Meteorologie strana 2 z 3

Během letošního léta bylo ohlášeno nepočítaně teplotních rekordů, ať už v Česku nebo dalších zemích Evropy či v Severní Americe. Příčinou je nejen klimatická změna způsobená člověkem, vliv někdy může mít i „okurková sezona“.

Když 19. července zasáhly velké části jižní Evropy silné bouřky, přinesly také silné krupobití. Podle odborníků Evropské laboratoře pro silné bouře (ESSL) se jednalo o „obří krupobití“, což znamená, že padaly kroupy o průměru větším než deset centimetrů. Jedna z krup dokonce svými šestnácti centimetry překonala dosavadní evropské záznamy. Prvenství jí ale nevydrželo dlouho – už 24. července v Itálii naměřili kroupu o průměru devatenácti centimetrů.

Letní sezona je obdobím, kdy se člověk nejčastěji setkává s dešťovými kapkami, ať už jde o ty menší v trvalejších srážkách, nebo ty velké padající v prudkých přeháňkách a bouřkách. I tak běžná věc, jako je déšť nebo kapka, v sobě skrývá celou řadu zajímavostí a možná i překvapivých detailů.

Nová meteorologická družice, jež od loňského prosince sleduje z oběžné dráhy hlavně Evropu, poslala zpátky na Zemi první snímky, které díky většímu rozlišení a lepší barevnosti zpřesní předpovědi počasí.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Každý obor má svůj slang, tedy sadu specifických pojmů a označení. Nicméně občas některé z těchto pojmů proniknou i k veřejnosti, a naopak někdy se hovorové označení postupně vžije i mezi odborníky. Platí to i o meteorologii.

Klimatické změny ovlivní lidskou společnost ve 21. století zcela zásadním způsobem, většinou k horšímu. Shodují se na tom všechny klimatické modely. Nový výzkum ale přece jen našel drobné pozitivum – v řadě oblastí zřejmě přibude duh.

Před 30 lety byl srpen podle meteorologů nejen extrémně teplým měsícem, ale také dosud nejsušším srpnem. Tomu odpovídal rekordní počet požárů. Jeden z nejrozsáhlejších propukl nedaleko obce Lozorno u Bratislavy – ani třetí den se ho nepodařilo zásahovým jednotkám lokalizovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Maďarská vláda na sobotu plánovala „největší ohňostroj v Evropě“ k oslavám státního svátku. Národní meteorologická služba ale předpověděla na onen večer silné bouřky, a tak úřady oslavy odložily. Jenže bouře nakonec nepřišly a vláda Viktora Orbána posléze odvolala vedení meteorologického ústavu. Důvody neuvedla.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Gregor Johann Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti – oboru, který se později začal nazývat genetika. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku po páteční 21. hodině informoval, že u Uherského Hradiště se zformovala supercelární bouře. Už v podvečer skončily kvůli bouřkám bez proudu tisíce domácností v Královéhradeckém kraji. Bouřky s přívalovým deštěm a kroupami hrozí během večera na většině území republiky, například v Ostravě déšť přerušil probíhající hudební festival.

Oblaky patří k nejnápadnějším projevům počasí, kterých si kromě meteorologů běžně všímá prakticky každý. Vyčíst z nich, co nás čeká a jestli bude pršet nebo bouřit, není úplně jednoduché, mraky totiž mají velmi pestrou škálu podob.

Zemřel meteorolog a bývalý moderátor počasí České televize Ján Zákopčaník. Bylo mu 63 let. V České televizi působil v letech 1994 až 2004. Diváci si ho můžou pamatovat především díky jeho pozdravu „Dobrý večer a slunce v duši“.

Na pěti stanicích teploty v sobotu překonaly 35 stupňů Celsia, podle meteorologů tak šlo o  první takzvaný supertropický den v tomto roce. V neděli mohou v části Ústeckého kraje a středních Čech včetně Prahy překročit teploty až 37 stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v této části republiky zpřísnil výstrahu před vysokými teplotami na extrémní.

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Z hlediska meteorologického přinesl rok 2021 vícero překvapivých a také rekordních událostí. Měnily někdy představy meteorologů o tom, co naše atmosféra vůbec dokáže.

Svérázné vlastnosti vody, která zvyšuje svou hustotu jen do čtyř stupňů Celsia, umožňují, aby rybníky nezamrzaly odspoda. Led, který se tvoří na hladině, v zimních měsících umožňuje nejen bruslení nad tekutou vodou, ale funguje i jako izolace pro zachování života v její hloubce – včetně života ryb, které Češi loví pro svůj štědrovečerní stůl.

Během tří srpnových dní spadlo v Grónsku přes sedm miliard tun dešťových srážek, což je největší množství od roku 1950, kdy se o tom začaly vést záznamy. Je to také poprvé od té doby, kdy na nejvyšším vrcholu Grónska padal déšť a nikoliv sníh.

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.

Počasí roku 2021 se zdá být plné extrémů. Chladné jaro střídal velmi teplý červen, na jihu Moravy udeřilo tornádo, červenec je ve znamení záplav a bouřek. Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera je letošní léto více středoevropské než ta předchozí. Vydávat výstrahy proti tornádům u nás zatím ČHMÚ neplánuje. Jeho ředitel byl hostem Interview ČT24.

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Za pár dnů začínají Vánoce, pro řadu lidí nejoblíbenější svátky v roce. Nicméně pro meteorology je to s jejich oblibou trochu složitější. Jde o dny, kdy je předpověď počasí asi nejostřeji sledovanou z celého roku. A nejen to, často se po meteorolozích chtějí zázraky už před Vánocemi.