Meteorologové letos čekají v Atlantiku silnou hurikánovou sezonu, bude ale slabší než vloni

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Podle aktuálních předpovědí by letos mělo vzniknout nad Atlantským oceánem 13 až 20 pojmenovaných bouří. Až deset z těchto bouří by mohlo dosáhnout intenzity hurikánu a až pět velmi silného hurikánu, které doprovází větry o rychlosti přes 177 kilometrů v hodině.

Hurikánová sezona 2021
Zdroj: NOAA

Od roku 1990 v průměru vzniká každoročně nad Atlantikem 14 pojmenovaných bouří. Podle NOAA je šedesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní sezona zaznamená více bouří, než je průměr. Pravděpodobnost, že počet bude nižší, je jen desetiprocentní.

S hodnocením souhlasí i další vědecká centra. Podle meteorologa Todda Crawforda by ale letošní sezona měla být klidnější než ta loňská.

Rekordní loňský rok

Výrazně nadprůměrná byla loňská sezona se 30 pojmenovanými bouřemi, z nichž 14 dosáhlo intenzity hurikánu. Kvůli vysokému počtu bouří se Světová meteorologická organizace (WMO) rozhodla pozměnit způsob jejich pojmenování. Organizace každoročně chystala seznam s 21 křestními jmény. Pokud však bouří bylo více, dostávaly označení podle písmen řecké abecedy. Od letošního roku však WMO od používání řecké abecedy opustila a vytvoří další záložní seznam jmen.

Podle mnohých odborníků za vyšší intenzitu bouří mohou globální změny klimatu, a to především oteplování vod oceánů. To, že změny klimatu stojí i za vyšším počtem těchto meteorologických fenoménů, není stále jasně prokázané. „Ptáme se, zda je to součástí přirozené různorodosti systému, nebo jestli čelíme důsledkům globálního oteplování,“ uvedl meteorolog z Arizonské univerzity Xubin Zeng.

Jména pro hurikány v roce 2021
Zdroj: NOAA

Výrazný počet hurikánů a bouří v loňském roce měl i významné dopady na společenskou a ekonomickou situaci ve Střední Americe. Chudé země jako Honduras a Guatemala byly na podzim zasaženy hurikány a bouřemi opakovaně. To podle odborníků přispělo ke snaze části obyvatel odejít do Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...