AI předčila svými předpověďmi nejlepší meteorologický model

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).

Moderní předpovědi počasí jsou tak přesné, že umožňují nejen tak obyčejné věci, jako si třeba naplánovat výlet, ale dokonce i varovat obyvatele včas například před povodní. Takzvané ansámblové modely nabízejí řadu scénářů a pak hledají pravděpodobnosti jejich úspěchu. Něco podobného teď udělala umělá inteligence GenCast od Googlu – její výsledek je přitom mnohem lepší než ten, který dokáží vytvořit lidé společně se superpočítači.

GenCast na podzim představili jeho autoři v odborném článku, který vyšel v žurnálu Nature. Vědci ho otestovali proti tomu nejlepšímu, co mohou nabídnout klasické meteorologické modely. A tím je systém Evropského střediska pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF). Podle výsledků byl GenCast lepší – byl nejen rychlejší, ale také vysoce spolehlivý při předpovídání denního chodu počasí i extrémních jevů, jako jsou cyklóny a vlny veder.

GenCast podle této studie představuje oproti starším, takzvaným deterministickým modelům opravdový evoluční skok. Ty dokázaly vytvořit jen jedinou předpověď, GenCast jich ale produkuje rovnou asi pět desítek, výsledek pak vytváří posouzením jejich pravděpodobnosti.

Technologický skok

GenCast využívá difuzní modely, což je typ generativní umělé inteligence, který se dříve používal při generování obrázků, videí a hudby. Model je přizpůsoben geometrii Země a přesně simuluje složité vzorce počasí.

Testy proběhly asi na 1300 scénářích z nedávné minulosti, přičemž se ukázalo, že AI překonala evropský model v 97,2 procenta těchto případů. Zejména u předpovědí na delší dobu rozdíl vynikal – AI byla lepší u 99,8 procenta scénářů, které se dívaly víc než 36 hodin vpřed.

Například při předpovědi extrémních veder nebo silného větru poskytoval GenCast výsledky, které přinášely „vyšší ekonomickou hodnotu“. To znamená, že kdyby se podle nich lidé řídili, ochránili by více majetku, než kdyby se spolehli na standardní předpovědi.

Jedním z výrazných příkladů byl tajfun Hagibis. Sedm dní před dopadem na pevninu předpověděl GenCast širokou škálu možných cest, které se následně zúžily do přesného a přesného shluku, když se bouře přiblížila k Japonsku.

Rychlost a možnosti

Další důležitou vlastností systému GenCast je jeho efektivita. Zatímco tradiční modely vyžadují několik hodin práce na superpočítačích, GenCast vygeneruje patnáctidenní predikci za pouhých osm minut.

Potenciální aplikace GenCastu sahají daleko za počasí. Lepší předpovědi mohou například v oblasti větrné energie zvýšit spolehlivost obnovitelných zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 1 hhodinou

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 3 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 4 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 8 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 9 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...