Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Írán v ní podle médií zdůraznil nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa je odpověď absolutně nepřijatelná. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem příměří.
Íránská média tvrdí, že americký návrh se zaměřuje na ukončení války a na plavbu v Hormuzském průlivu. Podle íránské státní televize Press TV by přijetí amerického návrhu pro Teherán znamenalo podřídit se „přehnaným Trumpovým požadavkům“. Íránský protinávrh naopak zdůrazňoval, že USA musejí zaplatit náhradu za válečné škody, a zároveň potvrzoval íránskou suverenitu nad Hormuzským průlivem, dodala íránská stanice podle Reuters.
Příměří, které začalo platit v dubnu, nemá jasné časové omezení. Americký prezident Donald Trump ale v uplynulých dnech dával najevo, že rozsáhlé údery by mohly znovu začít, pokud by jednání s Íránem nikam nevedla. Írán tvrdí, že by na to odpověděl vojenskou odvetou.
Izrael se rokování o míru přímo neúčastní. Premiér státu Benjamin Netanjahu v neděli v rozhovoru se stanicí CBS řekl, že válka ještě neskončila.
Střet mezi Íránem a Spojenými státy se mezitím přesunul na moře, do Hormuzského průlivu. Plavba na této námořní trase klíčové pro přepravu ropy a plynu je výrazně omezena kvůli pohrůžkám, které přichází z Washingtonu i Teheránu, i počínání obou těchto zemí.
Netanjahu: Válka neskončila
„Ještě není konec, protože tam stále je jaderný materiál, obohacený uran, který je nutné dostat mimo Írán,“ uvedl v neděli Netanjahu. Podle jeho vyjádření je nezbytné si pro obohacený uran dojít a odvézt ho pryč. Nechtěl ale říct, jak toho chce dosáhnout. „Jsou tam stále zařízení na obohacování (uranu), která je nutné odstranit,“ sdělil CBS.
Po izraelských a amerických úderech z loňského června není jasné, v jakém je stavu uran, který Írán obohatil na šedesát procent. Podle některých expertů je možné, že byl zavalen v zařízeních, která zasáhly údery, a že k němu Írán tedy nemá přístup. Írán osud materiálu, který doteď odmítal vydat, nekomentoval.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) informovala, že Írán disponuje zhruba 440 kilogramy tohoto materiálu, který by po dalším obohacení mohl posloužit pro sestavení jaderné zbraně. Írán dlouhodobě tvrdí, že neusiluje o jadernou zbraň a že jeho jaderný program neslouží vojenským účelům.
Izrael a Spojené státy odůvodnily současnou válku právě tím, že nechtějí, aby Írán získal jaderné zbraně. Netanjahu v rozhovoru uvedl, že se USA a Izraeli v současné válce podařilo zničit podstatnou část íránské schopnosti rozvíjet jaderný program, vyrábět balistické rakety a také podporovat spojence v regionu.
