OSN odhaduje, že řekou Jordán proteče ročně od dvaceti do dvou set milionů kubíků vody. Dříve to však bylo nesrovnatelně více – řeka vysychá a ekologové tak volají po rychlé akci. Tu ovšem komplikují napjaté vztahy mezi Izraelem, Palestinou a Jordánskem. Izraelská vláda nyní odstartovala velký projekt, do tří let chce zvednout průtok o čtyřicet milionů kubických metrů vody.
Po Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě a Chrámu narození Páně v Betlému je Jordán považován za třetí nejposvátnější křesťanské místo. V jeho okolí stojí velké množství katolických, ale i pravoslavných a koptských kostelů.
Každý rok k břehům řeky zamíří asi půl milionu turistů. Hrozí však, že v budoucnu už žádnou vodu nenajdou – ta totiž kvůli klimatickým změnám i zavlažovacím zemědělským systémům ubývá.
„Důležitost řeky Jordán spočívá v jejím kulturním, biblickém a náboženském významu. Proto je důležité ji znovu oživit a investovat do ní,“ uvedla Maya Jacobsová, ekoložka a ředitelka společnosti Climate Net.
Napjaté vztahy a mírové dohody z Osla
Obnovu řeky již dekády komplikují napjaté vztahy v jejím povodí. Na východním břehu se rozkládá Jordánsko a západní břeh okupuje od šestidenní války z roku 1967 Izrael.
Obě země posvátnou oblast podminovaly a všechny výbušniny se podařilo odstranit teprve předloni, tedy po více než padesáti letech.
Geopolitickou situaci také zkomplikovaly mírové dohody z Osla z devadesátých let, podle kterých má na západním břehu Jordánu vzniknout palestinský stát.
Podle Khalila al-Absi, zástupce generálního tajemníka Úřadu pro plánování a povodí Jordánského údolí, jsou za mezinárodní dědictví zodpovědné všechny vlády. „Myslím, že celé mezinárodní společenství je zodpovědné za nalezení řešení, ať už z technického či finančního hlediska,“ dodal.
Největší izraelský projekt dvacetiletí
Izraelská vláda nyní odstartovala největší projekt za posledních dvacet let. Do tří let chce průtok řeky zvednout o čtyřicet milionů kubických metrů, následně by ho chtěla každý rok zvyšovat o dalších deset milionů kubíků. Projekt počítá s výstavbou potrubí, rezervoárů, čističek a s obnovou přehrady.
Podle Jacobsové Jordánsko očekává, že financovat většinu projektu bude Izrael. „Jednak jsme největším spotřebitelem vody, která řekou protéká. Za druhé jsme jejími největšími znečišťovateli. Za třetí jsme mnohem bohatší než Jordánsko,“ prohlásila.
Voda z Jordánu mizí rychle a zemím dochází čas. OSN odhaduje, že řekou ročně protéká až pětašedesátkrát méně vody než v biblických časech.
