Meteorologie strana 2 z 3

Oblaky patří k nejnápadnějším projevům počasí, kterých si kromě meteorologů běžně všímá prakticky každý. Vyčíst z nich, co nás čeká a jestli bude pršet nebo bouřit, není úplně jednoduché, mraky totiž mají velmi pestrou škálu podob.

Zemřel meteorolog a bývalý moderátor počasí České televize Ján Zákopčaník. Bylo mu 63 let. V České televizi působil v letech 1994 až 2004. Diváci si ho můžou pamatovat především díky jeho pozdravu „Dobrý večer a slunce v duši“.

Na pěti stanicích teploty v sobotu překonaly 35 stupňů Celsia, podle meteorologů tak šlo o  první takzvaný supertropický den v tomto roce. V neděli mohou v části Ústeckého kraje a středních Čech včetně Prahy překročit teploty až 37 stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v této části republiky zpřísnil výstrahu před vysokými teplotami na extrémní.

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Z hlediska meteorologického přinesl rok 2021 vícero překvapivých a také rekordních událostí. Měnily někdy představy meteorologů o tom, co naše atmosféra vůbec dokáže.

Svérázné vlastnosti vody, která zvyšuje svou hustotu jen do čtyř stupňů Celsia, umožňují, aby rybníky nezamrzaly odspoda. Led, který se tvoří na hladině, v zimních měsících umožňuje nejen bruslení nad tekutou vodou, ale funguje i jako izolace pro zachování života v její hloubce – včetně života ryb, které Češi loví pro svůj štědrovečerní stůl.

Během tří srpnových dní spadlo v Grónsku přes sedm miliard tun dešťových srážek, což je největší množství od roku 1950, kdy se o tom začaly vést záznamy. Je to také poprvé od té doby, kdy na nejvyšším vrcholu Grónska padal déšť a nikoliv sníh.

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.

Počasí roku 2021 se zdá být plné extrémů. Chladné jaro střídal velmi teplý červen, na jihu Moravy udeřilo tornádo, červenec je ve znamení záplav a bouřek. Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera je letošní léto více středoevropské než ta předchozí. Vydávat výstrahy proti tornádům u nás zatím ČHMÚ neplánuje. Jeho ředitel byl hostem Interview ČT24.

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Za pár dnů začínají Vánoce, pro řadu lidí nejoblíbenější svátky v roce. Nicméně pro meteorology je to s jejich oblibou trochu složitější. Jde o dny, kdy je předpověď počasí asi nejostřeji sledovanou z celého roku. A nejen to, často se po meteorolozích chtějí zázraky už před Vánocemi.

Ovzduší v Česku je letos zatím výjimečně kvalitní. Rok 2020 by se mohl zapsat do statistik jako rok s nejnižšími koncentracemi znečišťujících látek ve vzduchu. Důvody jsou dány kombinací přírodních podmínek, chování člověka a výjimečné situace vyplývající z pandemie covidu-19.

Minulý týden, trochu v pozadí aktuálních problémů s covidem, se v meteorologii stala jedna významná událost. Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) se rozhodlo začít zveřejňovat všechny své modelové výstupy veřejnosti, bez omezení, nutnosti registrace nebo finančních poplatků. Doposud bylo volně k dispozici pouze pár vybraných map, plný přístup ke všem datům a produktům měly jen národní meteorologické organizace členských a spolupracujících států ECMWF a samozřejmě zákazníci, kteří si přístup zaplatili.

Každé dítě se dřív nebo později zeptá, proč je nebe modré. Pro dospělého se jedná o skutečnost, nad kterou se mnohdy ani nepozastaví, a když přijde zvídavá dětská otázka, často musí přiznat, že přesné vysvětlení tohoto jevu nezná. Odpověď přitom není příliš složitá. Vědcům ale rozluštění příčiny, proč je nebe modré, trvalo hodně dlouho, píše meteorolog Pavel Karas.

Přes Louisianu se přehnal silný hurikán Laura, který za sebou zanechal záplavy, výpadky proudu a poničené domy. Místní guvernér John Bel Edwards odpoledne oznámil, že živel si kromě „obrovského množství škod“ vyžádal i čtyři oběti na životech. Všechna úmrtí údajně způsobily padající stromy. Laura po přesunu nad pevninu slábla, na sever Louisiany podle meteorologů dorazila nikoli jako hurikán, ale jako méně nebezpečná tropická bouře. I v sousedním Arkansasu ale může způsobit záplavy.

Tropická bouře Marco v Mexickém zálivu zesílila na hurikán. Živel provází vítr o rychlosti 120 kilometrů za hodinu, uvedlo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Marco by měl dorazit na jih Spojených států v pondělí. Za ním postupuje tropická bouře Laura, která by se také mohla změnit v hurikán, varovalo NHC.

Meteorologové se za 10 dní rozloučí s létem, a to znamená, že velká předpovědní centra vydávají poslední sezonní výhledy na podzim 2020. Jak z nich vychází střední Evropa?

Letní počasí nabízí spoustu zajímavých meteorologických jevů. Jak se v nich vyznáte? Vědomosti prověří několik následujících otázek.

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.

Jednou z nejviditelnějších součástí koronavirové pandemie jsou zrušené lety. Aby se omezilo šíření viru, velká část států zavedla zákazy dopravy – kvůli tomu létá výrazně méně letadel. To má dopad i na schopnost předpovídat počasí.

Teplotně nadprůměrná zima, kterou letos Česko zažilo, začala poněkud předčasně probouzet přírodu a vegetaci ze zimního spánku. Velkou měrou se na tom podílel hlavně únor, který se stal jedním z nejteplejších v historii měření. V půdě byly v posledním zimním měsíci registrovány nejvyšší teploty za posledních padesát let, a to na celém území.

Každá sněhová vločka váží jen miliontinu gramu. Na zem jich během geologického vývoje planety spadlo odhadem 1035. Pod tímto číslem – jedničkou následovanou 35 nulami – se skrývá množství sněhu těžší než celá zeměkoule. A přitom každá je originál a spatřit dvě identické prakticky není možné. To je jen jedno z tajemství, které sněhové vločky mají, popisuje meteoroložka ČT Alena Zárybnická.

Na horách na severu a severovýchodě Česka má v pátek a v sobotu vydatně sněžit. Ve vrcholových a severních návětrných partiích Krkonoš, Jeseníků, Králického Sněžníku a Beskyd může během těchto dvou dnů napadnout místy 20 až 30 centimetrů, ojediněle až 40 centimetrů sněhu, uvedli meteorologové na webu infomet.cz. Vzhledem k tomu, že sněžení doprovodí čerstvý vítr, platí pro tyto horské oblasti výstraha před sněhovými jazyky a závějemi.