečištění řeky Odry v roce 2024. České televizi to sdělila mluvčí resortu Veronika Krejčí. Firma s pokutou nesouhlasí, ale žádné další kroky už podnikat nebude, uvedla mluvčí společnosti. Pokutu udělila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) poprvé minulý rok v září, v prosinci ale MŽP rozhodnutí zrušilo, inspekce rozhodla znovu letos v únoru. Firma měla do řeky vypouštět kyanid a zinek, které mohly otrávit desítky ryb.
23. 4. 2026

Hrdinu hry Velryba tíží samota. A jeho představitele dvě stě kilo navíc

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) uvedlo v české premiéře hru Velryba, která je známá díky stejnojmenné filmové adaptaci. Hlavního hrdinu příběhu od amerického dramatika Samuela D. Huntera trápí morbidní obezita a samota. Pro hereckého představitele postavy Charlieho znamená každé představení zásadní proměnu, při níž opticky přibere dvě stě kilogramů.
22. 4. 2026

Rozdělení peněz je třeba změnit, potřeby krajů se ale liší, říkají hejtmani

Současný systém přerozdělování peněz mezi kraji je zastaralý a nespravedlivý, kraje by měly najít shodu na návrhu, který předloží vládě, shodli se v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským hejtmani Pardubického kraje Martin Netolický (MY) a Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Vláda návrh změn, jenž měl zvýšit podíl krajů na daních a upravit kritéria přerozdělování a který podal Pardubický kraj, odmítla. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) by debata měla proběhnout právě až ve chvíli, kdy se kraje shodnou na společném návrhu.
21. 4. 2026

Vaňková a Svoboda nebudou obhajovat primátorský mandát

V podzimních komunálních volbách nebudou obhajovat mandát primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) ani primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS). Vaňková oznámila, že nebude znovu kandidovat ze zdravotních důvodů. Z ostravské komunální politiky zase odchází zastupitel a dřívější dlouholetý primátor města Tomáš Macura (nestr., dříve ANO), který mezi důvody zmiňuje deziluzi z politiky posledních let. Komunální volby se letos konají devátého a desátého října.
16. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026
Načítání...