Meteorologie strana 3 z 3

Ovzduší v Česku je letos zatím výjimečně kvalitní. Rok 2020 by se mohl zapsat do statistik jako rok s nejnižšími koncentracemi znečišťujících látek ve vzduchu. Důvody jsou dány kombinací přírodních podmínek, chování člověka a výjimečné situace vyplývající z pandemie covidu-19.

Minulý týden, trochu v pozadí aktuálních problémů s covidem, se v meteorologii stala jedna významná událost. Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) se rozhodlo začít zveřejňovat všechny své modelové výstupy veřejnosti, bez omezení, nutnosti registrace nebo finančních poplatků. Doposud bylo volně k dispozici pouze pár vybraných map, plný přístup ke všem datům a produktům měly jen národní meteorologické organizace členských a spolupracujících států ECMWF a samozřejmě zákazníci, kteří si přístup zaplatili.

Každé dítě se dřív nebo později zeptá, proč je nebe modré. Pro dospělého se jedná o skutečnost, nad kterou se mnohdy ani nepozastaví, a když přijde zvídavá dětská otázka, často musí přiznat, že přesné vysvětlení tohoto jevu nezná. Odpověď přitom není příliš složitá. Vědcům ale rozluštění příčiny, proč je nebe modré, trvalo hodně dlouho, píše meteorolog Pavel Karas.

Přes Louisianu se přehnal silný hurikán Laura, který za sebou zanechal záplavy, výpadky proudu a poničené domy. Místní guvernér John Bel Edwards odpoledne oznámil, že živel si kromě „obrovského množství škod“ vyžádal i čtyři oběti na životech. Všechna úmrtí údajně způsobily padající stromy. Laura po přesunu nad pevninu slábla, na sever Louisiany podle meteorologů dorazila nikoli jako hurikán, ale jako méně nebezpečná tropická bouře. I v sousedním Arkansasu ale může způsobit záplavy.

Tropická bouře Marco v Mexickém zálivu zesílila na hurikán. Živel provází vítr o rychlosti 120 kilometrů za hodinu, uvedlo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Marco by měl dorazit na jih Spojených států v pondělí. Za ním postupuje tropická bouře Laura, která by se také mohla změnit v hurikán, varovalo NHC.

Meteorologové se za 10 dní rozloučí s létem, a to znamená, že velká předpovědní centra vydávají poslední sezonní výhledy na podzim 2020. Jak z nich vychází střední Evropa?

Letní počasí nabízí spoustu zajímavých meteorologických jevů. Jak se v nich vyznáte? Vědomosti prověří několik následujících otázek.

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.

Jednou z nejviditelnějších součástí koronavirové pandemie jsou zrušené lety. Aby se omezilo šíření viru, velká část států zavedla zákazy dopravy – kvůli tomu létá výrazně méně letadel. To má dopad i na schopnost předpovídat počasí.

Teplotně nadprůměrná zima, kterou letos Česko zažilo, začala poněkud předčasně probouzet přírodu a vegetaci ze zimního spánku. Velkou měrou se na tom podílel hlavně únor, který se stal jedním z nejteplejších v historii měření. V půdě byly v posledním zimním měsíci registrovány nejvyšší teploty za posledních padesát let, a to na celém území.

Každá sněhová vločka váží jen miliontinu gramu. Na zem jich během geologického vývoje planety spadlo odhadem 1035. Pod tímto číslem – jedničkou následovanou 35 nulami – se skrývá množství sněhu těžší než celá zeměkoule. A přitom každá je originál a spatřit dvě identické prakticky není možné. To je jen jedno z tajemství, které sněhové vločky mají, popisuje meteoroložka ČT Alena Zárybnická.

Na horách na severu a severovýchodě Česka má v pátek a v sobotu vydatně sněžit. Ve vrcholových a severních návětrných partiích Krkonoš, Jeseníků, Králického Sněžníku a Beskyd může během těchto dvou dnů napadnout místy 20 až 30 centimetrů, ojediněle až 40 centimetrů sněhu, uvedli meteorologové na webu infomet.cz. Vzhledem k tomu, že sněžení doprovodí čerstvý vítr, platí pro tyto horské oblasti výstraha před sněhovými jazyky a závějemi.

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly – zemětřesením a hurikánem. Podle agentury AP pokládají za prokázané, že pohyby mořských mas během silných bouří vyvolávají otřesy o síle až 3,5 stupně. Dosud nezmapovaný jev popisuje studie, která byla tento týden zveřejněna v časopisu Geophysical Research Letters.

Rovnodennost, která nastane v pondělí v 9:50, značí nástup astronomického podzimu. Na počasí to ale poznat ještě nebude. Nebe sice bude zamračenější než o víkendu a bude i místy pršet, teploty ale stále zůstanou u dvaceti stupňů Celsia.

Slunečný a horký víkend slibují po deštivém pátku meteorologové. Nejtepleji bude na severovýchodě Čech a na jižní Moravě, kde vyhlásil Český hydrometeorologický ústav kvůli vysokým teplotám i výstrahy. Teploty nad třicet stupňů nepřekazí ani studená fronta od západu, která v pátek přinesla i trochu deště. Typicky letní teploty mají být i příští týden.

V pátek večer mezi 21:30 a 23. hodinou byla nad celým územím České republiky pozorovatelná mimořádně jasná noční svítící oblaka. Naposledy tak jasný úkaz nastal 15. června 2012 ráno.

Studené počasí s podprůměrnými teplotami, které panovalo v první polovině května, podle meteorologů pomalu končí. Pozvolna se bude oteplovat, nejvyšší denní teploty se mají příští týden pohybovat kolem dvaceti stupňů. I v poslední květnový týden a v první polovině června by se teploty měly pohybovat kolem hodnot obvyklých pro toto období roku.

Zavedení 5G sítí by mohlo výrazně zhoršit kvalitu meteorologických předpovědí, varuje studie v prestižním časopise Nature. Vědci totiž nebudou schopni odlišit signály těchto sítí od dat o srážkách a vlhkosti.

Evropa poslala do kosmu satelit, který bude jako první na světě sledovat a mapovat globálně větry na naší planetě.

Polární záře jsou výjimečným fenoménem, který se na naší obloze objevuje jen výjimečně. Tento týden jsou šance, že je lidé spatří, relativně vysoké.

Atlas mraků není jen název známého sci-fi filmu, ale také důležitý nástroj pro meteorology i veřejnost, která se zajímá o počasí a svět kolem sebe.