Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.
Zaskočeným Izraelcům trvalo 7. října dlouhé hodiny, než jim došel rozsah vpádu palestinských teroristů. Při masakru zemřelo 1100 lidí. „Občané Izraele, jsme ve válce. Nejde o vojenskou operaci nebo nějakou periodickou šarvátku. Jde o válku,“ prohlásil tehdy předseda vlády Izraele Benjamin Netanjahu.
Napadená země odpověděla leteckými údery, mezitím mobilizovala a poté spustila pozemní invazi. Hlavní nápor směřoval do severní části Pásma Gazy. V sobotu Izrael oznámil, že se mu podařilo na severu zničit Hamás.
Boje se teď přesouvají na jih Gazy, kde je ale vše složitější. Mezi stovkami palestinských civilistů, nebo spíš pod nimi v tunelech, operuje vedení Hamásu. Jako lidské štíty mají teroristé rukojmí. „Na severu mohla izraelská armáda při postupu využívat skutečnost, že se území z velké části vylidnilo. Na jihu je ale území násobně zalidněnější, než bylo před válkou,“ ujasnil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Izraelská vláda je navíc pod tlakem rodin unesených Izraelců. „Vláda by měla udělat vše pro to, aby zajistila jejich návrat domů,“ říká aktivistka za návrat rukojmí Dana Blechmanová.
Zesilující raketové útoky Hizballáhu
Většina izraelské společnosti zatím válku proti islamistům v Gaze podporuje. Vládu ale vede polarizující Netanjahu a konec konfliktu je v nedohlednu. Rozhořívá se navíc severní fronta. Na severu Izraele žijí v těsné blízkosti hranice s Libanonem stovky tisíc lidí. Tuto blízkost obyvatelé osudově pocítili v roce 2006 při poslední válce mezi Izraelem a hnutím Hizballáh.
Raketové útoky Hizballáhu zesílily po úterním zabití místopředsedy Hamásu Sáliha Arúrího v Bejrútu. „Pokud zasáhli Libanon a jižní Bejrút, je to pro nás nepřijatelná rovnice,“ uvedl předseda Hizballáhu Hasan Nasralláh.
„Aby na Blízkém východě zavládl mír, nestačí jen porazit Hamás, ale porazit nebo nějak vojensky či diplomaticky neutralizovat hrozbu Hizballáhu. Ten zůstává akutní bezpečnostní hrozbou pro Izrael,“ podotkl zpravodaj Borek. Příměří podle něj nestačí. „Rozhodně ne Izraeli, který je nyní zranitelný a rozhodně méně sebejistý, než byl před 7. říjnem,“ uvedl s tím, že Hizballáh roky plánuje podobný útok, který provedl Hamás před čtvrt rokem.
Izrael tak nečelí jen Hamásu, ale islamistické internacionále, která odmítá existenci židovského státu. Palestinská kauza zároveň proti Izraeli mobilizuje arabské veřejné mínění i západní radikální levici. Izraelci a Židé čelí v Evropě rostoucímu počtu útoků.
Angažmá Spojených států
Spojené státy jako hlavní spojenec Izraele jsou nyní po Ukrajině zaměstnány už druhou velkou krizí. „Angažujeme se diplomaticky, ať už ve prospěch budoucnosti Gazy, tak šířeji ve prospěch budoucnosti Izraelců a Palestinců v regionu jako celku,“ řekl ministr zahraničí USA Antony Blinken.
Jordánský král Abdalláh II. v neděli při setkání v Ammánu řekl Blinkenovi, že další pokračování války v Gaze by mělo „katastrofické následky“. Podle monarchy by měly USA vyvíjet tlak na to, aby Izrael souhlasil s okamžitým příměřím. V Jordánsku je dle Borka více než polovina obyvatel, kteří mají kořeny západně od řeky Jordán, tedy na území dnešního Izraele. „Jsou militantně naladěni proti Izraeli, své resentimenty vůči němu jsou často ochotni přenášet na ulice jordánských měst. Pokud vláda nebude plout s davem, bude jím nahlížena jako proizraelské prozápadní těleso,“ ujasnil zpravodaj.
Jak má konflikt vyústit a kdo má vládnout Pásmu Gazy po Hamásu, přesně neví ani Izrael. Válka v roce 1967 změnila Blízký východ během šesti dnů, tento konflikt může být mnohem delší.
