Jordánsko strana 5 z 5

Jednotky turecké armády se postupně začaly přemísťovat do Libye, kde budou podporovat mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN Turk rovněž uvedl, že Turecko do Libye posílá také vysoce postavené vojenské důstojníky.

U památek v severojordánském městě Džaraš byli při útoku pobodáni čtyři turisté a čtyři Jordánci včetně místního průvodce a strážce. Uvedl to jordánský ministr zdravotnictví. Zranění skončili v nemocnici. Jsou mezi nimi tři Mexičané a jeden občan Švýcarska. Policie už zatkla podezřelého. Podle webu jordánské armády Halá Achbár žil v nedalekém palestinském uprchlickém táboře.

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou viněné z podpory terorismu. Případ poslalo pražskému městskému soudu. Informaci potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Trojice čelí obvinění z účasti na teroristické skupině, z podpory a propagace terorismu a z financování terorismu. Za tyto zločiny hrozí stíhaným až patnáctileté tresty vězení.

Policie navrhla obžalovat bývalého pražského imáma Samera Shehadeha z podpory terorismu. Toho se měli dopustit i jeho bratr a švagrová – všem hrozí tresty od pěti do 15 let vězení, uvedl server Seznamzpravy.cz. Žalobce Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze o případné obžalobě rozhodne do tří týdnů.

Libanon se potýká s více než stovkou lesních požárů, které se blízkovýchodní zemí šíří od pondělí a vyžádaly si už několik obětí. Situace je nejhorší za celé dekády, Libanon už požádal o mezinárodní pomoc, píše zpravodajský server BBC. S požáry bojuje kromě hasičů také armáda a pořádková policie.

Už od čtvrtého století poskytuje libanonský klášter Kozaja útočiště křesťanům na Blízkém východě. Vrací se sem i přeživší současných a nedávných ozbrojených konfliktů z Iráku, Sýrie, Egypta nebo Jordánska. Komplex tak není jen poutním místem, ale i symbolem pronásledování křesťanů v regionu.

Jordánská princezna Hája požádala vrchní soud v Londýně o pomoc pro sebe a své děti, které má s dubajským vládcem šajchem Muhammadem bin Rašídem Maktúmem. Princezna britskou justici požádala o vydání příkazů, které se používají na ochranu obětí nucených sňatků a domácího násilí. V pořadí už druhý útěk z nejužšího kruhu dubajské královské rodiny naznačuje napjaté vztahy uvnitř luxusních paláců Spojených arabských emirátů.

Ukončila téměř půl století trvající válečný stav a narýsovala cestu k míru a spolupráci mezi Izraelem a Jordánskem. Před pětadvaceti lety, 25. července 1994, podepsali takzvanou Washingtonskou deklaraci jordánský král Husajn I. a izraelský premiér Jicchak Rabin. Prostředníkem jim byl někdejší prezident Spojených států Bill Clinton. O tři měsíce později lídři blízkovýchodních států svůj záměr stvrdili v izraelsko-jordánské mírové smlouvě.

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Týmy českých lékařů dojíždějí už pět let do Jordánska, aby zde poskytly péči rodinám syrských uprchlíků. V rámci programu MEDEVAC posílá Česko do jordánské nemocnice své lékaře a platí i léčbu. Práci českých zdravotníků i příběhy jejich pacientů zaznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Ozbrojené konflikty vyhnaly z domovů víc než 70 milionů lidí. Z krizových podmínek jim pomáhají jak neziskové organizace, tak soukromé iniciativy. Skrze školení nabízejí možnosti pracovního uplatnění a šanci nespoléhat se jen na příděly humanitární pomoci.

Potraviny, hygienické potřeby, zdravotní pomoc, osivo a zemědělské nástroje, technické kurzy i zaměstnání zajišťují už několik let lidem zasaženým válkou v Sýrii české neziskové organizace. Konflikt začal 15. března 2011 demonstracemi během „arabského jara“.

