Nejlepší světový meteorologický model je teď k dispozici všem

Minulý týden, trochu v pozadí aktuálních problémů s covidem, se v meteorologii stala jedna významná událost. Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) se rozhodlo začít zveřejňovat všechny své modelové výstupy veřejnosti, bez omezení, nutnosti registrace nebo finančních poplatků. Doposud bylo volně k dispozici pouze pár vybraných map, plný přístup ke všem datům a produktům měly jen národní meteorologické organizace členských a spolupracujících států ECMWF a samozřejmě zákazníci, kteří si přístup zaplatili.

To se teď ale změnilo. Pro všechny jsou tak k dispozici doslova stovky mapových produktů. A nejen to, uživatelé mohou využívat a upravovat poskytované informace podle svých potřeb, a dokonce je používat pro komerční aktivity. Současně se otevírá i obrovský archiv dat, který disponuje stovkami petabytů výsledků výpočtů z minulých let, což může stimulovat další výzkum na poli numerických předpovědí počasí.

K dispozici jsou tak všechny dřívější předpovědi až do začátku 80. let minulého století. K uvolnění dat došlo v rámci naplňování evropské direktivy označované jako „Open data directive“, která vstoupila v účinnost loni v červenci.

  • Evropské centrum pro střednědobou předpověď (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts, ECMWF) je nezávislá mezivládní organizace, která sdružuje 22 členských a 12 spolupracujících států. Česká republika získala status spolupracující země 1. srpna 2001. ECMWF provozuje jeden z nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě a disponuje největším archivem předpovědních dat z numerického modelu. Vznikla v roce 1975 a sídlí v anglickém Readingu. S ohledem na brexit se ale plánuje přesun sídla do některého z členských států Evropské unie.

A co je tedy možné z výstupů Evropského centra získat? Samozřejmě předpovědní mapy „klasických“ prvků, jako jsou srážky, teploty, tlak vzduchu, pole proudění a další na následujících deset dnů. Zajímavou aplikací je meteogram, tedy časový vývoj počasí, který se zobrazí po kliknutí do mapy.

Velmi užitečným výstupem můžou být předpovědi rizika výskytu extrémního počasí, například šance, že se v následujícím týdnu objeví nebezpečně vysoké úhrny deště, sněhu nebo třeba silné nárazy větru. K dispozici jsou i pravděpodobnostní předpovědi – ty neudávají, jaké bude konkrétní počasí, ale jaká je pravděpodobnost, že se vyskytne daná hodnota jevu, třeba že teplota klesne pod 0 °C nebo úhrn srážek přesáhne 30 milimetrů.

Z pohledu laického uživatel můžou být velmi zajímavé předpovědi na vzdálenější období, ať už šestitýdenní, nebo pak předpovědi dlouhodobé. Ty poskytují až na čtyři měsíce dopředu předpovědi jak teplot (ze které vyplývá, že nás pravděpodobně čeká nadprůměrně teplý prosinec), tak srážek, ale třeba i vývoje jevu El Niño/La Niña. Jako u všech dlouhodobých předpovědí ale platí, že je nutné je brát s rezervou.

Státy ECMWF
Zdroj: ECMWF

Mimochodem, pro srovnání jsou k dispozici i předpovědní skóre jednotlivých parametrů, tedy objektivní zhodnocení toho, jak se je modelu podařilo předpovědět. Z toho mimo jiné vyplývá, že právě ECMWF si u většiny parametrů drží pozici nejpřesnějších predikcí, což ostatně platí dlouhodobě.

Co všechno ECMWF umí? Podívejte se na příklady:

Meteogram pro bod nedaleko Prahy – předpověď vybraných parametrů ve formě takzvané ensemblové předpovědi, kdy je zachycena nejistota předpovědi
Zdroj: ECMWF
Chyba předpovědi tlaku vzduchu na úrovni moře na 120 hodin za období od 18. září do 8. října nad Evropou, srovnání evropského modelu ECMWF, amerického modelu NCEP a britského modelu UKMO
Zdroj: ECMWF
Předpověď dvanáctihodinových úhrnů srážek do sobotního poledne
Zdroj: ECMWF
Předpověď odchylky teploty vzduchu v prosinci 2020 od dlouhodobého průměru
Zdroj: ECMWF

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 13 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 14 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 18 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 19 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...