Meteorologové letos čekají v Atlantiku silnou hurikánovou sezonu, bude ale slabší než vloni

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Podle aktuálních předpovědí by letos mělo vzniknout nad Atlantským oceánem 13 až 20 pojmenovaných bouří. Až deset z těchto bouří by mohlo dosáhnout intenzity hurikánu a až pět velmi silného hurikánu, které doprovází větry o rychlosti přes 177 kilometrů v hodině.

Hurikánová sezona 2021
Zdroj: NOAA

Od roku 1990 v průměru vzniká každoročně nad Atlantikem 14 pojmenovaných bouří. Podle NOAA je šedesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní sezona zaznamená více bouří, než je průměr. Pravděpodobnost, že počet bude nižší, je jen desetiprocentní.

S hodnocením souhlasí i další vědecká centra. Podle meteorologa Todda Crawforda by ale letošní sezona měla být klidnější než ta loňská.

Rekordní loňský rok

Výrazně nadprůměrná byla loňská sezona se 30 pojmenovanými bouřemi, z nichž 14 dosáhlo intenzity hurikánu. Kvůli vysokému počtu bouří se Světová meteorologická organizace (WMO) rozhodla pozměnit způsob jejich pojmenování. Organizace každoročně chystala seznam s 21 křestními jmény. Pokud však bouří bylo více, dostávaly označení podle písmen řecké abecedy. Od letošního roku však WMO od používání řecké abecedy opustila a vytvoří další záložní seznam jmen.

Podle mnohých odborníků za vyšší intenzitu bouří mohou globální změny klimatu, a to především oteplování vod oceánů. To, že změny klimatu stojí i za vyšším počtem těchto meteorologických fenoménů, není stále jasně prokázané. „Ptáme se, zda je to součástí přirozené různorodosti systému, nebo jestli čelíme důsledkům globálního oteplování,“ uvedl meteorolog z Arizonské univerzity Xubin Zeng.

Jména pro hurikány v roce 2021
Zdroj: NOAA

Výrazný počet hurikánů a bouří v loňském roce měl i významné dopady na společenskou a ekonomickou situaci ve Střední Americe. Chudé země jako Honduras a Guatemala byly na podzim zasaženy hurikány a bouřemi opakovaně. To podle odborníků přispělo ke snaze části obyvatel odejít do Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 9 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 10 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...