Za potíže v jaderném zařízení může Izrael, pomstíme se, vzkázal Írán

Írán z nedělního incidentu v jaderném provozu v Natanzu viní Izrael a hodlá se pomstít, varuje tamní ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tel Aviv incident oficiálně nekomentoval, podle některých médií však útočila izraelská zpravodajská služba. Potíže elektrické distribuční soustavy se dle Teheránu obešly bez zranění a kontaminace.

Íránské úřady nedělní problém v Natanzu již dříve označily za teroristický čin s tím, že Teherán si ponechává právo proti pachatelům zakročit. Podle íránského ministra zahraničí útočil Izrael, protože chtěl zabránit průlomu v jednáních o oživení jaderné dohody z roku 2015. „Sionisté se chtějí pomstít kvůli našemu pokroku při odstraňování sankcí… veřejně prohlásili, že to nedovolí. Ale pomstíme se sionistům,“ řekl nyní Zaríf.

Íránský zpravodajský web Nournews uvedl, že úřady identifikovaly člověka, který způsobil výpadek v jedné z výrobních hal podzemního zařízení na obohacování uranu. „K zatčení této osoby jsou přijímána nezbytná opatření,“ informoval web bez podrobností.

Od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi jednostranně odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump a obnovil proti zemi sankce. Teherán následně začal části dohody porušovat. Současný šéf Bílého domu Joe Biden už dříve uvedl, že se USA k dohodě opět připojí, ovšem za předpokladu, že ji Írán začne znovu plně dodržovat.

Teherán naopak argumentuje tím, že USA porušily smlouvu jako první, takže Washington musí učinit první krok a zrušit své sankce. O tom, jak dohodu zachovat, jednali diplomaté minulý týden ve Vídni. Írán přímá jednání s americkou delegací odmítl. Podle účastníků byly rozhovory „konstruktivní“.

Sabotáž je prací Mosadu, tvrdí izraelská média

Několik izraelských médií s odvoláním na nejmenované zpravodajské zdroje uvedlo, že provoz v Natanzu se stal terčem úspěšné sabotážní operace izraelské tajné služby Mosad, což by mohlo obohacování uranu na místě zpomalit i o několik měsíců. Oficiálně však incident Izrael nekomentoval.

Zařízení v Natanzu se převážně nachází pod zemí a je jedním z několika íránských jaderných provozů, které monitoruje Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Nedělní incident se stal den poté, co tam Teherán spustil nové pokročilé odstředivky na obohacování uranu. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je čistě mírový.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saíd Chatíbzádeh na pondělní tiskové konferenci řekl, že incident v Natanzu lze považovat za „čin proti lidskosti“, a dodal, že nedošlo ke kontaminaci a útok si nevyžádal ani oběti. „Naši jaderní experti odhadují rozsah škod, ale mohu vás ujistit, že Írán nahradí poškozené odstředivky na obohacování uranu v Natanzu pokročilými,“ řekl s tím, že incident ovlivnil pouze méně výkonné centrifugy IR-1, které jsou při výpadcích zranitelnější.

K incidentu došlo v době, kdy do Izraele jako první vysoce postavený člen administrativy amerického prezidenta Bidena zavítal ministr obrany Lloyd Austin. Po setkání se svým izraelským protějškem řekl, že americká vláda považuje spojenectví s Izraelem za klíčové pro bezpečnost v regionu. „Jsem odhodlán pokračovat v úzkých konzultacích o hrozbách, které představuje Írán, s cílem posílit izraelskou bezpečnost,“ zdůraznil v neděli večer Austin.

Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel agentuře Reuters sdělil, že Washington nebyl do incidentu jakkoliv zapojen.

Loni v červenci propukl v Natanzu požár. Vláda tehdy věc označila za pokus sabotovat íránský jaderný program. V roce 2010 byl počítačový červ Stuxnet, jehož vývoj mnozí přičítají Spojeným státům a Izraeli, odhalen poté, co byl použit k útoku na zařízení v Natanzu.

Írán loni v listopadu obvinil Izrael také z atentátu na prominentního nukleární fyzika Mohsena Fachrízádeha, kterého západní zpravodajské služby považovaly za strůjce tajného íránského programu na vývoj jaderných zbraní. Izrael svou roli v útoku nepotvrdil ani nevyvrátil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...