Jordánsko strana 5 z 5

Ve věku 91 let zemřel kuvajtský vládce šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, který v ropné velmoci vládl od roku 2006. Emír byl v půlce července hospitalizován kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. Do úřadu bude ve středu jako nový emír uveden korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali v Bílém domě s Izraelem dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů. Americký prezident Donald Trump před podpisem uvedl, že k témuž by mohlo přistoupit dalších pět nebo šest zemí. Z arabských zemí do úterního podpisu normalizovaly vztahy s Izraelem jen Egypt a Jordánsko.

Spojené arabské emiráty (SAE) a Izrael stojí před uzavřením přelomové dohody, po které Emiráty teprve jako třetí země (po Egyptu a Jordánsku) navážou se židovským státem diplomatické styky. Důvodem je podle všeho snaha vyvážít vliv šíitského Íránu. Izrael navíc v rámci dohody oznámil, že dočasně upouští od svých plánů na anexi okupovaných částí Západního břehu Jordánu, které si nárokují Palestinci coby součást svého budoucího státu. Palestinci SAE obvinili ze zrady. Diplomat Emirátů označil dohodu s Izraelem za pragmatické rozhodnutí.

Izraelský záměr anektovat části palestinského Západního břehu Jordánu znamená porušení mezinárodního práva, které zakazuje zabírání území silou. Shodli se na tom podle agentury Reuters odborníci Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Izrael Západní břeh Jordánu obsadil za války v roce 1967, vystavěl tam osady pro asi půl milionu lidí a nyní se jeho část chystá anektovat.

Automobilka Tatra Trucks po předloňské ztrátě 69 milionů korun vytvořila loni provozní zisk před odpisy (EBITDA) 365 milionů korun. Tržby jí vzrostly meziročně o více než dvě miliardy na 5,88 miliardy korun, sdělil ve zprávě mluvčí automobilky Andrej Čírtek.

Soud poslal bývalého imáma Samera Shehadeha na deset let do vězení za účast na teroristické skupině a financování terorismu. Vyhověl tak návrhu žalobce. Samerovu bratru Omarovi uložil jedenáctiletý trest, švagrová Fatima Hudková má jít do vězení na šest let. Rozsudek není pravomocný - Shehadeh a obhájci zbylých obžalovaných se proti němu na místě odvolali, žalobce si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

Etiopie pokračuje s výstavbou jedné z největších přehradních nádrží v Africe. Sousední Egypt se bouří, jelikož považuje hráz na Nilu za ohrožení svých životních zájmů. Tahanice o vodu přitom mohou vést i k mezistátním konfliktům. O urovnání sporu nyní jednal v Etiopii šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Státní zástupce navrhl potrestat bývalého pražského imáma Samera Shehadeha deseti lety vězení. Podle jeho závěrečné řeči před pražským městským soudem se podařilo prokázat, že pomohl svému bratrovi Omarovi a jeho družce Fátimě Hudkové odejít do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci An-Nusra. Zároveň s jejich pomocí poslal organizaci finanční prostředky vybrané ve sbírkách v Česku. Shehadeh se k tomu přiznal, nepovažuje však své jednání za trestné. Podle své výpovědi pouze pomáhal v boji s režimem, který se dopouští genocidy.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v sobotu pohrozil, že Palestina přeruší veškeré vztahy s Izraelem a Spojenými státy. Učinil tak na mimořádné schůzce Ligy arabských států věnované americkému mírovému plánu pro Izrael a Palestince. Účastníci návrh Spojených států odmítli. Izrael ani Washington zatím Abbásova slova nekomentovaly.

Libyjská národní armáda polního maršála Chalífy Haftara, jež ovládá východ země a válčí s vládou v Tripolisu, vyhlásila od půlnoci příměří. Mezinárodně uznávaný kabinet premiéra Faíze Sarrádže s klidem zbraní souhlasil. Haftarovy síly ale varovaly, že tvrdě udeří, pokud druhá strana příměří poruší.

V Libyi se hraje o vliv nad zemí oplývající ropou, o kontrolu nad důležitou přestupní stanicí migrantů do Evropy, o roli islámu v politice i o prestiž na diplomatickém a mocenském poli. Válka, která od pondělního dobytí Syrty jednotkami Chalífy Haftara znovu nabrala na obrátkách, proto přitahuje pozornost regionálních i světových mocností.