Zmrazení konfliktu v Sýrii a pouhá příměří nemohou nahradit trvalé řešení dlouholeté krize v zemi a vytvořit podmínky pro dobrovolný návrat milionů syrských uprchlíků. Na rozsáhlé bruselské konferenci k Sýrii na to upozornila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Trvalý mír v zemi podle ní může přinést jen dohoda všech stran konfliktu zprostředkovaná OSN, která bude respektovat celé spektrum tamní společnosti.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamířil na návštěvu USA, kde se ve čtvrtek v Bílém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident Miloš Zeman nepovažuje za nejdůležitější téma návštěvy česko-americké bilaterální vztahy, ale spíše vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto bilaterální vztahy jsou podle něj důležité i proto, že začala obchodní válka týkající se vysokého cla na dovážené automobily.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Jordánský král Abdalláh II. slaví dvacet let na trůnu. Ačkoliv jeho království nepatří mezi ekonomické a vojenské velmoci, vládcům z hášimovské dynastie se daří proplouvat skrz mezinárodní a regionální krize. Z Jordánska se tak stal opěrný bod stability v jinak nepříliš stabilním koutě světa.

U izraelského letoviska Ejlat bylo otevřeno nové mezinárodní letiště. Nese jména Ilana a Asafa Ramonových a v Negevské poušti má především povzbudit místní turistický ruch. Mělo by ale být přínosem také pro sousední Jordánsko a Egypt. Přesto ho od sousedů odděluje vysoký plot. V dobách zostření blízkovýchodního konfliktu může sloužit jako náhradní letiště za telavivské letiště Bena Guriona, napsala agentura Reuters.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.

Mrtvé moře přichází každý rok o jeden metr hloubky. Ochránci přírody varují, že pokud Izraelci, Palestinci a Jordánci nespojí své síly, může boj o sladkou vodu – získávanou odsolováním i z řeky Jordán, jež moře napájí – ještě vystupňovat regionální konflikt. Podle vědců je nutné hledat nové způsoby, jak v oblasti zdroje vody zajistit.

Americký prezident Donald Trump má ambiciózní vizi: USA jednají s představiteli osmi arabských zemí o vzniku protiteroristické a protiíránské aliance, jež by zajistila bezpečnost Blízkého východu. Podle expertů je však uskutečnění plánu nepravděpodobné. Arabské státy rozděluje celá řada politických a ideologických sporů. Jednou z aktuálních překážek je i blokáda Kataru. Pokud by „arabské NATO“ vzniklo, nejsilnější armádu by měl jednoznačně Egypt, nejvyšší výdaje na obranu pak Saúdská Arábie.

Nejméně dvanáct mrtvých hlásí Jordánsko po bleskových záplavách. Původní bilanci čtyř obětí upřesnil v jordánské televizi mluvčí civilní obrany Ijád Amrú. Mezi oběťmi je podle něj jeden záchranář. Tisíce turistů, kteří do země přijeli navštívit skalní město Petra, musely být evakuovány do bezpečí ve výše položených lokalitách. Podle Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří záplavy postihly zřejmě i návštěvníky z Česka.

Nejméně osmnáct lidí zemřelo a dvě desítky dalších jsou zraněné po bleskových záplavách v Jordánsku v oblasti u Mrtvého moře. Informují o tom místní média s odvoláním na civilní obranu. Většina obětí jsou žáci a učitelé, kteří jeli na školní výlet.

Vysokým komisařem OSN pro lidská práva se Zaíd Raád Zaíd Husajn stal jako první muslim v historii. Jordánský princ, který opustí tuto prestižní pozici ke konci srpna, byl respektovaný i obávaný. Jako komisař OSN šel do sporů s nejmocnějšími vládci světa. Za protiimigrační politiku kritizoval amerického prezidenta i některé evropské země včetně Česka. Před dvěma lety upozornil také na „islamofobní výroky a projevy“ Miloše Zemana.

Více než 120 tisíc lidí už prchlo před boji na jihozápadě Sýrie, tvrdí exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii. Syrská armáda chce totiž dobýt celou provincii Dará z rukou povstalců. Ofenziva začala před více než týdnem a zatím si vyžádala životy 93 lidí, včetně dětí, uvádí SOHR. Desítky tisíc lidí proto hromadně zamířily k hranici s Jordánskem a Golanskými výšinami, které okupuje Izrael.