Nejlepší světový meteorologický model je teď k dispozici všem

Minulý týden, trochu v pozadí aktuálních problémů s covidem, se v meteorologii stala jedna významná událost. Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) se rozhodlo začít zveřejňovat všechny své modelové výstupy veřejnosti, bez omezení, nutnosti registrace nebo finančních poplatků. Doposud bylo volně k dispozici pouze pár vybraných map, plný přístup ke všem datům a produktům měly jen národní meteorologické organizace členských a spolupracujících států ECMWF a samozřejmě zákazníci, kteří si přístup zaplatili.

To se teď ale změnilo. Pro všechny jsou tak k dispozici doslova stovky mapových produktů. A nejen to, uživatelé mohou využívat a upravovat poskytované informace podle svých potřeb, a dokonce je používat pro komerční aktivity. Současně se otevírá i obrovský archiv dat, který disponuje stovkami petabytů výsledků výpočtů z minulých let, což může stimulovat další výzkum na poli numerických předpovědí počasí.

K dispozici jsou tak všechny dřívější předpovědi až do začátku 80. let minulého století. K uvolnění dat došlo v rámci naplňování evropské direktivy označované jako „Open data directive“, která vstoupila v účinnost loni v červenci.

  • Evropské centrum pro střednědobou předpověď (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts, ECMWF) je nezávislá mezivládní organizace, která sdružuje 22 členských a 12 spolupracujících států. Česká republika získala status spolupracující země 1. srpna 2001. ECMWF provozuje jeden z nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě a disponuje největším archivem předpovědních dat z numerického modelu. Vznikla v roce 1975 a sídlí v anglickém Readingu. S ohledem na brexit se ale plánuje přesun sídla do některého z členských států Evropské unie.

A co je tedy možné z výstupů Evropského centra získat? Samozřejmě předpovědní mapy „klasických“ prvků, jako jsou srážky, teploty, tlak vzduchu, pole proudění a další na následujících deset dnů. Zajímavou aplikací je meteogram, tedy časový vývoj počasí, který se zobrazí po kliknutí do mapy.

Velmi užitečným výstupem můžou být předpovědi rizika výskytu extrémního počasí, například šance, že se v následujícím týdnu objeví nebezpečně vysoké úhrny deště, sněhu nebo třeba silné nárazy větru. K dispozici jsou i pravděpodobnostní předpovědi – ty neudávají, jaké bude konkrétní počasí, ale jaká je pravděpodobnost, že se vyskytne daná hodnota jevu, třeba že teplota klesne pod 0 °C nebo úhrn srážek přesáhne 30 milimetrů.

Z pohledu laického uživatel můžou být velmi zajímavé předpovědi na vzdálenější období, ať už šestitýdenní, nebo pak předpovědi dlouhodobé. Ty poskytují až na čtyři měsíce dopředu předpovědi jak teplot (ze které vyplývá, že nás pravděpodobně čeká nadprůměrně teplý prosinec), tak srážek, ale třeba i vývoje jevu El Niño/La Niña. Jako u všech dlouhodobých předpovědí ale platí, že je nutné je brát s rezervou.

Státy ECMWF
Zdroj: ECMWF

Mimochodem, pro srovnání jsou k dispozici i předpovědní skóre jednotlivých parametrů, tedy objektivní zhodnocení toho, jak se je modelu podařilo předpovědět. Z toho mimo jiné vyplývá, že právě ECMWF si u většiny parametrů drží pozici nejpřesnějších predikcí, což ostatně platí dlouhodobě.

Co všechno ECMWF umí? Podívejte se na příklady:

Meteogram pro bod nedaleko Prahy – předpověď vybraných parametrů ve formě takzvané ensemblové předpovědi, kdy je zachycena nejistota předpovědi
Zdroj: ECMWF
Chyba předpovědi tlaku vzduchu na úrovni moře na 120 hodin za období od 18. září do 8. října nad Evropou, srovnání evropského modelu ECMWF, amerického modelu NCEP a britského modelu UKMO
Zdroj: ECMWF
Předpověď dvanáctihodinových úhrnů srážek do sobotního poledne
Zdroj: ECMWF
Předpověď odchylky teploty vzduchu v prosinci 2020 od dlouhodobého průměru
Zdroj: ECMWF

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 11 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 16 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...