Předpovědi počasí se za poslední roky extrémně zlepšily. Druhý den odhadnou správně na 97 procent

Před půlstoletím byly předpovědi počasí podobně spolehlivé jako hod mincí. Před třiceti lety se podle nich dalo dost spolehlivě řídit. A v současné době se už meteorologové ve výhledu na nejbližší dny téměř nespletou.

„Ta vaše předpověď zase nevyšla“. Věta, kterou meteorologové slýchají stále poměrně často. Zcela objektivně je ale vůči nim nespravedlivá. Predikce počasí se totiž v posledních třech dekádách dramaticky zlepšily.

Dnešní odhad na čtyři dny dopředu je stejně kvalitní, jako ten na jeden den před čtvrtstoletím. Záleží samozřejmě na účelu a například i zeměpisné oblasti, pro kterou je připraven, ale obecně tahle poučka platí.

Stále lepší predikce

Hodnotit úspěšnost předpovědí počasí není úplně jednoduché, existuje jich totiž obrovské množství – od bodových prognóz určených pro danou lokalitu, přes hurikánové nebo námořní, až po všeobecné, které běžně prezentují meteorologové České televize na obrazovkách.

Právě tyto všeobecné odhady mají svou dlouhou historii. Vědci v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) je alespoň na tři dny dopředu vydávají už více než půlstoletí, a proto jsou vhodným adeptem na to, ukázat právě na nich zlepšení přesnosti. V tomto případě máme na mysli predikce pro celé území Česka, které popisují jak množství oblačnosti, tak výskyt srážek, minimální a maximální teploty a taky výskyt příslušných potenciálně nebezpečných jevů, jako jsou bouřky nebo mlhy.

Úspěšnost všeobecných předpovědí počasí ČHMÚ na 1. až 5. den za poslední půlstoletí
Zdroj: Chmi.cz

Hodnocení těchto předpovědí probíhá podle stejných kritérií už půlstoletí a posuzují se predikce na první (tedy zítra) až na pátý den (v pondělí to tedy znamená na sobotu). Ty na první den byly poměrně dobré už v polovině 70. let minulého století, protože jejich úspěšnost se pohybovala mezi 80 a 85 procenty.

To odhady na tři dny dopředu byly méně spolehlivé, s úspěšností pohybující se kolem 75 procent. Od té doby se ale úspěšnost zvýšila na současných 97 procent pro první den a více než 92 procent u třídenní predikce. Predikce na pátý den má úspěšnost přes 85 procent.

Předpověď na pátý den začal ČHMÚ vydávat až v roce 2015, do té doby byla součástí obecnější třídenní prognózy na pátý až sedmý den dopředu.

Možná se někomu zdá uvedená přesnost vysoká, nicméně je vhodné podotknout, že k co nejlepšímu využití informací je nezbytné věnovat pozornost celému obsahu včetně známých slovíček ojediněle, místy a podobně.

Za těmito všeobecnými prognózami pro širokou veřejnost stojí vysoce kvalifikovaný meteorolog, který kromě komplexní znalosti chování atmosféry uplatňuje i svou zkušenost, a proto úspěšnost takovýchto prognóz bývá lepší než čistý výstup numerického modelu, který je často k dispozici v rámci různých mobilních aplikací.

Zpřesnění až o desítky procent

Jiný pohled na přesnost nabízí přímé srovnání výstupu numerického modelu s realitou. Pro tento účel existuje mnoho verifikačních nástrojů, protože pro různé prvky se hodí různé metody. Velmi názorné je například srovnání korelace souladu předpovědi a reality u výšky hladiny 500 hektopascalů (v našich zeměpisných šířkách leží zhruba 5,5 kilometrů nad povrchem), která je určující pro řadu meteorologických dějů.

Zlepšení předpovědí výšky hladiny 500 hPa
Zdroj: Charts.ecmwf.int

V případě celosvětově nejpřesnějšího globálního modelu Evropského předpovědního centra (ECMWF) se predikce na tři dny dopředu zlepšila asi z osmdesáti procent před čtyřiceti lety na více než 98,5 procent v současnosti, u pětidenní je to zlepšení z šedesáti na 92 procent, a u sedmidenní dokonce ze čtyřiceti téměř na osmdesát procent.

Předvídat dění ve vyšších hladinách je ale obecně jednodušší než u země, kde se uplatňuje vliv tření o povrch a řada jevů je mnohem komplikovanějších a ovlivněných lokálními zvláštnostmi. Přesto i zde došlo k výraznému zlepšení a u většiny prvků úspěšnost na následující den přesahuje devadesát procent.

Některé jevy se stále spolehlivě předvídat nedají

A co stojí za tak výrazným zlepšením přesnosti? Je to celá řada faktorů, které lze rozdělit do tří skupin. Jednak je to lepší a mnohem rozsáhlejší systém pozorování atmosféry, kde zásadní roli hrají meteorologické družice. Právě ony mimochodem mohou i za dramatické zlepšení předpovědí pro jižní polokouli na přelomu století.

Dále jsou to lepší a mnohem rychlejší numerické modely, které jsou provozovány na nejvýkonnějších superpočítačích. A konečně i zlepšení metod takzvané asimilace dat, která se – velmi zjednodušeně řečeno – snaží využít co největšího množství pozorovaných dat z rozličných zdrojů k co nejpřesnějšímu popisu stavu atmosféry, ze kterého se potom vychází při dalším výpočtu.

A všemi třemi skupinami faktorů se vine i pomyslná linie prohlubujících se znalostí o fungování naší atmosféry a počasí.

I přes toto výrazné zlepšení však stále zůstávají jevy, u nichž je předpověď zatížena větší chybou, než by si meteorologové přáli. Například vznik a vývoj nízké oblačnosti a mlh. A jsou jevy, jejichž predikce je téměř nemožná – například určení konkrétního místa úderu tornáda před jeho vlastním vznikem.

I zde se ale meteorologové snaží o další zlepšení a zpřesnění, a to zejména kvůli ochraně lidských životů a zdraví. Důležitá je samozřejmě otázka možné eliminace nepříznivých dopadů počasí do různých oblastí života, kde úspěšné prognózy ve finále představují obrovské finanční úspory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 18 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...