Za potíže v jaderném zařízení může Izrael, pomstíme se, vzkázal Írán

Írán z nedělního incidentu v jaderném provozu v Natanzu viní Izrael a hodlá se pomstít, varuje tamní ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tel Aviv incident oficiálně nekomentoval, podle některých médií však útočila izraelská zpravodajská služba. Potíže elektrické distribuční soustavy se dle Teheránu obešly bez zranění a kontaminace.

Íránské úřady nedělní problém v Natanzu již dříve označily za teroristický čin s tím, že Teherán si ponechává právo proti pachatelům zakročit. Podle íránského ministra zahraničí útočil Izrael, protože chtěl zabránit průlomu v jednáních o oživení jaderné dohody z roku 2015. „Sionisté se chtějí pomstít kvůli našemu pokroku při odstraňování sankcí… veřejně prohlásili, že to nedovolí. Ale pomstíme se sionistům,“ řekl nyní Zaríf.

Íránský zpravodajský web Nournews uvedl, že úřady identifikovaly člověka, který způsobil výpadek v jedné z výrobních hal podzemního zařízení na obohacování uranu. „K zatčení této osoby jsou přijímána nezbytná opatření,“ informoval web bez podrobností.

Od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi jednostranně odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump a obnovil proti zemi sankce. Teherán následně začal části dohody porušovat. Současný šéf Bílého domu Joe Biden už dříve uvedl, že se USA k dohodě opět připojí, ovšem za předpokladu, že ji Írán začne znovu plně dodržovat.

Teherán naopak argumentuje tím, že USA porušily smlouvu jako první, takže Washington musí učinit první krok a zrušit své sankce. O tom, jak dohodu zachovat, jednali diplomaté minulý týden ve Vídni. Írán přímá jednání s americkou delegací odmítl. Podle účastníků byly rozhovory „konstruktivní“.

Sabotáž je prací Mosadu, tvrdí izraelská média

Několik izraelských médií s odvoláním na nejmenované zpravodajské zdroje uvedlo, že provoz v Natanzu se stal terčem úspěšné sabotážní operace izraelské tajné služby Mosad, což by mohlo obohacování uranu na místě zpomalit i o několik měsíců. Oficiálně však incident Izrael nekomentoval.

Zařízení v Natanzu se převážně nachází pod zemí a je jedním z několika íránských jaderných provozů, které monitoruje Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Nedělní incident se stal den poté, co tam Teherán spustil nové pokročilé odstředivky na obohacování uranu. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je čistě mírový.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saíd Chatíbzádeh na pondělní tiskové konferenci řekl, že incident v Natanzu lze považovat za „čin proti lidskosti“, a dodal, že nedošlo ke kontaminaci a útok si nevyžádal ani oběti. „Naši jaderní experti odhadují rozsah škod, ale mohu vás ujistit, že Írán nahradí poškozené odstředivky na obohacování uranu v Natanzu pokročilými,“ řekl s tím, že incident ovlivnil pouze méně výkonné centrifugy IR-1, které jsou při výpadcích zranitelnější.

K incidentu došlo v době, kdy do Izraele jako první vysoce postavený člen administrativy amerického prezidenta Bidena zavítal ministr obrany Lloyd Austin. Po setkání se svým izraelským protějškem řekl, že americká vláda považuje spojenectví s Izraelem za klíčové pro bezpečnost v regionu. „Jsem odhodlán pokračovat v úzkých konzultacích o hrozbách, které představuje Írán, s cílem posílit izraelskou bezpečnost,“ zdůraznil v neděli večer Austin.

Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel agentuře Reuters sdělil, že Washington nebyl do incidentu jakkoliv zapojen.

Loni v červenci propukl v Natanzu požár. Vláda tehdy věc označila za pokus sabotovat íránský jaderný program. V roce 2010 byl počítačový červ Stuxnet, jehož vývoj mnozí přičítají Spojeným státům a Izraeli, odhalen poté, co byl použit k útoku na zařízení v Natanzu.

Írán loni v listopadu obvinil Izrael také z atentátu na prominentního nukleární fyzika Mohsena Fachrízádeha, kterého západní zpravodajské služby považovaly za strůjce tajného íránského programu na vývoj jaderných zbraní. Izrael svou roli v útoku nepotvrdil ani nevyvrátil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 27 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 43 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled