Za potíže v jaderném zařízení může Izrael, pomstíme se, vzkázal Írán

Írán z nedělního incidentu v jaderném provozu v Natanzu viní Izrael a hodlá se pomstít, varuje tamní ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tel Aviv incident oficiálně nekomentoval, podle některých médií však útočila izraelská zpravodajská služba. Potíže elektrické distribuční soustavy se dle Teheránu obešly bez zranění a kontaminace.

Íránské úřady nedělní problém v Natanzu již dříve označily za teroristický čin s tím, že Teherán si ponechává právo proti pachatelům zakročit. Podle íránského ministra zahraničí útočil Izrael, protože chtěl zabránit průlomu v jednáních o oživení jaderné dohody z roku 2015. „Sionisté se chtějí pomstít kvůli našemu pokroku při odstraňování sankcí… veřejně prohlásili, že to nedovolí. Ale pomstíme se sionistům,“ řekl nyní Zaríf.

Íránský zpravodajský web Nournews uvedl, že úřady identifikovaly člověka, který způsobil výpadek v jedné z výrobních hal podzemního zařízení na obohacování uranu. „K zatčení této osoby jsou přijímána nezbytná opatření,“ informoval web bez podrobností.

Od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi jednostranně odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump a obnovil proti zemi sankce. Teherán následně začal části dohody porušovat. Současný šéf Bílého domu Joe Biden už dříve uvedl, že se USA k dohodě opět připojí, ovšem za předpokladu, že ji Írán začne znovu plně dodržovat.

Teherán naopak argumentuje tím, že USA porušily smlouvu jako první, takže Washington musí učinit první krok a zrušit své sankce. O tom, jak dohodu zachovat, jednali diplomaté minulý týden ve Vídni. Írán přímá jednání s americkou delegací odmítl. Podle účastníků byly rozhovory „konstruktivní“.

Sabotáž je prací Mosadu, tvrdí izraelská média

Několik izraelských médií s odvoláním na nejmenované zpravodajské zdroje uvedlo, že provoz v Natanzu se stal terčem úspěšné sabotážní operace izraelské tajné služby Mosad, což by mohlo obohacování uranu na místě zpomalit i o několik měsíců. Oficiálně však incident Izrael nekomentoval.

Zařízení v Natanzu se převážně nachází pod zemí a je jedním z několika íránských jaderných provozů, které monitoruje Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Nedělní incident se stal den poté, co tam Teherán spustil nové pokročilé odstředivky na obohacování uranu. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je čistě mírový.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saíd Chatíbzádeh na pondělní tiskové konferenci řekl, že incident v Natanzu lze považovat za „čin proti lidskosti“, a dodal, že nedošlo ke kontaminaci a útok si nevyžádal ani oběti. „Naši jaderní experti odhadují rozsah škod, ale mohu vás ujistit, že Írán nahradí poškozené odstředivky na obohacování uranu v Natanzu pokročilými,“ řekl s tím, že incident ovlivnil pouze méně výkonné centrifugy IR-1, které jsou při výpadcích zranitelnější.

K incidentu došlo v době, kdy do Izraele jako první vysoce postavený člen administrativy amerického prezidenta Bidena zavítal ministr obrany Lloyd Austin. Po setkání se svým izraelským protějškem řekl, že americká vláda považuje spojenectví s Izraelem za klíčové pro bezpečnost v regionu. „Jsem odhodlán pokračovat v úzkých konzultacích o hrozbách, které představuje Írán, s cílem posílit izraelskou bezpečnost,“ zdůraznil v neděli večer Austin.

Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel agentuře Reuters sdělil, že Washington nebyl do incidentu jakkoliv zapojen.

Loni v červenci propukl v Natanzu požár. Vláda tehdy věc označila za pokus sabotovat íránský jaderný program. V roce 2010 byl počítačový červ Stuxnet, jehož vývoj mnozí přičítají Spojeným státům a Izraeli, odhalen poté, co byl použit k útoku na zařízení v Natanzu.

Írán loni v listopadu obvinil Izrael také z atentátu na prominentního nukleární fyzika Mohsena Fachrízádeha, kterého západní zpravodajské služby považovaly za strůjce tajného íránského programu na vývoj jaderných zbraní. Izrael svou roli v útoku nepotvrdil ani nevyvrátil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...