Bývalý pražský imám Sámer Shehadeh ani jeho bratr Omar, kteří jsou obžalovaní z terorismu, nepocházejí z nábožensky založené rodiny, ani nebyli vychováni jako věřící muslimové. U pražského městského soudu to uvedl jejich bratr Abdullah, který přijel v kauze svědčit z Irska. Muži byli podle něho pro rodiče velkým zklamáním, on sám se s nimi již nestýká. Omarovu partnerku, která čelí obžalobě spolu se svým mužem, nezná.

V úterý začíná soud projednávat případ bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha. Ten podle obžaloby pomohl svému bratrovi a švagrové dostat se do Sýrie mezi teroristy, aby se jimi sami stali. Navíc džihádistům posílal peníze vybrané mezi muslimy na charitativní účely. Dosud neznámé detaily případu zjišťoval Ondřej Golis z týmu Reportérů ČT.

Jednotky turecké armády se postupně začaly přemísťovat do Libye, kde budou podporovat mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN Turk rovněž uvedl, že Turecko do Libye posílá také vysoce postavené vojenské důstojníky.

U památek v severojordánském městě Džaraš byli při útoku pobodáni čtyři turisté a čtyři Jordánci včetně místního průvodce a strážce. Uvedl to jordánský ministr zdravotnictví. Zranění skončili v nemocnici. Jsou mezi nimi tři Mexičané a jeden občan Švýcarska. Policie už zatkla podezřelého. Podle webu jordánské armády Halá Achbár žil v nedalekém palestinském uprchlickém táboře.

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou viněné z podpory terorismu. Případ poslalo pražskému městskému soudu. Informaci potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Trojice čelí obvinění z účasti na teroristické skupině, z podpory a propagace terorismu a z financování terorismu. Za tyto zločiny hrozí stíhaným až patnáctileté tresty vězení.

Policie navrhla obžalovat bývalého pražského imáma Samera Shehadeha z podpory terorismu. Toho se měli dopustit i jeho bratr a švagrová – všem hrozí tresty od pěti do 15 let vězení, uvedl server Seznamzpravy.cz. Žalobce Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze o případné obžalobě rozhodne do tří týdnů.

Libanon se potýká s více než stovkou lesních požárů, které se blízkovýchodní zemí šíří od pondělí a vyžádaly si už několik obětí. Situace je nejhorší za celé dekády, Libanon už požádal o mezinárodní pomoc, píše zpravodajský server BBC. S požáry bojuje kromě hasičů také armáda a pořádková policie.

Už od čtvrtého století poskytuje libanonský klášter Kozaja útočiště křesťanům na Blízkém východě. Vrací se sem i přeživší současných a nedávných ozbrojených konfliktů z Iráku, Sýrie, Egypta nebo Jordánska. Komplex tak není jen poutním místem, ale i symbolem pronásledování křesťanů v regionu.

Jordánská princezna Hája požádala vrchní soud v Londýně o pomoc pro sebe a své děti, které má s dubajským vládcem šajchem Muhammadem bin Rašídem Maktúmem. Princezna britskou justici požádala o vydání příkazů, které se používají na ochranu obětí nucených sňatků a domácího násilí. V pořadí už druhý útěk z nejužšího kruhu dubajské královské rodiny naznačuje napjaté vztahy uvnitř luxusních paláců Spojených arabských emirátů.

Ukončila téměř půl století trvající válečný stav a narýsovala cestu k míru a spolupráci mezi Izraelem a Jordánskem. Před pětadvaceti lety, 25. července 1994, podepsali takzvanou Washingtonskou deklaraci jordánský král Husajn I. a izraelský premiér Jicchak Rabin. Prostředníkem jim byl někdejší prezident Spojených států Bill Clinton. O tři měsíce později lídři blízkovýchodních států svůj záměr stvrdili v izraelsko-jordánské mírové smlouvě.

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Týmy českých lékařů dojíždějí už pět let do Jordánska, aby zde poskytly péči rodinám syrských uprchlíků. V rámci programu MEDEVAC posílá Česko do jordánské nemocnice své lékaře a platí i léčbu. Práci českých zdravotníků i příběhy jejich pacientů zaznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Ozbrojené konflikty vyhnaly z domovů víc než 70 milionů lidí. Z krizových podmínek jim pomáhají jak neziskové organizace, tak soukromé iniciativy. Skrze školení nabízejí možnosti pracovního uplatnění a šanci nespoléhat se jen na příděly humanitární pomoci.