Katastrofy způsobené výkyvy počasí se nyní ve statistikách objevují čtyřikrát až pětkrát častěji

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.

V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000–2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED).

Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.

Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba čtyřicet úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období padesáti let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.

Lidstvo se učí žít s hrozbami

„Zlepšení systémů včasného varování před více druhy nebezpečí vedlo ke značnému poklesu úmrtnosti,“ uvedl podle agentury Reuters generální tajemník WMO Petteri Taalas.

„Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se,“ okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.

Pět nejsmrtelnějších pohrom od roku 1970 zasáhlo Afriku a Asii. Nejtragičtější byly sucho v Etiopii v roce 1983 a cyklon Bhola v Bangladéši v roce 1970. Při každé z těchto tragických událostí podle WMO zemřelo na 300 tisíc lidí. Přes devadesát procent veškerých registrovaných úmrtí připadá na rozvojové země, uvádí zpráva a poznamenává, že jen asi polovina ze 193 členských států WMO má systémy včasného varování před nebezpečím.

Škody způsobené pohromami v 70. letech v průměru dosahovaly 49 milionů dolarů denně (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2019). V období od roku 2010 až 2019 působily katastrofy škody již 383 milionů dolarů denně. Všech pět nejničivějších událostí z pohledu škod od roku 1970 postihlo USA. Nejhorší v tomto ohledu byl hurikán Katrina v roce 2005. Podle Taalase stoupají škody s tím, jak živelních pohrom přibývá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 9 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 16 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 19 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 22 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...