Nejlepší světový meteorologický model je teď k dispozici všem

Minulý týden, trochu v pozadí aktuálních problémů s covidem, se v meteorologii stala jedna významná událost. Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) se rozhodlo začít zveřejňovat všechny své modelové výstupy veřejnosti, bez omezení, nutnosti registrace nebo finančních poplatků. Doposud bylo volně k dispozici pouze pár vybraných map, plný přístup ke všem datům a produktům měly jen národní meteorologické organizace členských a spolupracujících států ECMWF a samozřejmě zákazníci, kteří si přístup zaplatili.

To se teď ale změnilo. Pro všechny jsou tak k dispozici doslova stovky mapových produktů. A nejen to, uživatelé mohou využívat a upravovat poskytované informace podle svých potřeb, a dokonce je používat pro komerční aktivity. Současně se otevírá i obrovský archiv dat, který disponuje stovkami petabytů výsledků výpočtů z minulých let, což může stimulovat další výzkum na poli numerických předpovědí počasí.

K dispozici jsou tak všechny dřívější předpovědi až do začátku 80. let minulého století. K uvolnění dat došlo v rámci naplňování evropské direktivy označované jako „Open data directive“, která vstoupila v účinnost loni v červenci.

  • Evropské centrum pro střednědobou předpověď (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts, ECMWF) je nezávislá mezivládní organizace, která sdružuje 22 členských a 12 spolupracujících států. Česká republika získala status spolupracující země 1. srpna 2001. ECMWF provozuje jeden z nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě a disponuje největším archivem předpovědních dat z numerického modelu. Vznikla v roce 1975 a sídlí v anglickém Readingu. S ohledem na brexit se ale plánuje přesun sídla do některého z členských států Evropské unie.

A co je tedy možné z výstupů Evropského centra získat? Samozřejmě předpovědní mapy „klasických“ prvků, jako jsou srážky, teploty, tlak vzduchu, pole proudění a další na následujících deset dnů. Zajímavou aplikací je meteogram, tedy časový vývoj počasí, který se zobrazí po kliknutí do mapy.

Velmi užitečným výstupem můžou být předpovědi rizika výskytu extrémního počasí, například šance, že se v následujícím týdnu objeví nebezpečně vysoké úhrny deště, sněhu nebo třeba silné nárazy větru. K dispozici jsou i pravděpodobnostní předpovědi – ty neudávají, jaké bude konkrétní počasí, ale jaká je pravděpodobnost, že se vyskytne daná hodnota jevu, třeba že teplota klesne pod 0 °C nebo úhrn srážek přesáhne 30 milimetrů.

Z pohledu laického uživatel můžou být velmi zajímavé předpovědi na vzdálenější období, ať už šestitýdenní, nebo pak předpovědi dlouhodobé. Ty poskytují až na čtyři měsíce dopředu předpovědi jak teplot (ze které vyplývá, že nás pravděpodobně čeká nadprůměrně teplý prosinec), tak srážek, ale třeba i vývoje jevu El Niño/La Niña. Jako u všech dlouhodobých předpovědí ale platí, že je nutné je brát s rezervou.

Státy ECMWF
Zdroj: ECMWF

Mimochodem, pro srovnání jsou k dispozici i předpovědní skóre jednotlivých parametrů, tedy objektivní zhodnocení toho, jak se je modelu podařilo předpovědět. Z toho mimo jiné vyplývá, že právě ECMWF si u většiny parametrů drží pozici nejpřesnějších predikcí, což ostatně platí dlouhodobě.

Co všechno ECMWF umí? Podívejte se na příklady:

Meteogram pro bod nedaleko Prahy – předpověď vybraných parametrů ve formě takzvané ensemblové předpovědi, kdy je zachycena nejistota předpovědi
Zdroj: ECMWF
Chyba předpovědi tlaku vzduchu na úrovni moře na 120 hodin za období od 18. září do 8. října nad Evropou, srovnání evropského modelu ECMWF, amerického modelu NCEP a britského modelu UKMO
Zdroj: ECMWF
Předpověď dvanáctihodinových úhrnů srážek do sobotního poledne
Zdroj: ECMWF
Předpověď odchylky teploty vzduchu v prosinci 2020 od dlouhodobého průměru
Zdroj: ECMWF

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...