Země se vlivem lidské činnosti stále více zahřívá a lidstvu se nedaří splnit cíle Pařížské dohody o snižování emisí. A tak vědci přemýšlejí, co by se dalo udělat, kdyby se vývoj ještě zhoršil. Jedním z řešení by mohlo být takzvané klimatické inženýrství, tedy umělé změny vlastností atmosféry.
Což takhle odsát vodu z atmosféry? Vědci zvažují další možnost, jak zvrátit změnu klimatu
Oteplování Země stále zrychluje, scénáře dalšího vývoje se blíží těm nejméně optimistickým. Řada vědců se proto snaží najít způsoby, jak zpomalit růst teplot. Na začátku března vyšla studie, kde jednu možnost představil vědec amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Ve výzkumu popsal, že by se dala Země ochlazovat snížením obsahu vody v atmosféře.
Princip je velmi jednoduchý: kdyby se do atmosféry dostalo více ledotvorných jader, zachytilo by se na nich více vody a ta by se tak ze vzduchu odstranila. Díky tomu, že by v atmosféře bylo méně vody, unikalo by do vesmíru více nahromaděného tepla v podobě infračerveného záření.
Jako rozbít skleník
Právě vodní pára působí jako skleníkový plyn. Je totiž schopná zachytit sluneční záření a pak ho vyzářit k povrchu Země. Podle nové studie by se dala tato schopnost relativně jednoduše narušit. Autoři spočítali, že nejvhodnější by bylo narušit vodní páru ve stratosféře, tedy ve vrstvě, která se nachází mezi 10 a 50 kilometry nad mořem. Studie ukazuje, že pozorovatelný globální dopad by mělo už odstranění pouhých tří procent vodní páry.
Došlo by pak k narušení procesu oteplování způsobeného skleníkovým efektem, podobně jako by se ochladil skleník, kdyby někdo prorazil otvor do jeho střechy.
Začátek dlouhé cesty
Tento výzkum neměl za cíl vymyslet do detailů celý proces. Vědci chtěli zatím jen spočítat, zda je to vůbec možné. Udělali to s pomocí speciálního letadla ATTREX, které je schopné sledovat, jak se vodní pára přenáší mezi vrstvami atmosféry.
Na základě těchto naměřených dat potom autoři vytvořili model, který spočítal, kolik částic je zapotřebí k ochlazení planety. Výsledky pouze říkají, že to jde, nicméně vědci zatím ještě neřešili technickou stránku věci – tedy jak ledová jádra v atmosféře vytvořit (nebo je tam transportovat), ani jak by to bylo finančně náročné.
Hlavní výhodou tohoto případného řešení podle nich je, že s ním nejsou – na rozdíl od jiných úvah o klimatickém inženýrství – spojené žádné vedlejší dopady a dá se velmi dobře odhadnout vliv těchto změn. V podstatě jsou totiž velmi přirozené a člověk by jen zvýšil intenzitu tohoto jevu.
Současně ale autoři varují před tím, aby veřejnost chápala jejich výzkum jako jakousi kouzelnou hůlku, kterou by klimatolog mávl, a jako Harry Potter jednoduše vyřešil tak velký problém, jako je klimatická změna.
